Francesco Stabili | |
---|---|
Narození | 1269 Ancarano |
Úmrtí | 16. září 1327 (ve věku 57–58 let) nebo 1327 (ve věku 57–58 let) Florencie |
Pracoviště | Boloňská univerzita |
Obory | astronomie, astrologie a filozofie |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Cecco d'Ascoli, latinsky Cichus Esculanus, vlastním jménem Francesco degli Stabili (1269 Ancarano – 26. září 1327 Florencie) byl italský spisovatel, přírodovědec a lékař.
Žil v klášteře Santa Croce ad Templum v Ascoli Piceno, kde se seznámil s okultismem, alchymií a astrologií.[1] Vyučoval na lékařské fakultě Boloňské univerzity. Jeho nejvýznamnějším dílem je nedokončená veršovaná encyklopedie Acerba, obsahující poznatky z astronomie, meteorologie, mineralogie i úvahy o morálce. Napsal rovněž komentář ke spisu arabského učence Alcabitia De principiis Astrologiae. Pro svou otevřenost se dostal do konfliktů s významnými muži své epochy, jako byli Dante Alighieri a Dino del Garbo.[2] V roce 1324 byl obviněn z bezbožnosti a vypovězen z Boloně. Usadil se ve Florencii, kde ho přijal do svých služeb vévoda Carlo d'Angiò. Opět se však stal předmětem zájmu inkvizice, jako kacíř byl odsouzen k trestu smrti a upálen na náměstí Piazza di Santa Croce. Na hranici údajně ještě pronesl slova: „Řekl jsem to, učil jsem to, věřím tomu!“[3]
Je po něm pojmenován kráter Cichus na Měsíci. Jeho odkazu se věnuje společnost Istituto Superiore di Studi Medievali Cecco d'Ascoli. Ve městě Ascoli Piceno mu byl odhalen pomník, který vytvořil v roce 1919 Edoardo Camilli. Nachází se zde také most Ponte di Cecco, který pro něj podle legendy postavil ďábel. Režisér Piero M. Benfatti o něm natočil v roce 2004 životopisný film L'eretico – Un gesto di coraggio.[4]