Chorvatské království (1102–1526)
| Království chorvatské (a dalmátské) Regnum Croatiae (et Dalmatiae) Kraljevina Hrvatska (i Dalmacija)
| |||||||||
Geografie
| |||||||||
| Obyvatelstvo | |||||||||
| Státní útvar | |||||||||
| Státní útvary a území | |||||||||
| |||||||||
.svg)
.svg){kind=small}
.svg){kind=small}
Chorvatské království (latinsky Regnum Croatiae, chorvatsky Kraljevina Hrvatska nebo Hrvatsko kraljevstvo, Hrvatska zemlja) byl státní útvar Chorvatů (dědičná monarchie) na březích Jaderského moře, který byl v letech 1102–1526 spojený s Uherským královstvím v personální unii. Chorvatské království bylo v roce 1102 ovládnuto uherským králem Kolomanem, takto se zrodila dlouhotrvající unie Uherska a Chorvatska. Tento uherský panovník se nechal téhož roku korunovat v Biogradu na „krále chorvatského a dalmátského“, čímž mimo jiné formálně rozšířil název království o Dalmácii. Takto vešlo království ve známost jako chorvatsko-dalmátské (latinsky Regnum Croatiae et Dalmatiae, chorvatsky Kraljevina Hrvatska i Dalmacija).
Úzké vazby s Uherskem později v 19. století vyvrcholily zapojením obou celků do Zemí Koruny svatoštěpánské, ze strany Chorvatska zcela zákonně a dobrovolně.
Chorvatské království přetrvalo a definitivně zaniklo až v roce 1918, kdy se rozpadlo Rakousko-Uhersko a chorvatské země se připojily ke Státu Slovinců, Chorvatů a Srbů resp. ke království Srbů, Chorvatů a Slovinců.
Unie s Uherským královstvím
[editovat | editovat zdroj]V roce 1102 ovládl Chorvatské království uherský král Koloman, syn krále Gejzy I. Koloman nechal Uherskem znovu obsadit oblast Chorvatska a roku 1102 se korunovat na chorvatského (a dalmátského) krále, čímž došlo k připojení chorvatského území k Uhersku, avšak to vše po dohodě s vládnoucími chorvatskými rody. Takto se zákonně (a dobrovolně) Chorvatsko spojilo personální unií s Uherským královstvím (když šlo spíše o unii reálnou). Zrodila se dlouhotrvající unie Uherska a Chorvatska.
Dalmácie byla v té době kontrolována Byzantskou říší, od roku 1409 Benátskou republikou. Na jihu Dalmácie od 14. století existovala nezávislá Republika Dubrovník.
Po vymření dynastie Arpádovců Ondřejem III. (1290–1301) v rámci personální unie s Uherskem střídalo Chorvatsko panovníky a dynastie, takže v letech 1301–1386 vládli Anjouovci, po nich v letech 1387–1526 postupně Lucemburkové, Jagellonci, Matyáš Korvín a Jan Zápolský, který byl vzdorokrál posledního Jagellonce Ludvíka II. a nechal se králem zvolit od slavonské šlechty. Od poloviny 15. století bylo také Chorvatsko a především jeho východní část Slavonie vystaveno tureckému výboji. Mladý Ludvík Jagellonský ovšem zahynul v bitvě u Moháče a uhersko-chorvatské soustátí se opět ocitlo bez panovníka a dynastie.
Symbolika
[editovat | editovat zdroj]- znak:
-
„Ilyrský“ znak je považován za nejstarší známý symbol Chorvatska -
14.–15. století
(později užíván jako znak Dalmácie) -
.svg)
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Související články
[editovat | editovat zdroj]- Dějiny Chorvatska
- Chorvatské království (925–1102) – počátek království a vláda Trpimírovců
- Chorvatské království (1527–1868) – za vlády Habsburků, stále unie s Uherskem
- Chorvatské království (1868–1918) – tzv. Trojjediné království dalmatské, chorvatské a slavonské
- Seznam chorvatských panovníků
- Seznam chorvatských královen
- Uhersko-Chorvatské vyrovnání
- Chorvatské království
- Chorvatsko
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- ŠESTÁK, Miroslav, a kol. Dějiny jihoslovanských zemí. 2. vyd. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2009. 758 s. ISBN 978-80-7106-375-9.
Reference
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Chorvatsko.cz (cs)
- Dějiny uherska (cs)