Cizkrajov
| Cizkrajov | |
|---|---|
 Pohled na Cizkrajov od Montserratu | |
  | |
| znakvlajka | |
| Lokalita | |
| Status | obec |
| Pověřená obec | Dačice |
| Obec s rozšířenou působností | Dačice (správní obvod) |
| Okres | Jindřichův Hradec |
| Kraj | Jihočeský |
| Historická země | Morava |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 49°1′50″ s. š., 15°23′23″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 517 (2024)[1] |
| Rozloha | 25,76 km²[2] |
| Nadmořská výška | 477 m n. m. |
| PSČ | 378 81 |
| Počet domů | 223 (2021)[3] |
| Počet částí obce | 4 |
| Počet k. ú. | 4 |
| Počet ZSJ | 4 |
| Kontakt | |
| Adresa obecního úřadu | Cizkrajov 55 378 81 Slavonice oucizkrajov@dac.cz |
| Starosta | David Rosenkranz |
| Oficiální web: www | |
  Cizkrajov | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 546054 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Obec Cizkrajov (německy Sitzgras[4]) se nachází na jihozápadní Moravě v okrese Jindřichův Hradec, přibližně 4 km severovýchodně od Slavonic. Včetně místních částí Dolní Bolíkov, Holešice a Mutná v ní žije 517[1] obyvatel. Obcí protéká Bolíkovský potok, který se na hranicích území obce z pravé strany vlévá do Moravské Dyje. V místní části Dolní Bolíkov je zastávka na železniční trati Kostelec u Jihlavy – Slavonice. V obci žilo do nuceného vysídlení po roce 1945 převážně německé obyvatelstvo s českou menšinou. V lese nad vesnicí Mutná se nachází v minulosti zdejším německým obyvatelstvem hojně navštěvované poutní místo Montserrat.
Název
[editovat | editovat zdroj]Nejstarší název obce byl pravděpodobně odvozen od osobního slovanského jména Cuzkraj (Cuzdrah: cusdrah, cuzkray, čižkraj).[5][6] Roku 1259 je zmiňován Zusicray de Zeretic (Cuzkraj ze Žerotic), v roce 1301 již Hartlibus de Zuscray (Hartlieb[7] z Čížkraj), v roce 1345 název obce Czisgras a v roce 1366 Czyzkrayz. Od konce 14. století se objevuje název obce ve tvaru: německy Sitzgras, česky Čížkrajov.[8]
Historie a vývoj do současnosti
[editovat | editovat zdroj]První písemná zmínka o obci pochází z roku 1301, kdy je také zmiňován Hartlieb z Čížkraj. Cizkrajov býval samostatným vladyckým statkem s tvrzí. V době před třicetiletou válkou bylo v obci 33 usedlostí, což dokládá lánový rejstřík z té doby. Na území obce byly podle vceňovacího operátu dva mlýny, a také vrchnostenský dvůr. Desátky se odváděly panství Dačice a faře v Cizkrajově. Připojením na síť ZME Brno byla obec elektrifikována v roce 1936. V letech 1938 až 1945 byl Cizkrajov v důsledku uzavření Mnichovské dohody přičleněn k nacistickému Německu. Po roce 1945 byly v obci postaveny hospodářské objekty JZD, kulturní dům, prodejna potravin Jednoty, hasičská zbrojnice, bytové domy a řada nových rodinných domů.
Škola
[editovat | editovat zdroj]Škola je zmiňována poprvé již v generální vizitaci z r. 1622. Školu vydržoval farář pouze pro několik žáků, vyučovalo se po soukromých domech. Budova pro jednotřídní školu byla postavena v roce 1840, později přibyla druhá třída a r. 1891 třetí. V r. 1893 byla přikoupena další budova naproti stávající škole a dvě třídy byly umístěny do této budovy. Od r. 1868 byla při škole zřízena hospodářská škola pro žáky od 14 do 20 let. Do Cizkrajova byly přiškoleny obce Dolní Bolíkov, Holešice, Mutná a Mutišov. Po vzniku Československé republiky byla v obci zřízena r. 1919 jednotřídní česká menšinová škola, pro kterou byla v r. 1929 postavena nová budova. Okupace pohraničí nacistickým Německem znamenala konec českého školství v r. 1938. Po osvobození v květnu 1945 byla v obci už jen česká základní škola. V roce 1979 však byla škola v obci zcela zrušena a žáci byli převedeni do Slavonic. Otevření se pro 1. až 5. ročník opět dočkala v r. 1993, ale v roce 2007 byla opět, tentokrát z ekonomických důvodů, uzavřena (následkem mediálně sledovaného případu náhrady škody žákovi, který při školní činnosti utrpěl zdravotní újmu a po deseti letech zemřel[9]) a žactvo bylo převedeno do okolních škol v Dačicích a ve Slavonicích.[10]
Pamětihodnosti
[editovat | editovat zdroj]- Zbytky tvrze Dolní Bolíkov
- Farní kostel svatého Petra a Pavla
- Socha svatého Jana Nepomuckého u mostu
- Fara
- Vodní mlýn
- Kostel Panny Marie Bolestné neboli Montserrat – poutní kostel mezi Mutnou a Cizkrajovem
Části obce
[editovat | editovat zdroj]Obec Cizkrajov se skládá ze čtyř částí na čtyřech katastrálních územích.
- Cizkrajov (i název k. ú.)
- Dolní Bolíkov (i název k. ú.)
- Holešice (k. ú. Holešice u Cizkrajova)
- Mutná (i název k. ú.)
Galerie
[editovat | editovat zdroj]- Cizkrajov
-
Kostel sv. Petra a Pavla -
Klenba v kostele sv. Petra a Pavla -
Kříž při cestě do Holešic -
Hřbitov -
Stavení č.p. 52 -
Náves -
Fara -
Kostel -
Kulturní dům
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
- ↑ HOSÁK, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské. Praha: Academia, 2004. 1144 s. ISBN 80-200-1225-7. S. 28.
- ↑ Denkschriften der Kaiserlichen Akademie der Wissenschaften, Philosophisch-Historische Klasse, Akademie der Wissenschaften in Wien, 1860: Die Bildung der slavischen Personennamen von Franz Miklosich, s. 328.
- ↑ Hosák, Šrámek: Místní jména na Moravě a ve Slezsku I, Praha 1970, str. 146.
- ↑ Hartlieb, Althochdeutsch, význam harti = „hart; stark“ a leiba = „Erbe; Hinterlassenschaft“ nebo liob = „lieb“.
- ↑ Ernst Schwarz: Die Ortsnamen der Sudetenländer als Geschichtsquelle, Walter de Gruyter GmbH & Co KG, 2019, str. 330.
- ↑ Po deseti letech v bezvědomí zemřel Filip Němec mamince v náručí [online]. idnes.cz [cit. 2013-10-19]. Dostupné online.
- ↑ NEKUDA, Vladimír. Vlastivěda moravská Dačicko, Slavonicko, Telčsko. 2005. vyd. Brno: Muzejní spolek Brno, 2005. 1070 s. ISBN 80-7275-059-3. S. 642–646.
Související články
[editovat | editovat zdroj]Literatura
[editovat | editovat zdroj]- NEKUDA, Vladimír. Vlastivěda moravská Dačicko Slavonicko Telčsko. Brno: Muzejní spolek Brno, 2005. ISBN 80-7275-059-3. str. 718 - 721
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Cizkrajov na Wikimedia Commons 
Encyklopedické heslo Cizkrajov v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích- Cizkrajov v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
