Chybový práh

Chybový práh (anglicky error floor) je v teorii kódování jev, které se objevuje u moderních iterovaných samoopravných kódů založených na řídkých grafech jako jsou LDPC kódy a turbokódy. Pokud zkoumáme bitovou chybovost (BER) jako funkci poměru signál-šum (SNR), u obvyklých kódů, jako jsou Reedovy–Solomonovy kódy s algebraickým dekódováním nebo pro konvoluční kódy s Viterbiho dekodérem, klesá BER se zlepšujícím se poměrem signál-šum (SNR). Pro LDPC kódy a turbokódy však existuje bod, po jehož překročení křivka neklesá tak rychle jako před tímto bodem, jinými slovy: existuje oblast, ve které se vzrůst výkonnosti zplošťuje. Tato oblast se nazývá oblast chybového prahu. Oblast bezprostředně před náhlým poklesem výkonnosti se nazývá vodopádová oblast.^[1]

Existence chybového prahu je obvykle přičítána kódovým slovům s nízkou váhou (v případě turbokódů) a trapping množinám nebo téměř kódových slovům (v případě LDPC kódů).^[2][3]

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Error floor na anglické Wikipedii.

1. RYAN, W. E.; LIN, S. Channel Codes: Classical and Modern. New York: Cambridge University Press, 2009. Dostupné online. ISBN 978-0-521-84868-8. (anglicky) 
2. RICHARDSON, Thomas. Error floors of LDPC codes. In: Annual Allerton Conference on Communication, Control, and Computing. Urbana-Champaign: [s.n.], 2003. Dostupné online. S. 1426–1435. (anglicky)
3. Jiawei Song; Jie Yang. Survey of Error Floor of LDPC Codes. In: 6th International ICST Conference on Communications and Networking in China (CHINACOM). [s.l.]: [s.n.], 2011. Dostupné online. (anglicky)^{[nedostupný zdroj]}