Jeho Svatost Celestýn II. | |
---|---|
165. papež | |
Církev | římskokatolická |
Zvolení | 26. září 1143 |
Uveden do úřadu | 3. října 1143 (konsekrace) |
Pontifikát skončil | 8. března 1144 |
Předchůdce | Inocenc II. |
Nástupce | Lucius II. |
Svěcení | |
Biskupské svěcení | 3. října 1143 |
Osobní údaje | |
Rodné jméno | Guido Guelfuccio de Castello |
Datum narození | v rozmezí let 1100–1105 |
Místo narození | Città di Castello Papežský stát, Svatá říše římská |
Datum úmrtí | 8. března 1144 |
Místo úmrtí | Řím Papežský stát, Svatá říše římská |
Místo pohřbení | Lateránská bazilika |
Seznam papežů nosících jméno Celestýn multimediální obsah na Commons citáty na Wikicitátech | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Celestýn II., vlastním jménem Guido de Castello (?, Città di Castello – 8. března 1144, Řím) vykonával od roku 1143 do 8. března 1144 funkci papeže. Byl v pořadí 165. hlavou katolické církve.
Ještě jako kardinál a papežský legát Guido de Castello zavedl roku 1143 v Čechách povinný celibát.
Studoval u filozofa a teologa Pierra Abélarda. Papež Honorius II. ho v roce 1127 jmenoval kardinálem-děkanem. V roce 1130 při dvojité papežské volbě podpořil Inocence II. O tři roky později jej Inocenc povýšil na kardinála-kněze římské baziliky San Marco. V roce 1140 jej jmenoval papežským legátem ve Francii, od roku 1143 byl legátem v Čechách a na Moravě.
V Čechách téhož roku zavedl povinný celibát. Do té doby zde žili kněží většinou v manželství. Běžně byli sice ženatí i na začátku 13. století, ale bylo to již hodnoceno jako přestoupení zákona.[1] V Čechách taktéž potvrdil kult svaté Ludmily, oficiální rok jejího svatořečení se tedy uvádí jako 1143 či 1144.[2][3]
Dva dny po smrti Inocence, 25. září 1143, byl zvolen papežem a přijal jméno Celestýn II. Funkci však vykonával jen zhruba pět měsíců, neboť již 8. března 1144 zemřel.
Papež | ||
---|---|---|
Předchůdce: Inocenc II. |
1143–1144 Celestýn II. |
Nástupce: Lucius II. |