Caroline Champetier

Caroline Champetier
Caroline Champetier (23. února 2023)
Caroline Champetier (23. února 2023)
Rodné jménoCaroline Marie Champetier de Ribes Christofle
Narození16. července 1954 (70 let)
Paříž
Alma materInstitut pokročilých kinematografických studií
Povoláníkameramanka
OceněníCésar pro nejlepší kameru (2011)
Silver Frog (2012)
Lumière Award for Best Cinematography (2022)
Kamera Berlinale (2023)
Období1979–dosud
ChoťLouis-Do de Lencquesaing
DětiAlice de Lencquesaing
Funkcepředsedkyně (2009–2012)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Caroline Champetier (* 16. července 1954 Paříž) je francouzská kameramanka.

Od roku 1979, kdy zahájila svou kariéru krátkým filmem Fred Brauner préfère la bière, natočila více než stovku filmů a spolupracovala s režiséry jako Xavier Beauvois, Leos Carax, Jacques Doillon, Philippe Garrel a Jean-Luc Godard.[1] Prvním celovečerním filmem, který natočila, byla Celá noc Chantal Akermanové.[2]

V několika filmech měla rovněž malé herecké role a několik snímků také režírovala; patří mezi ně mimo jiné krátké filmy Le sommeil d'Adrien (1991) a Marée haute (1999), jedna část série 3000 scénarios contre un virus (1994), eponymní televizní film o malířce Berthe Morisotové (2012) a dokument o kameramanovi Bruno Nuyttenovi.[3]

V letech 2009 až 2012 byla prezidentkou Francouzské asociace kameramanů. Pětkrát byla nominována na Césara pro nejlepší kameru (2011, 2013, 2017, 2018, 2022), přičemž svou první nominaci proměnila ve vítězství. S hercem Louis-Do de Lencquesaingem má dceru, herečku Alici.[4]

Filmografie (výběr)

[editovat | editovat zdroj]
  • Celá noc (1982)
  • Pěstuj si pravačku (1987)
  • La bande des quatre (1988)
  • Puissance de la parole (1988)
  • J'entends plus la guitare (1991)
  • La sentinelle (1992)
  • Hélas pour moi (1993)
  • Nezapomeň, že zemřeš (1995)
  • Samotná (1995)
  • Ponette (1996)
  • Alice a Martin (1998)
  • Le Vent de la nuit (1999)
  • Taková láska (2001)
  • Tak za chvilku (2004)
  • Terre promise (2004)
  • Komisař (2005)
  • Zabiják (2007)
  • Tokio! (2008)
  • Nanajomači (2008)
  • Villa Amalia (2009)
  • O bozích a lidech (2010)
  • Le Mariage à trois (2010)
  • Sport de filles (2011)
  • Holy Motors (2012)
  • Hannah Arendt (2012)
  • Cena slávy (2014)
  • Nevinné (2016)
  • Dopisy z fronty (2017)
  • Annette (2021)
  • Les damnés ne pleurent pas (2022)
  • Par coeurs (2022)

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ Rencontre avec Caroline Champetier [online]. Radio France, 2019-01-21 [cit. 2022-12-03]. Dostupné online. (francouzsky) 
  2. ↑ Caroline Champetier AFC [online]. IEC [cit. 2022-12-03]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-09-19. (anglicky) 
  3. ↑ WEBB, Oliver. Q&A with DP Caroline Champetier AFC about shooting Leos Carax’s acclaimed debut English-language feature Annette [online]. Cinematography World, 2021-12-02 [cit. 2022-12-03]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. ↑ CÉNAC, Lætitia. Alice de Lencquesaing, lumineuse [online]. Le Figaro, 2013-04-13, rev. 2020-01-29 [cit. 2022-12-03]. Dostupné online. (francouzsky) 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]