Chřestýš zelený
 Chřestýš zelený | |
|---|---|
 | |
| Stupeň ohrožení podle IUCN | |
 málo dotčený[1] | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | živočichové (Animalia) |
| Kmen | strunatci (Chordata) |
| Třída | plazi (Reptilia) |
| Řád | šupinatí (Squamata) |
| Podřád | hadi (Serpentes) |
| Čeleď | zmijovití (Viperidae) |
| Podčeleď | chřestýšovití (Crotalinae) |
| Rod | chřestýš (Crotalus) |
| Binomické jméno | |
| Crotalus viridis Rafinesque, 1818 | |
 Mapa rozšíření chřestýše zeleného | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Chřestýš zelený (Crotalus viridis) je jedovatý zmijovitý had z podčeledi chřestýšovitých, vyskytující se na západě Spojených států amerických (především ve státu Texas), jihozápadu Kanady a na severu Mexika.
Popis
[editovat | editovat zdroj]Měří 100 až 120 centimetrů na délku. Identifikační znaky se obvykle liší s ohledem na poddruhy chřestýše zeleného. Navzdory svému českému jménu je však zbarvení kůže tohoto hada vždy světle hnědé (i když výjimkou může být i zbarvení skutečně lehce nazelenalé), zatímco hřbetní vzorování je složeno zejména z tmavě hnědých pruhů. Hlava je výrazného trojúhelníkovitého tvaru. Stejně, jako ostatní chřestýši, je i tento druh vybaven chřestítkem na konci ocasu, jež je tvořeno zrohovatělými články kůže, rovněž je had vybaven i tepločivnými jamkami, s jejichž pomocí je schopen detekovat teplo vydávané živočichy v okolí.
Přirozené prostředí
[editovat | editovat zdroj]Obývá prérie, travnaté planiny a buše. Některé z poddruhů však dávají větší přednost například jeskyním či zalesněným oblastem. Občas dokonce využívá nor ostatních živočichů jakožto vlastního úkrytu.
Potrava
[editovat | editovat zdroj]Chřestýš zelený loví, díky značnému rozšíření po severoamerickém kontinentu, celou variaci odlišných zvířat. Nejčastěji kořistí však bývají hlodavci jako myši a krysy, či dokonce veverky, psouni a malí zajíci, stejně jako na zemi hnízdící ptáci. Méně obvyklou kořistí bývají obojživelníci a jiní hadi.
Chování
[editovat | editovat zdroj]Nejedná se o příliš agresivního hada, v případě ohrožení využívá, stejně jako jeho příbuzní, svého chřestítka na ocase. Jednotlivými články v chřestítku pohybuje a vytváří tak pro chřestýše typický chřestivý zvuk. Většinu predátorů toto varování odradí. Na lov vyráží většinou v noci.
Jed
[editovat | editovat zdroj]Jed chřestýše zeleného je poměrně silný. Obsahuje hemotoxiny i neurotoxiny a uštknutí může být pro člověka smrtelné. Při kousnutí had vpouští do těla kořisti či potenciálního nepřítele svými zuby 20–55 % uskladněného jedu, což je dostatečné množství pro zabití dospělého člověka.
Rozmnožování
[editovat | editovat zdroj]Tento druh je živorodý, samice rodí v období mezi srpnem a říjnem, přičemž v jednom vrhu může být 4–12 mláďat. Ta po narození měří 22–28 centimetrů na délku.
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ The IUCN Red List of Threatened Species 2022.2. 9. prosince 2022. Dostupné online. [cit. 2023-01-03].
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu chřestýš zelený na Wikimedia Commons
