Chlupáček | |
---|---|
Chlupáček hadincovitý (Pilosella echioides) | |
Vědecká klasifikace | |
Říše | rostliny (Plantae) |
Podříše | cévnaté rostliny (Tracheobionta) |
Oddělení | krytosemenné (Magnoliophyta) |
Třída | vyšší dvouděložné (Rosopsida) |
Řád | hvězdnicotvaré (Asterales) |
Čeleď | hvězdnicovité (Asteraceae) |
Podčeleď | čekankové (Cichorioideae) |
Rod | chlupáček (Pilosella) Hill, 1756 |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Chlupáček (Pilosella) je rod rostlin z čeledi hvězdnicovitých (Asteraceae). Ve starších systémech byl řazen do příbuzného rodu jestřábník (Hieracium) jako jeho podrod. Patří k taxonomicky velmi složitým skupinám rostlin, především vlivem morfologické i genetické proměnlivosti jednotlivých druhů a jejich rozsáhlé hybridizace. Do rodu je aktuálně řazeno na 250 druhů rozšířených v temperátní Eurasii, od západní Evropy a severozápadní Afriky po Mongolsko a centrální Sibiř. Introdukovaně vyrůstají též v Severní Americe.[1]
Převážně vytrvalé byliny, chlupaté nebo lysé, s květy nejčastěji žlutými, ale též oranžovými, červenými či bělavými, pouze jazykovitými, uspořádanými v několika, mnoha či výjimečně i jediném vrcholovém úboru. Často mají podzemní nebo nadzemní výběžky, jimiž na stanovišti vytvářejí klonání kolonie; jen málo druhů roste trsnatě. Plodem jsou nažky s chmýrem, šířící se větrem.[2]
Oproti rodu Hieracium se mnoho zástupců rodu Pilosella rozmnožuje jak výběžky, tak i semeny, zatímco pravé druhy rodu Hieracium se rozmnožují pouze semeny. U rodu Pilosella jsou navíc mnohé jednotlivé rostliny schopny vytvářet jak normální pohlavní, tak nepohlavní (apomiktická) semena; apomixie převažuje u hybridogenních, polyploidních taxonů. Ustálené hybridogenní druhy jsou plodné, častí náhodní hybridi jsou zpravidla sterilní. Rostliny rodu Hieracium naproti tomu vytvářejí semena takřka výhradně apomikticky.[3]
Dalším rozdílem je, že všechny druhy rodu Pilosella mají listy s hladkými (celokrajnými) okraji, zatímco většina druhů rodu Hieracium má listy výrazně zubaté až hluboce vykrajované nebo dělené.[2]
Rod patří ke kritickým taxonům rostlin, jejichž určování v terénu je často velice obtížné. Na vině je jednak velká morfologická proměnlivost jednotlivých druhů, jejich cytologická variabilita (tentýž druh se může například vyskytovat jako tetraploid, pentaploid i hexaploid) a především vzájemná hybridizace, a to i zpětná s původními rodiči, popřípadě vícenásobná, především na stanovištích, kde se pohromadě vyskytují jedinci několika potenciálních rodičovských taxonů, přičemž vznikají nepřehledné tzv. hybridní roje.[3][4]
Stav, kdy vzniklo velké množství blízce příbuzných druhů, které navíc nejsou od sebe příliš odlišné, dal vzniknout systematické pomůcce, a to stanovením tzv. hlavních a vedlejších druhů. Hlavní druh je takový, který nese unikátní, dobře vyhraněnou, málo proměnlivou a dobře rozpoznatelnou sadu poznávacích znaků. Vedlejší druh je pak ten, který nese znaky nějakého dalšího, hlavního druhu, přičemž nemusí být nutně hybridního původu. Vzájemné vztahy se pak zapisují jako v následujícím případě:
V české květeně se vyskytuje asi 62 druhů chlupáčků, nepočítaje v to různé náhodně popsané křížence;[6] z toho 10 je považováno za tzv. základní druhy (viz výše).[3] Jimi jsou: