Ciechocinek
| Ciechocinek | |
|---|---|
 Lázeňský park | |
 znak  vlajka | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 52°53′ s. š., 18°47′ v. d. |
| Nadmořská výška | 40 m n. m. |
| Časové pásmo | UTC+01:00 (standardní čas) UTC+02:00 (letní čas) |
| Stát |  Polsko |
| Vojvodství | Kujavsko-pomořské |
| Okres | Aleksandrów |
| Gmina | městská gmina |
  Ciechocinek | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 15,3 km² |
| Počet obyvatel | 10 415 (2021)[1] |
| Hustota zalidnění | 682,5 obyv./km² |
| Správa | |
| Status | město, městská gmina |
| Oficiální web | www |
| Označení vozidel | CAL |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Ciechocinek je lázeňské město v okrese Aleksandrów v Kujavsko-pomořském vojvodství v Polsku. Leží na Visle, asi 160 km severozápadně od Varšavy, přibližně 10 kilometrů východně od Aleksandrówa Kujawského a 20 kilometrů jihovýchodně od Toruně, v historické oblasti Kujavsko.
Místní solné prameny mají výjimečné léčebné vlastnosti, především termální pramen č. 14 je „zázrak přírody“. Léčí se zde nemoci kardiovaskulární a respirační, revmatismus, nemoci pohybového aparátu, nervové a ženské choroby.
Historie
[editovat | editovat zdroj]Až do druhého dělení Polska náležel Ciechocinek Polskému království, než byl v roce 1793 anektován Pruskem. V roce 1807 se stal součástí krátkodechého Varšavského knížectví a v roce 1815 náležel Kongresovému Polsku, zpočátku autonomnímu království v rámci Ruské říše. Když se Wieliczka a Bochnia s okolím bohatým na solná ložiska staly po prvním dělení Polska součástí Rakouska, dostal se do popředí zájmu úřadů Ciechocinek a blízký Słońsk.[2]
V roce 1867 bylo zprovozněno železniční spojení do Bydhošti a Varšavy.[2] Kvůli rostoucí popularitě a rychlému rozvoji získal Ciechocinek v roce 1916 městská práva.[2]
Když se po první světové válce stalo Polsko nezávislým státem, lázně byly zestátněny a podřízeny ministerstvu zdravotnictví.[2] Léčebná zařízení poškozená během války byla opravena, byly postaveny nové lázeňské domy, zřízena pošta, škola, obchodní a obytné centrum, prezidentské sídlo a další zařízení.[2] Rovněž byl vybudován lázeňský park s venkovním bazénem napájeným termální slanou vodou, sportoviště a pásy zeleně okolo gradovny.[2]
Při invazi do Polska bylo město 12. září 1939 obsazeno německými vojsky a 26. září začleněno do Říšské župy Povartí (Reichsgau Wartheland). V době okupace sloužilo jako vojenský lazaret a jen pro německé občany i jako ozdravovna. Při osvobození v lednu 1945 uniklo větším škodám.[2]
Galerie
[editovat | editovat zdroj]- Gradovny v Ciechocinku
-
-
-
Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Ciechocinek na anglické Wikipedii.
- ↑ Dostupné online. [cit. 2022-10-03].
- ↑ a b c d e f g Historia [online]. Ciechocinek.pl [cit. 2020-04-09]. Dostupné online. (polsky)
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Ciechocinek na Wikimedia Commons
