Chlorid rheniový
| chlorid rheniový | |
|---|---|
 | |
| Obecné | |
| Systematický název | Chlorid rheniový |
| Anglický název | Rhenium(VI) chloride |
| Německý název | Rhenium(VI)-chlorid |
| Sumární vzorec | ReCl6 |
| Vzhled | černá pevná látka |
| Identifikace | |
| Registrační číslo CAS | 31234-26-1 |
| PubChem | 5148054 |
| SMILES | Cl[Re](Cl)(Cl)(Cl)(Cl)Cl |
| InChI | InChI=1S/6ClH.Re/h6*1H;/q;;;;;;+6/p-6
Key: GSGIQJBJGSKCDZ-UHFFFAOYSA-H |
| Vlastnosti | |
| Molární hmotnost | 398,91 g/mol |
| Teplota tání | 29 °C[1] |
| Struktura | |
| Tvar molekuly | oktaedr |
Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Chlorid rheniový je anorganická sloučenina s chemickým vzorcem ReCl6.
Příprava
[editovat | editovat zdroj]Chlorid rheniový byl poprvé připraven roku 1962 chlorací rhenia při teplotě 600 °C.[2] Lze jej také připravit reakcí fluoridu rheniového s nadbytkem chloridu boritého:
- ReF6 + 2 BCl3 → ReCl6 + 2 BF3
- 2 ReF6 + 6 BCl3 → ReCl6 + 6 BF2Cl
Vlastnosti
[editovat | editovat zdroj]Chlorid rheniový je černá paramagnetická pevná látka, která tvoří jehličkovité krystaly, které jsou hnědočervené, když jimi prochází světlo a tmavě zelené, když se od nich odráží světlo. Krystaly tají pár stupňů nad pokojovou teplotou za vzniku nahnědlé kapaliny, která se při zahřátí vypařuje za vzniku zelené páry.[2] Molekula ReCl6 je oktaedrická, stejně jako chlorid wolframový.[3]
Za pokojové teploty je chlorid rheniový nestabilní a rozpadá se za vzniku chloridu rheničného:
- 2 ReCl6 → [ReCl5]2 + Cl2
Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byly použity překlady textů z článků Rhenium(VI) chloride na anglické Wikipedii a Rhenium(VI)-chlorid na německé Wikipedii.
- ↑ CANTERFORD, J.H.; WAUGH, A.B. Preparation and characterization of rhenium hexachloride and rhenium pentabromide. Inorganic and Nuclear Chemistry Letters. 1971-04, roč. 7, čís. 4, s. 395–399. Dostupné online [cit. 2024-07-04]. DOI 10.1016/0020-1650(71)80171-X. (anglicky)
- ↑ a b COLTON, R. Rhenium Hexachloride. Nature. 1962-04, roč. 194, čís. 4826, s. 374–375. Dostupné online [cit. 2024-07-04]. ISSN 0028-0836. DOI 10.1038/194374a0. (anglicky)
- ↑ TAMADON, Farhad; SEPPELT, Konrad. The Elusive Halides VCl5 , MoCl6 , and ReCl6. Angewandte Chemie International Edition. 2013-01-07, roč. 52, čís. 2, s. 767–769. Dostupné online [cit. 2024-07-04]. ISSN 1433-7851. DOI 10.1002/anie.201207552. PMID 23172658. (anglicky)