Chua Luo-keng

Chua Luo-keng
Rodné jméno华罗庚
Narození12. listopadu 1910
Ťin-tchan
Úmrtí12. června 1985 (ve věku 74 let)
Tokio
Místo pohřbeníPapaošanský revoluční hřbitov (39°54′28″ s. š., 116°14′9″ v. d.)
Alma materUniverzita Čching-chua (1931–1932)
Univerzita v Cambridgi (1936–1938)
Povolánímatematik a politik
ZaměstnavateléUniverzita Čching-chua (1931–1936)
Yunnan University (1938–1945)
Institut pro pokročilé studium (1946–1948)
Illinoiská univerzita v Urbana-Champaign (1948–1950)
Univerzita Čching-chua (1950–1965)
OceněníAcademician of the Chinese Academy of Sciences (1955)
čestný doktor Čínské univerzity v Hongkongu
TWAS fellow
Politické stranyKomunistická strana Číny
Čínská demokratická liga
Funkcemístopředseda celostátního výboru Čínského lidového politického poradního shromáždění
člen celostátního výboru Čínského lidového politického poradního shromáždění
poslanec Všečínského shromáždění lidových zástupců
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Chua Luo-keng (čínsky pchin-jinem Hua Luogeng, znaky 华罗庚, 12. listopadu 1910 Ťin-tchan – 12. června 1985 Tokio) byl přední čínský matematik pracující zejména v teorii čísel, algebře, matematické analýze a numerické matematice. Jeho práce v oblasti matematické optimalizace ovlivnily čínské hospodářství.

Život

[editovat | editovat zdroj]

Po střední škole chtěl studovat univerzitu, ovšem původně na to neměl peníze. Jeho článků si všiml profesor Siung Čching-laj a pozval jej k sobě na univerzitu Čching-chua do Pekingu, kde byl Chua Luo-keng nejprve formálně zaměstnán jako knihovník. Pilně vědecky pracoval a v roce 1934 mu bylo umožněno zařadit se mezi přednášející. V letech 1935–1936 navštívili univerzitu Jacques Hadamard a Norbert Wiener a následně se Wiener zmínil v Anglii o Chuovi Luo-kengovi G. H. Hardymu, který mu zařídil pozvánku na Cambridgeskou univerzitu, kde Chua Luo-keng strávil dva roky.

Po vypuknutí Druhé čínsko-japonské války se vrátil do Číny a stal se profesorem na univerzitě Čching-chua. Po konci války na pozvání Ivana Matvejeviče Vinogradova na tři měsíce navštívil Sovětský svaz a následně pobýval až do roku 1949 ve Spojených státech amerických, nejprve na Princetonské univerzitě a pak na Univerzitě Illinois v Urbana-Champaign.

V nově vzniklé Čínské lidové republice se stal vůdčí osobou matematické vědy i výuky matematiky. V době Velkého skoku vpřed, kdy začala být teoretická matematika ideologicky závadná, přesunul svou pozornost na aplikovanou matematiku. Vrátit se k teoretické matematice a opět navázat styky se zahraničními vědci mohl až po konci Kulturní revoluce.

Reference

[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Hua Luogeng na anglické Wikipedii.

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Místopředsedové celostátního výboru Čínského lidového politického poradního shromáždění
1. volební období (1949–1954)
2. volební období (1954–1959)
3. volební období (1959–1965)
4. volební období (1965–1978)
Pcheng Čen, Čchen I (zemřel 1972), Jie Ťien-jing, Chuang Jen-pchej (zemřel 1965), Čchen Šu-tchung (zemřel 1966), Liou Lan-tchao (do 1968), Sung Žen-čchiung, Sü Ping (zemřel 1972), Kao Čchung-min (zemřel 1971), Cchaj Tching-kchaj (zemřel 1968), Wej Kuo-čching, Teng C’-chuej (zemřel 1972), Li S’-kuang (zemřel 1971), Fu Cuo-i (zemřel 1974), Tcheng Taj-jüan (zemřel 1974), Sie Ťüe-caj (zemřel 1971), Mao Tun, Li Ču-čchen (zemřel 1968), Pagpalha Geleg Namgjal, Sü Te-cheng, Li Te-čchüan (zemřela 1972), Ma Sü-lun (zemřel 1970)
5. volební období (1978–1983)
od 1979 i
od 1980 i
od 1981 i
Liou Fej (zemřel 1983), Tung Čchi-wu
6. volební období (1983–1988)
od 1984 i
od 1985 i
Chua Luo-keng (zemřel 1985)
od 1986 i
od 1987 i
7. volební období (1988–1993)
od 1989 i
od 1990 i
od 1991 i
8. volební období (1993–1998)
od 1994 i
od 1996 i
9. volební období (1998–2003)
10. volební období (2003–2008)
od 2005 i
11. volební období (2008–2013)
od 2010 i
12. volební období (2013–2018)
od 2017 i
13. volební období (2018–2023)
14. volební období (2023–2028)