Chantal Petitclercová

Chantal Petitclercová
Chantal Petitclercová (25. května 2017)
Chantal Petitclercová (25. května 2017)
Narození15. prosince 1969 (54 let)
Saint-Marc-des-Carrières
Alma materAlbertská univerzita
Cégep de Sainte-Foy
Povolánípara athletics competitor a politička
OceněníNárodní řád Quebecu (2005)
Kanadský chodník slávy (2009)
Quebec Sports Hall of Fame
společník Řádu Kanady
Kanadská sportovní síň slávy
… více na Wikidatech
Politická stranaIndependent Senators Group
Funkcemember of the Senate of Canada
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Přehled medailí
Paralympijské hry
zlato LPH 1996 Atlanta Atletika - 100 m
zlato LPH 1996 Atlanta Atletika - 200 m
zlato LPH 2000 Sydney Atletika - 200 m
zlato LPH 2000 Sydney Atletika - 800 m
zlato LPH 2004 Atény Atletika - 100 m
zlato LPH 2004 Atény Atletika - 200 m
zlato LPH 2004 Atény Atletika - 400 m
zlato LPH 2004 Atény Atletika - 800 m
zlato LPH 2004 Atény Atletika - 1500 m
zlato LPH 2004 Peking Atletika - 100 m
zlato LPH 2008 Peking Atletika - 200 m
zlato LPH 2008 Peking Atletika - 400 m
zlato LPH 2008 Peking Atletika - 800 m
zlato LPH 2008 Peking Atletika - 1500 m
stříbro LPH 1996 Atlanta Atletika - 400 m
stříbro LPH 1996 Atlanta Atletika - 800 m
stříbro LPH 1996 Atlanta Atletika - 1500 m
stříbro LPH 2000 Sydney Atletika - 100 m
stříbro LPH 2000 Sydney Atletika - 400 m
bronz LPH 1992 Barcelona Atletika - 100 m
bronz LPH 1992 Barcelona Atletika - 200 m

Chantal Petitclercová (*15. prosince 1969, Saint-Marc-des-Carrières) je kanadská tělesně postižená atletka-vozíčkářka, mnohonásobná vítězka paralympijských her.

Ve věku 13 let utrpěla úraz, když na ni spadla těžká vrata; přestala chodit. Až poté jí ve škole poradili, aby se začala věnovat plavání ke zlepšení fyzického ale i psychického stavu, což byl její první kontakt s pravidelnou sportovní aktivitou.

K vrcholovému sportu tělesně postižených se dostala na univerzitě v Québecu ve věku 18 let. Pro studia historie si vybrala University of Alberta, kde ji mohl připravovat jako trenér Peter Eriksson, který ji vede dodnes.

Poprvé se zúčastnila paralympijských her v Barceloně v roce 1992, kde vybojovala v kategorii T54 dvě bronzové medaile. Prvního paralympijského zlata se dočkala na paralympiádě v Atlantě v roce 1996, potom již dvě zlaté na paralympiádě v Sydeny 2000 a na hrách v Aténách a v Pekingu pokaždé vybojovala pět zlatých medailí z pěti startů. Po nich na svém kontě celkem čtrnáct paralympijských vítězství. Její trenér ji po výkonu v Pekingu označil za jednoho z nejlepších kanadských paralympioniků vůbec.

Po hrách v Pekingu (2008) po krátkém váhání oznámila konec kariéry na atletických drahách, chce se dál věnovat silničním závodům tělesně postižených.

V roce 2005 byla vyhlášena nejlepší handicapovanou sportovkyní světa při vyhlašování cen Laureus Mezinárodního paralympijského výboru.

Od roku 2016 je zvolena Senátorkou Parlamentu Kanady.

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Chantal Petitclerc na anglické Wikipedii.

  • MORRIS, Jim. Petitclerc's legacy golden. Toronto Sun [online]. 2008-09-17 [cit. 2008-09-19]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-09-18. (anglicky) 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]