Capella | |
---|---|
Poloha Capelly v souhvězdí Vozky (v červeném kroužku) | |
Astrometrická data (Ekvinokcium J2000,0) | |
Souhvězdí | Vozka (Auriga) |
Rektascenze | 5h 16m 41,3591s (Aa+Ab) |
Deklinace | +45° 59′ 52,768″ (Aa+Ab) |
Paralaxa | 76,20 ± 0,46 (Aa+Ab) |
Vzdálenost | 42,543 ± 0,091 ly (13,042 ± 0,028[1] pc) |
Zdánlivá hvězdná velikost | 0,08 (0,03 - 0,16) |
Radiální rychlost | +29,19 ± 0,07 km/s (Aa+Ab) |
Vlastní pohyb v rektascenzi | 75,52 mas/rok (Aa+Ab) |
Vlastní pohyb v deklinaci | −427,11 mas/rok (Aa+Ab) |
Capella Aa | |
Absolutní hvězdná velikost | 0,35 |
Barevný index (U-B) | +0,44 (Aa+Ab) |
Barevný index (B-V) | +0,80 (Aa+Ab) |
Barevný index (V-R) | -0,3 (Aa+Ab) |
Barevný index (R-I) | +0,44 (Aa+Ab) |
Capella Ab | |
Absolutní hvězdná velikost | 0,20 |
Capella H | |
Rektascenze | 5h 17m 23,728s |
Deklinace | +45° 50′ 22.97″ |
Zdánlivá hvězdná velikost | 10,16 |
Absolutní hvězdná velikost | 9,53 |
Barevný index (B-V) | 1,5 |
Capella L | |
Rektascenze | 5h 17m 23,77s |
Deklinace | +45° 50′ 29.0″ |
Zdánlivá hvězdná velikost | 13,7 |
Absolutní hvězdná velikost | 13,0 |
Barevný index (B-V) | 0,3 |
Fyzikální charakteristiky | |
Capella Aa | |
Spektrální typ | K0III |
Hmotnost | 2,466 ± 0,018[1] M☉ |
Poloměr | 11,87 ± 0,56[1] R☉ |
Zářivý výkon (V) | 79,5 ± 4,8[1] L☉ |
Povrchová teplota | 4920 ± 70[1] K |
Stáří | 5,4-5,9×108 let |
Rotační perioda | 106 ± 3 dny |
Rychlost rotace | 3 km/s |
Capella Ab | |
Spektrální typ | G1III |
Hmotnost | 2,443 ± 0,013[1] M☉ |
Poloměr | 8,75 ± 0,32[1] R☉ |
Zářivý výkon (V) | 72,1 ± 3,6[1] L☉ |
Povrchová teplota | 5680 ± 70[1] K |
Rotační perioda | 8,64 ± 0,09 dne |
Rychlost rotace | 36 km/s |
Capella H | |
Spektrální typ | M1 |
Hmotnost | 0,53 M☉ |
Poloměr | 0,54 ± 0,03 R☉ |
Zářivý výkon (V) | 0,05 L☉ |
Povrchová teplota | 3700 ± 150 K |
Capella L | |
Spektrální typ | M5 |
Hmotnost | 0,19 M☉ |
Systém1 | |
Primární hvězda | Capella Aa |
Průvodce | Capella Ab |
Doba oběhu | 104,022 ± 0,002 dne |
Velká poloosa | 56,47 ± 0,05 mas |
Excentricita dráhy | 0,0000 ± 0,0002 |
Sklon dráhy | 137,18 ± 0,05° |
Délka vzestupného uzlu | 40,8 ± 0,1° |
Systém2 | |
Primární hvězda | Capella H |
Průvodce | Capella L |
Doba oběhu | 388 let |
Velká poloosa | 3,72″ |
Excentricita dráhy | 0 |
Sklon dráhy | 65,0° |
Délka vzestupného uzlu | 168,5° |
Argument šířky pericentra | 0° |
Označení | |
Henry Draper Catalogue | HD 34029 |
Bonner Durchmusterung | BD +45°1077 |
Bright Star katalog | HR 1708 |
SAO katalog | SAO 40186 |
Katalog Hipparcos | HIP 24608 |
General Catalogue | GC 6427 |
Bayerovo označení | α Aur |
Flamsteedovo označení | 13 Aur |
Synonyma | Alhajoth, Hokulei, Alpha Aurigae, CCDM J05168+4559AP |
Databáze | |
SIMBAD | data (Capella Aa+Ab) |
SIMBAD | data (Capella H) |
SIMBAD | data (Capella L) |
(V) – měření provedena ve viditelném světle |
Capella (deminutivum k lat. capra = koza, tj. malá koza), Alhajoth (arab. al `ajjūq - nápadný, výrazný) či Alfa Aurigae (α Aur/α Aurigae) je vícenásobná hvězda zdánlivé jasnosti 0,08m, nejjasnější v souhvězdí Vozky a šestá nejjasnější hvězda na noční obloze.
V českých zeměpisných šířkách je Capella cirkumpolární, ale při dolní kulminaci se dostává velmi nízko nad obzor a při hornatějším horizontu za něj na krátkou dobu i zapadá. Capella je také jedním z vrcholů asterismu Zimní šestiúhelník, který usnadňuje orientaci na zimní obloze. Jako jediná hvězda tohoto asterismu je cirkumpolární.
Capella je čtyřhvězda. Primární složkou je spektroskopická dvojhvězda tvořená dvojicí obrů Capella Aa a Capella Ab. Sekundární složkou je dvojice červených trpaslíků Capella H a Capella L (někdy též označovaní Capella Ha a Capella Hb).
Vzdálenost Capelly od Země je přibližně 43 světelných let.
Capella A je jedna z nejznámějších spektroskopických dvojhvězd. Hlavní složka je žlutý obr spektrálního typu K0, třídy svítivosti III. Má podobnou povrchovou teplotu jako Slunce, avšak průměr 12násobně a svítivost 80násobně větší než Slunce. Průvodcem je také obr, spektrální klasifikace G1, třídy svítivosti III.
Obě složky, hvězdy zdánlivé jasnosti 0,08m a 1,0m, obíhají kolem společného těžiště, vzdálené od sebe 0,74 AU, jednou za 104 dní. Pro pozorovatele ze Země se jedná o dvojhvězdu bez zatmění, tj. jedna hvězda neprochází před druhou.
Capella A je klasifikována jako proměnná hvězda typu RS Canum Venaticorum.[2] Jde o dvojhvězdy s aktivními chromosférami, jejichž aktivita vede k tvorbě rozsáhlých slunečních skvrn.[2] Capella A je netypická tím, že teplejší hvězda (Capella Ab) má aktivnější atmosféru.
Dvojici obrů obíhá ve vzdálenosti cca 10 000 AU[3] systém tvořený dvojicí červených trpaslíků spektrální třídy M. V úhlových jednotkách činí vzdálenost od hlavního systému 721 (Capella H) respektive 725 (Capella L) úhlových vteřin.[4]
Oběžná doba této dvojice trpaslíků kolem hlavního systému je odhadována řádově na desetitisíce let.[3]
Capella má několik dalších vizuálních průvodců označovaných Capella B, C, D, E, F a G. Tyto hvězdy se však pouze nacházejí ve stejném hvězdném poli, nemají fyzické vazby na systém.
Capella symbolizuje kozu Amaltheu, která podle řecké mytologie kojila malého Dia na ostrově Kréta. Tam ho jeho matka Rheia skrývala před jeho otcem Kronem, který polykal krátce po narození všechny své děti. Chtěl tím předejít naplnění věštby, podle níž ho jeho vlastní syn svrhne z vladařského trůnu a zabije ho. Když se narodil Zeus, podstrčila jeho matka Rheia svému manželovi místo dítěte zavinutý kámen. Svého syna pak Rheia ukryla v jeskyni v pohoří Ída na Krétě. Před jeskyní předváděli kněží ohlušující pekelné tance, aby Kronos neslyšel dětský pláč. Zeus později z vděčnosti umístil Amaltheu na oblohu a proměnil ji na nejjasnější hvězdu tohoto souhvězdí. Jméno Amalthea nese také jeden z Jupiterových měsíců.