Caenagnathoidea

Jak číst taxoboxCaenagnathoidea
Stratigrafický výskyt: Spodní až svrchní křída, asi před 125 až 66 miliony let
alternativní popis obrázku chybí
Rekonstrukce vzezření druhu Elmisaurus rarus, zástupce nadčeledi
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenstrunatci (Chordata)
Třídaplazi (Sauropsida)
Nadřáddinosauři (Dinosauria)
Řádplazopánví (Saurischia)
PodřádTheropoda
InfrařádOviraptorosauria
NadčeleďCaenagnathoidea
Sternberg, 1940
{{{druhotné dělení}}}

Taxony příslušející k nadčeledi Caenagnathoidea:

Některá data mohou pocházet z datové položky.

Caenagnathoidea (zástupci jsou "cénagnatoidi") byla nadčeleď obvykle menších a ve většině případů zřejmě opeřených a teplokrevných teropodních maniraptorních dinosaurů. Jejich fosilie známe ze sedimentů pocházejících z období spodní i svrchní křídy (geologické stupně apt až maastricht, zhruba v rozmezí před 125 až 66 miliony let před současností) z území Severní Ameriky a východní Asie.

Popis

[editovat | editovat zdroj]

Vývojově byli blízcí předkům moderních ptáků a sdíleli s nimi také mnohé anatomické adaptace (duté kosti, tělesné opeření, bezzubost apod.). Nejmenší zástupci dosahovali zhruba velikosti dnešní slepice, největším dosud známým druhem pak byl čínský taxon Gigantoraptor erlianensis s délkou přes 8 metrů a hmotností kolem 1,5 tuny.[1] Největší objevená fosilní vejce (ootaxon Macroelongatoolithus xixianensis) patřila rovněž některému ze zástupců této nadčeledi.[2][3]

Systematika

[editovat | editovat zdroj]

Mezi cénagnatoidy řadíme vývojově primitivní mongolský rod Avimimus a dvě početné čeledi teropodů, cénagnatidy a oviraptoridy.[4] Rozkvět těchto skupin nastal zejména v pozdní svrchní křídě, zhruba před 80 až 66 miliony let. Tato skupina byla značně rozšířená, jak ukazují četné objevy z různých míst světa.[5]

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ Xu, X.; Tan, Q.; Wang, J.; Zhao, X.; Tan, L. (2007). "A gigantic bird-like dinosaur from the Late Cretaceous of China". Nature. 447 (7146): 844–847. doi: 10.1038/nature05849
  2. ↑ Simon, D. J. (2014). "Giant Dinosaur (theropod) Eggs of the Oogenus Macroelongatoolithus (Elongatoolithidae) from Southeastern Idaho: Taxonomic, Paleobiogeographic, and Reproductive Implications." Archivováno 15. 7. 2023 na Wayback Machine. (Doktorská disertace, Montanská státní univerzita, Bozeman).
  3. ↑ SOCHA, Vladimír. Největší vejce všech dob. Pravěk.info [online]. 18. dubna 2019. Dostupné online.  (česky)
  4. ↑ Senter, P. (2007). A new look at the phylogeny of Coelurosauria (Dinosauria: Theropoda). Journal of Systematic Palaeontology. 5(4): 429-469. doi: 10.1017/S1477201907002143
  5. ↑ Steven L. Wick, Thomas M. Lehman & John D. Fortner (2023). New caenagnathid (Theropoda: Oviraptorosauria) dinosaur specimens from middle and upper Campanian strata of West Texas. Geobios (advance online publication). doi: https://doi.org/10.1016/j.geobios.2023.08.002

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • Sternberg, R. M. (1940). "A toothless bird from the Cretaceous of Alberta." Journal of Paleontology, 14(1): 81-85.
  • Cracraft, J. (1971). "Caenagnathiformes: Cretaceous birds convergent in jaw mechanism to dicynodont reptiles." Journal of Paleontology, 45: 805-809.
  • Barsbold, R., Maryańska, T., and Osmólska, H. (1990). "Oviraptorosauria." pg. 249-258 in Weishampel, Dodson, and Osmolska (eds.) The Dinosauria, University of California Press (Berkeley).
  • Sues, H.-D. (1997). "On Chirostenotes, a Late Cretaceous oviraptorosaur (Dinosauria: Theropoda) from western North America." Journal of Vertebrate Paleontology, 17(4): 698-716.
  • Currie, P.J., Godfrey, S.J., and Nesov, L.A. (1994). "New caenagnathid (Dinosauria: Theropoda) specimens from the Upper Cretaceous of North America and Asia." Canadian Journal of Earth Sciences. Revue de Canadienne des Sciences de la Terre, 30: 2255-2272.
  • Zanno, L. E. & Sampson, S. D. (2005). A new oviraptorosaur (Theropoda, Maniraptora) from the Late Cretaceous (Campanian) of Utah. Journal of Vertebrate Paleontology 25(4): 897-904.
  • Matthew M. Rhodes, Gregory F. Funston & Philip J. Currie (2020). New material reveals the pelvic morphology of Caenagnathidae (Theropoda, Oviraptorosauria). Cretaceous Research, 104521. doi: https://doi.org/10.1016/j.cretres.2020.104521

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]