Caspar Schamberger

Caspar Schamberger
Jiná jménaCasper Schambergen, Caspar Schamberg
Narození1. září 1623
Lipsko
Úmrtí8. dubna 1706 (ve věku 82 let)
Lipsko
PovoláníLékař, cestovatel, obchodník
ChoťElisabeth Rost
Regina Maria Conrad
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Caspar Schamberger (11. září 1623 Lipsko – 8. dubna 1706 tamtéž) byl německý chirurg, který se v polovině 17. století dostal do Japonska, kde vyvolal dlouhodobý zájem o západní chirurgii.

Caspar Schamberger se narodil v Lipsku jako syn obchodníka s vínem Balthasara Schambergera a jeho ženy Marthy. Otec se do Lipska přistěhoval z franckých zemí. Po ukončení svého studia se vydal na tříletý vandr, který ho zavedl na sever Německa, Dánska, Švédska a nakonec do Holandska. Zde se roku 1643 přidal k Nizozemské východoindické společnosti (VOC) a po dobrodružné plavbě, včetně ztroskotání u mysu Dobré naděje,[pozn. 1] doplul roku 1644 do Batávie. Tam byla hlavní základna společnosti ve východní Asii.[1] Odtamtud byl VOC nejprve vyslán do Goa, poté na Cejlon a do Persie (Kismis, Gamron). Po návratu zpět do Batávie bylo roku 1646 umístěn ve Fort Zeelandii (Tchaj-wan). Roku 1649 byl pak vyslán jako chirurg na obchodní stanici Dedžima (Nagasaki) v Japonsku.[2]

V Japonsku

[editovat | editovat zdroj]

Caspar Schamberger se jakožto zakladatel "Casparovy chirurgické školy" (kasuparuryû-geka) stal jednou z nejznámějších postav japonské lékařské historie.[3] Po "medicíně jižních barbarů" (nanban-igaku), kterou charakterizovali misionáři z Pyrenejského poloostrova v "křesťanském století" (1546~1641), to byla první škola z řady škol "rudovlasé medicíny" (kômô-igaku)[pozn. 2], která neustále rozšiřovala svůj vliv až do otevření země v 19. století.[3] Její původce, který byl v Japonsku ve službách nizozemské Sjednocené východoindické společnosti (VOC) v letech 1649-1651, se paradoxně nikdy nedozvěděl, jak dlouhodobý vliv v Japonsku zanechal. Dokonce ani v záznamech faktorie v Dedžimě "tzv. daghregister" VOC by za normálních okolností pravděpodobně nikdy nebyl ani uveden jménem.[pozn. 3] Když však roku 1649 cestoval s vyslancem Andriesem Frisiusem na dvůr šóguna Iemicu Tokugawy, zažil něco nevídaného. Schamberger a další tři členové delegace[pozn. 4] byli Japonci požádáni, aby odložili zpáteční cestu do Nagasaki a zůstali ještě nějakou dobu v Edu. Strávil tedy téměř deset měsíců přímo v politickém centru země, která byla cizincům téměř nepřístupná. Léčil vysoce postavené pacienty a školil místní lékaře. Bohatě odměněn se vrátil do Nagasaki a krátce nato se v letech 1650-1651 zúčastnil další cesty ke dvoru. Na podzim roku pak 1651 Schamberger Japonsko definitivně opustil.

Návrat do Evropy

[editovat | editovat zdroj]
Titulní strana brožury vydané Casparem Schambergerem pojednávající o lidech, rostlinách, mincích a dalších pozorováních z jeho pobytu ve východní Asii.

Do rodného Lipska se vrátil roku 1655, kde získal občanství a začal se věnovat obchodu. Dosáhl značného úspěchu jako obchodník se zlatem, stříbrem a látkami. Na dobových mapách města lze Schambergerovo jméno nalézt na jedné z velkých veřejných zahrad před branami města. Společenského vrcholu pak rodina dosáhla díky kariéře jeho syna Johanna Christiana Schamberga, který se stal profesorem medicíny a rektorem lipské univerzity.[1]

Roku 1686 Schamberger soukromě publikoval rozsáhlý popis ilustrací, na nichž jsou vyobrazeni nejrůznější lidé, exotické ovoce, zvířata, mince a další artefakty, které pozoroval po celé "Východní Indii". Je to věnována vévodovi Johannu III. Z tohoto díla se však dochoval pouze jeden známý exemplář.[4]

Caspar Schamberger zemřel ve svém rodném městě 8. dubna 1706.

Dědictví

[editovat | editovat zdroj]

Od doby jeho působení se lékaři na obchodní stanici Dedžimě těšili velkému zájmu japonských kolegů. To přispělo k rozkvětu tzv. "holandských studií" (rangaku), která v 18. století zažila velký rozmach. Rangaku postupně zahrnulo i další vědní obory a bylo důležitým předpokladem pro rychlou modernizaci Japonska po jeho otevření roku 1868. Ještě v 19. století se v Japonsku opisovaly a šířily rukopisy s recepty od "Meester Caspar" (Mésutoru Kasuparu). S používáním nových léků rostl také zájem o nahrazení drahých holandských dovozů japonskými produkty, což vedlo v prvních dvou desetiletích po Schambergerovi k systematickému zkoumání domácí flóry a rozvoji japonské botaniky vydáním díla Jamato Honzó (大和本草, Yamato honzō)[pozn. 5] od Ekikena Kaibary v roce 1709.[5]

Poznámky

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ Jejich loď Eiland Mauritius ztroskotala poblíž mysu Dobré naděje. Schamberger a jeho druhové museli na jednom z místních ostrovů čekat na další na další lodě plující z Nizozemska, aby je zachránily.
  2. ↑ Holanďanům se mimo jiné říkalo "zrzaví", což se nezakládalo ani tak na konkrétních pozorováních jejich barvy vlasů, jako spíše na tom, že démoni v Číně a Japonsku měli zrzavé vlasy.
  3. ↑ Daghregistry japonské faktorie se zaměřovaly na obchodní a politické záležitosti a zaměstnance obvykle zmiňovaly pouze jako role, např. "chirurgijn", "wondhe(e)ler" nebo "barbier".
  4. ↑ Dalšími třemi byli: Willem Bijlevelt (matematik), Juriaen Schedel (dělostřelec) a Jan Smidt (Schedelův asistent).
    Nakonec se jednalo o nejdelší pobyt Evropanů v Edu během éry šógunátu Tokugawa.[2]
  5. ↑ Pojem "Jamato" je zde použit kvůli zdůraznění rozdílu oproti prostředkům převzatým z Číny.

Reference

[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Caspar Schamberger na německé Wikipedii.

  1. ↑ a b Wolfgang Michel: Von Leipzig nach Japan – Der Chirurg und Handelsmann Caspar Schamberger (1623–1706). Iudicium Verlag, München 1999. ISBN 3-89129-442-5
  2. ↑ a b MICHEL-ZAITSU, Wolfgang. caspar schamberger's life (1623-1706). History of cultural contacts Europe - East Asia [online]. [cit. 2024-02-14]. Dostupné online. 
  3. ↑ a b Wolfgang Michel: Caspar Schambergers "Lebens=Lauff". [Caspar Schamberger's biography]. In: Genbun Ronkyû - Studies in Language and Literature, No.1 (Kyushu University, Fukoka, March 1990), pp. 41 - 52
  4. ↑ Wolfgang Michel-Zaitsu: Der Ost-Indischen und angrenzenden Königreiche, vornehmste Seltenheiten betreffende kurze Erläuterung: Neue Funde zum Leben und Werk des Leipziger Chirurgen und Handelsmanns Caspar Schamberger (1623–1706). Kyushu University, The Faculty of Languages and Cultures Library, No 1. Fukuoka: Hana-Shoin, 2010. ISBN 978-4-903554-71-6 (Digitalizováno v repozitáři univerzity v Kjúšú)
  5. ↑ Wolfgang Michel: Medizin, Heilmittel und Pflanzenkunde im euro-japanischen Kulturaustausch des 17. Jahrhunderts. Horin – Vergleichende Studien zur japanischen Kultur. Nr. 16, 2009, S. 19–34 (Digitalizováno v repozitář uiverzity v Kjúšú)

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]