Carlo Carrà | |
---|---|
Carlo Carrà v Paříži (9. února 1912) | |
Narození | 11. února 1881 Quargnento, Itálie |
Úmrtí | 13. dubna 1966 Milán, Itálie |
Národnost | italská |
Alma mater | Akademie krásných umění Brera |
Povolání | malíř |
Děti | Massimo Carrà |
Hnutí | futurismus, metafyzická malba |
Významná díla | Pohřeb anarchisty Galliho, Co mně povídala tramvaj |
multimediální obsah na Commons | |
Seznam děl v databázi Národní knihovny | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Carlo Carrà (11. února 1881, Quargnento – 13. dubna 1966, Milán) byl italský malíř. Byl představitelem futurismu a později metafyzické malby. V roce 1906 začal studovat na Akademii Brera v Miláně, kde byl vyučován Cesarem Tallonym.
K futuristickému uměleckému směru se dostal, když se roku 1909 seznámil se zakladatelem futurismu Filippem Marinettim a Umbertem Boccionim.[1] Jeho díla se proměnila. Jako futurista se snažil zatratit minulost a vyzdvihnout technologické pokroky. Ve svých dílech se zaměřoval na budoucnost, mechanizaci a rychlost.
Následujícího roku podepsal se svými kolegy Umbertem Boccionim, Giacomem Ballou a Ginem Severinim Manifest futuristických malířů.
Během 1. světové války, respektive od roku 1915, byl Carrà v italské armádě, kde byl také zraněn.[2] Válka měla na futuristy negativní vliv. Schylovalo se k jejich rozpadu. V roce 1916, po smrti Boccioniho, začal futurismus ustupovat jiným uměleckým směrům.[1]
Ve vojenské nemocnici se roku 1917 seznámil s Giorgiem de Chiricem (zakladatelem metafyzické malby).[3] Opustil futuristické malby a přidal se k De Chiricovi. Zalíbil se mu jeho styl malby. Carrà nebyl pouze jenom malíř, ale také umělecký kritik. Sedmnáct let působil v deníku L’Ambrosiano.[2] Ve čtyřicátých letech se stal učitelem na Akademii Brera, kde sám studoval.