Church of Anthrax | ||||
---|---|---|---|---|
Interpret | John Cale a Terry Riley | |||
Druh alba | studiové album | |||
Vydáno | 10. února 1971 | |||
Nahráno | 1970 | |||
Žánry | avantgardní hudba, free jazz | |||
Délka | 33:48 | |||
Jazyky | angličtina, instrumentální | |||
Vydavatelství | Columbia Records | |||
Producenti | John Cale, John McClure | |||
Profesionální kritika | ||||
John Cale chronologicky | ||||
| ||||
Terry Riley chronologicky | ||||
| ||||
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Church of Anthrax je společné studiové album Johna Calea a Terry Rileyho. Album vyšlo 10. února 1971 jako druhé a poslední Caleovo album vydané u vydavatelství Columbia Records. Producenty alba byli Cale a John McClure. Album obsahuje celkem pět skladeb, z nichž čtyři jsou instrumentální; krom zpívané písně, kterou napsal sám Cale, jsou autory všech titulů oba hlavní protagonisté.[3] V devadesátých letech dvojice Cale-Riley začala nahrávat druhé společné album, které však nikdy nebylo dokončeno.
Riley a Cale se spolu poprvé sešli ve studiu na přelomu května a června 1969 a to v New Yorku. Nahráli zde celkem tři skladby „The Protégé“, „The Soul of Patrick Lee“ a „October Procession“. Ani jedna z těchto verzí na albu nevyšla, ale první dvě byly později nahrány znovu a tyto verze tam vyšly. Ve skladbě „The Soul of Patrick Lee“ zpívá Adam Miller, zbylé jsou instrumentální.[4] Podruhé se oba sešli až v lednu 1970, kdy nahráli další verzi skladby „The Soul of Patrick Lee“. Vokální party opět nazpíval Miller.[5] Další skladby, konkrétně „The Hall of Mirrors in the Palace at Versailles“, „Ides of March“, „The Protégé“ a „Church of Anthrax“, byly nahrány někdy v roce 1970, studio ani datum nahrání však není známo.[6]
Album bylo doplněno o krátký text Johna Calea nazvaný Caricature.[7] V červnu 2008 vyšlo album v reedici na CD u vydavatelství Wounded Bird Records.[8] V lednu 2013 vyšlo v USA album v reedici u vydavatelství Culture Factory v limitované edici.[9] Další reedice následovala na CD v červnu 2014, kdy jej vydala společnost Esoteric Recordings.[3]
Většina skladeb vzešla z improvizovaných hraní. Album otevírá devítiminutová skladba „Church of Anthrax“. Je založená na varhanech, base a opakovaném rytmickém tématu.[10] Ve druhé skladbě, osmiminutové „The Hall of Mirrors in the Palace at Versailles“, hraje Riley na saxofon a Cale jej doprovází na klavír.[11][12] Druhou stranu původní gramofonové desky otevírá bezmála tříminutová píseň „The Soul of Patrick Lee“, v níž zpívá Caleův přítel Adam Miller.[11] V jedenáctiminutové „Ides of March“ hrají Cale s Rileyem oba na klavíry.[11] Název skladby „Ides of March“ odkazuje k Březnovým idám (anglicky Ides of March), dni z římského kalendáře. Jde údajně o jedinou skladbu z celé desky, s níž byl Riley spokojen.[11]
Zpěvák a kytarista Colin Newman, člen skupiny Wire, označil skladbu „The Hall of Mirrors in the Palace at Versailles“ za krásnou instrumentální píseň a celé album za jedno ze svých nejoblíbenějších.[13] Publicista W. H. Fuller III album ve své recenzi pro časopis Rolling Stone označil za nahrávku, která posluchače upoutá od začátku do konce, a zároveň prohlásil, že album je „dílem dvou hudebních mesiášů.“[11]
Autory všech skladeb jsou John Cale a Terry Riley, mimo skladby „The Soul of Patrick Lee“, kterou napsal sám Cale. Skladba „The Soul of Patrick Lee“ je rovněž jedinou zpívanou písní z alba, ostatní jsou instrumentální.
Strana 1 (LP) | ||
---|---|---|
Pořadí | Název | Délka |
1. | Church of Anthrax | 9:05 |
2. | The Hall of Mirrors in the Palace at Versailles | 7:59 |
Strana 2 (LP) | ||
---|---|---|
Pořadí | Název | Délka |
1. | The Soul of Patrick Lee | 2:49 |
2. | Ides of March | 11:03 |
3. | The Protege | 2:52 |
Celková délka: |
33:48 |