Chlorid kademnatý | |
---|---|
Krystalická forma | |
Obecné | |
Systematický název | Chlorid kademnatý |
Anglický název | Cadmium chloride |
Německý název | Cadmiumchlorid |
Sumární vzorec | CdCl2 |
Vzhled | bílý prášek nebo krystalky |
Identifikace | |
Registrační číslo CAS | 10108-64-2 |
EC-no (EINECS/ELINCS/NLP) | 233-296-7 |
Indexové číslo | 048-008-00-3 |
ChEBI | 35456 |
UN kód | 2570 |
Číslo RTECS | EV0175000 |
Vlastnosti | |
Molární hmotnost | 183,32 g/mol 228,35 g/mol (hemipentahydrát) |
Teplota tání | 568 °C |
Teplota varu | 964 °C |
Hustota | 4,048 g/cm3 3,327 g/cm3 (hemipentahydrát) |
Dynamický viskozitní koeficient | 2,31 cP (597 °C) 1,87 cP (687 °C) |
Index lomu | hemipentahydrát nD= 1,651 3 |
Rozpustnost ve vodě | 89,8 g/100 g (0 °C) 101,2 g/100 g (10 °C) 114,1 g/100 g (20 °C) 120,7 g/100 g (25 °C) 128,3 g/100 g (30 °C) 134,7 g/100 g (40 °C) 136,4 g/100 g (60 °C) 140,4 g/100 g (80 °C) 146,9 g/100 g (100 °C) 264 g/100 g (200 °C) hemipentahydrát 168,4 g/100 g (0 °C) 170,2 g/100 g (20 °C) 178,6 g/100 g (60 °C) 188,68 g/100 g (100 °C) |
Rozpustnost v polárních rozpouštědlech | methanol 1,7 g/100 g (15 °C) ethanol 1,52 g/100 g (15 °C) |
Relativní permitivita εr | 6,73 |
Měrná magnetická susceptibilita | −4,71×10−6 cm3g−1 −5,65×10−6 cm3g−1 (hemipentahydrát) |
Povrchové napětí | 84,2 mN/m (580 °C) 74,7 mN/m (920 °C) |
Struktura | |
Krystalová struktura | klencová (α) šesterečná (β) jednoklonná (hemipentahydrát) |
Hrana krystalové mřížky | α-modifikace a= 623 pm α= 36°02´ β-modifikace a= 385 pm c= 1 746 pm |
Termodynamické vlastnosti | |
Standardní slučovací entalpie ΔHf° | −390,8 kJ/mol −1 130 kJ/mol (18 °C, hemipentahydrát) |
Entalpie tání ΔHt | 173,2 J/g |
Entalpie varu ΔHv | 659,5 J/g |
Entalpie rozpouštění ΔHrozp | −102 J/g |
Standardní molární entropie S° | 115,27 J K−1 mol−1 232,8 J K−1 mol−1 (hemipentahydrát) |
Standardní slučovací Gibbsova energie ΔGf° | −343,2 kJ/mol −944 kJ/mol (hemipentahydrát) |
Izobarické měrné teplo cp | 0,418 J K−1 g−1 |
Bezpečnost | |
[1] Nebezpečí[1] | |
H-věty | H350 H340 H360FD H330 H301 H372 H410 |
R-věty | R45, R46, R60, R61, R25, R26, R48/23/25, R50/53 |
S-věty | S53, S45, S60, S61 |
NFPA 704 | 1
3
0
|
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Chlorid kademnatý je anorganická sloučenina chloru a kadmia se vzorcem CdCl2. Za běžných podmínek se jedná o bílou krystalickou látku, hygroskopickou, velmi dobře rozpustnou ve vodě a mírně rozpustnou v ethanolu. Přestože se považuje za iontovou sloučeninu, jeho vazby mají významný kovalentní charakter. Krystalová struktura chloridu kademnatého, složená z dvourozměrných vrstev iontů, je referenční pro popis jiných krystalových struktur. Chlorid kademnatý se vyskytuje také ve formě monohydrátu (CdCl2·H2O) a hemipentahydrátu (CdCl2·2,5H2O nebo 2CdCl2·5H2O).[2][3][4]
Chlorid kademnatý tvoří krystaly s romboedrální symetrií. Jodid kademnatý (CdI2) má krystalovou strukturu velmi podobnou. Jednotlivé vrstvy v těchto dvou strukturách jsou identické, avšak v CdCl2 jsou chloridové ionty rozmístěny v těsně uspořádané krychlové mřížce (CCP), zatímco v CdI2 v mřížce těsně uspořádané šesterečné (HCP).[5][6]
Chlorid kademnatý se dobře rozpouští ve vodě a dalších polárních rozpouštědlech. Ve vodě je vysoká rozpustnost dána částečně tvorbou komplexních iontů, například [CdCl4]2−. Díky tomuto chování je CdCl2 slabou Lewisovou kyselinou.[5]
Pomocí velkých kationtů lze izolovat trojúhelníkový bipyramidální iont [CdCl5]3−.[7]
Bezvodý chlorid kademnatý lze připravit působením bezvodého chloru nebo chlorovodíku na zahřáté kovové kadmium:
Pomocí kyseliny chlorovodíkové lze získat hydratovaný CdCl2, a to z kadmia nebo oxidu či uhličitanu kademnatého.
Chlorid kademnatý lze využít pro přípravu sulfidu kademnatého, používaného jako kadmiová žluť, což je ostře žlutý stabilní anorganický pigment:
V laboratoři se bezvodý CdCl2 používá pro přípravu organokademnatých sloučenin typu R2Cd, kde R je aryl nebo primární alkyl. Dříve se takto syntetizovaly ketony z acylchloridů:[8]
Taková reagencia byla z většiny vytlačena organickými sloučeninami mědi, které jsou mnohem méně toxické.
Chlorid kademnatý se používá také pro fotokopírování, barvení a galvanické pokovování.
Chlorid kademnatý je stejně jako další sloučeniny kadmia velmi toxický, karcinogenní (způsobuje rakovinu), mutagenní (poškozuje DNA - genetickou informaci) a teratogenní (poškozuje plod v těle matky). IARC ho řadí do skupiny 1, tedy „prokázaný karcinogen pro člověka“.[9][10]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Cadmium chloride na anglické Wikipedii.