Centrální moment je pojem z matematické statistiky. Pro přirozené číslo
je k-tý centrální moment jisté reálné číslo charakterizující rozdělení náhodné veličiny.
K-tý centrální moment se označuje
.
K-tý centrální moment náhodné veličiny
je definován vzorcem
,
kde
je střední hodnota dané veličiny (pokud má vzorec smysl).
Pro diskrétní náhodné veličiny lze psát
,
kde
je pravděpodobnost, že
nabývá hodnoty
.
Pro spojité náhodné veličiny na reálných číslech lze psát
,
kde
je hustota rozdělení dané veličiny.
První centrální moment je vždy roven 0.
Druhý centrální moment se nazývá rozptyl a označuje se symbolem
nebo
.
Třetí a čtvrtý centrální moment jsou součástí definice šikmosti a špičatosti.
Centrální moment je nezávislý na posunu o konstantu, tj.

Pro násobení konstantou platí

Pro
a nezávislé náhodné veličiny
platí

Mezi centrálními momenty a obecnými momenty je vztah
,
kde
je střední hodnota a
je i-tý obecný moment.
Výběrový centrální moment je definován vzorcem
Výběrový centrální moment je nevyvážený odhad centrálního momentu, vyvážené odhady jsou:[1]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Central moment na anglické Wikipedii.
- ↑ Estimating and Comparing Kurtosis and Skewness from and Arbitrary Population [online]. Michigan SAS Users Group [cit. 2011-07-18]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-09-05. Je zde použita šablona
{{Cite web}}
označená jako k „pouze dočasnému použití“.