Castellaneta

Castellaneta ; Castlànet
	Historické centrum Castellanety
Poloha
Souřadnice	40°38′ s. š., 16°56′ v. d.
Nadmořská výška	245 m n. m.
Časové pásmo	UTC+01:00 (standardní čas); UTC+02:00 (letní čas)
Stát	Itálie
Region	Apulie
Provincie	Provincie Taranto
Administrativní dělení	Frazioni: Marina di Castellaneta, Gaudella
	Castellaneta
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha	239 km²
Počet obyvatel	17 364 (2005 obyvatel)
Hustota zalidnění	73 obyv./km²
Správa
Oficiální web	www.comune.castellaneta.ta.it
Označení vozidel	TA
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Castellaneta (v místním dialektu Castlànet) je město v jihoitalské provincii Taranto v oblasti Apulie.

Dějiny

Oblast, kde nyní leží Castellaneta, byla osídlena už v době bronzové, tj. ve 3. až 2. tisíciletí př. n. l. Později zde pobývaly kmeny Sikulů, Messapiů či Japygů.

V roce 550 bylo v místě údajně založeno opevněné město (latinsky: Castania), jehož význam a velikost narůstaly, když se do něj uchýlili uprchlíci před nájezdy Saracénů. Podle jiné verze ale šlo o řeckou kolonii, která existovala až do 8. století, než ji Saracéni zničili a její obyvatelé se přesunuli do Castellum Unitum (Spojeného hradu) v horách.

Nehledě na to, jaký je skutečný původ názvu, Castellaneta vznikla a v roce 1064 byla dobyta Normany, kteří z města vypověděli byzantské obyvatele. Biskupství bylo založeno zhruba v té době. Ve 13. století bylo město Karlem z Anjou prohlášeno za královské.

V roce 1503 v průběhu italských válek obyvatelé z města vyhnali francouzská vojska pod vedením vévody z Nemours v události, která dostala název Sacco di Castellaneta. Utlačování francouzskými okupanty obyvatelé Castellanety nemohli snášet a s pomocí malé skupiny španělských vojáků v noci přepadli francouzský tábor ve městě. Překvapení Francouzi se nezmohli na odpor a z města utekli. K události došlo v oblasti kolem katedrály, hlavně v uličce Sacco. Vévoda z Nemours sice sbíral síly na znovuobsazení města a hrozil jeho vypálením, ale tlak Španělů na jiná města v okolí nakonec tohoto osudu Castellanetu uchránil. Město si tímto kouskem vysloužilo titul Fidelissima Civitas.

V roce 1519 se ale dostalo do majetku vlámské šlechty a jeho význam se propadl.

V roce 1860 se město připojilo k sjednocenému italskému království, sloužilo ale i jako místo úkrytu pro některé briganti, kteří v jižní Itálii bojovali proti sjednocení. Nejslavnějším z nich byl Antonio Locaso zvaný „il Crapariello“, popravený v Castellanetě v roce 1863.

V obou světových válkách Castellaneta zaznamenala množství ztrát na lidských životech, které připomíná památník ve městě. Za druhé světové války ustupující Němci město ostřelovali a způsobili smrt 27 lidí, převážně civilistů včetně žen a dětí, kteří slavili v centru města příchod osvoboditelů. Za tuto událost byla po válce městu udělena bronzová medaile za občanskou statečnost.

7. února 1985 došlo ve Verdiho ulici k sesuvu půdy, který způsobil smrt 34 lidí. Jejich osud připomíná památník vybudovaný společně s novou koncertní síní a městskou knihovnou.

Hospodářství

Základem hospodářství v Castellanetě a okolí je zemědělství. Kraj je významným producentem vína a ovoce, zvláště klementinek. Ze zdejších oliv se vyrábí olivový olej Olio Terre Tarentine („Olej tarentské země“). Dalšími významnými komoditami jsou pšenice a pícniny.

Dalším důležitým zdrojem příjmů pro oblast je turismus. Nejlákavější turistickou oblastí je Castellaneta Marina, rozkládající se podél 9 km dlouhého pobřeží. Čtvrť je také místem luxusních sídel známých osobností (např. herečky Sofie Lorenové), její místní jména (jména ulic apod.) připomínají období 60. let jmény tehdejších politiků a zvláště úspěchů v dobývání vesmíru – jsou zde např. ulice pojmenované po měsíčních útvarech, kosmonautech Gagarinovi či Armstrongovi či kosmických lodích a družicích Sojuz, Viking.

Pamětihodnosti

Katedrála (chrám sv. Mikuláše, Chiesa di San Nicola) byla postavena v roce 1220 a v 18. století zcela přestavěna v barokním slohu. Přiléhá k biskupskému paláci, obě budovy jsou hodnotně umělecky vyzdobeny. Gotická zvonice.
Kostel sv. Dominika (San Domenico) s renesančně-barokní fasádou
Kostel sv. Františka z Assisi (San Francesco d’Assisi), postavený v roce 1471
Kostel sv. Marie z Luce (Santa Maria della Luce) ze 13. století, jeden z nemnoha příkladů gotické architektury v oblasti. Unikátní fresky.
Gravina Castellaneta, skalní město, jeskyně v minulosti osídlené, některé užívané k liturgickým účelům
Frazione (městská část) Castellaneta Marina, rekreační oblast kolem mořského pobřeží.

Osobnosti

Rudolph Valentino (1895–1926), americký herec a místní rodák

Galerie

Noční pohled na historické centrum
Katedrála sv. Mikuláše při rekonstrukci průčelí
Biskupský palác
Kostel sv. Michala
Ulice la Marina v historickém centru
Ulička Sacco v historickém centru, místo událostí Sacco di Castellaneta v roce 1503
Valentinův rodný dům
Kostel sv. Dominika
Interiér kostela sv. Dominika
Kostel a klášter sv. Františka
Fontána u vily Gasperiů
Výhled na moře ve čtvrti Castellaneta Marina
Vstupy do jeskyní ve skalním městě Castellaneta

Reference

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Castellaneta na anglické Wikipedii a Castellaneta na italské Wikipedii.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Castellaneta na Wikimedia Commons