Cizrna

Jak číst taxoboxCizrna
alternativní popis obrázku chybí
Cizrna beraní (Cicer arietinum)
Vědecká klasifikace
Říšerostliny (Plantae)
Podříšecévnaté rostliny (Tracheobionta)
Odděleníkrytosemenné (Magnoliophyta)
Třídavyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řádbobotvaré (Fabales)
Čeleďbobovité (Fabaceae)
PodčeleďFaboideae
TribusCicereae
Rodcizrna (Cicer)
L., 1753
Mapa výskytu rodu cizrna
Mapa výskytu rodu cizrna
Mapa výskytu rodu cizrna
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Plody cizrny beraní
Naklíčená cizrna

Cizrna (Cicer) je rod rostlin z čeledi bobovité a jediný rod tribu Cicereae. Jsou to jednoleté nebo vytrvalé byliny se složenými listy a motýlovitými květy. Je známo přibližně 43 druhů. Rod je rozšířen v jihovýchodní Evropě, Asii, severovýchodní Africe a Arábii.

Druh cizrna beraní (Cicer arietinum), známý také jako římský hrách, byl domestikován již v dávných dobách a je pěstován jako luštěnina.

Charakteristika

[editovat | editovat zdroj]

Cizrny jsou jednoleté nebo vytrvalé byliny se složenými listy. Rostliny jsou pokryty žláznatými chlupy. Listy mohou být lichozpeřené nebo sudozpeřené s vřetenem listu na konci přecházejícím v úponku. Lístků je ve složených listech 3 až mnoho a jsou na okraji zubaté. Palisty jsou na okraji zubaté. Květy jsou jednotlivé nebo v chudých úžlabních hroznech. Kalich je zakončen 5 stejnými nebo nestejnými zuby. Koruna má typickou skladbu květů bobovitých a je nejčastěji bílá, fialová nebo růžová. Tyčinek je deset, devět z nich je srostlých nitkami, jedna horní je volná. Semeník je chlupatý, s lysou čnělkou. Plodem je plochý nezaškrcovaný lusk pukající oběma švy a obsahující jedno až deset semen. Semena jsou kulovitá.[1][2]

Rozšíření

[editovat | editovat zdroj]

Rod cizrna zahrnuje asi 43 druhů a je rozšířen od východního Středomoří po Střední Asii. Izolované arely jsou také v Maroku, Etiopii a na Kanárských ostrovech. Nejvíce planě rostoucích druhů se vyskytuje ve střední a západní Asii, kde se cizrny objevují od nížin až po pětitisícová pohoří.[1][2][3][4]

V České republice je zřídka pěstována cizrna beraní a výjimečně zplaňuje.[1] V evropské květeně je tento rod zastoupen celkem 4 druhy. Mimo pěstované a zplaňující cizrny beraní se v jihovýchodní Evropě vyskytují druhy Cicer incisum a C. montbretii a v Řecku endemický druh C. graecum.[5]

Význam a využití

[editovat | editovat zdroj]

Cizrna beraní je celosvětově třetí nejvýznamnější luštěnina po hrachu setém a fazolu obecném. Byla zřejmě vyšlechtěna před 7000 lety v oblasti jihovýchodního Turecka nebo v Sýrii, a to pravděpodobně z divokého druhu Cicer reticulatum. V současné době je největším producentem cizrny Indie, pěstuje se však i v jiných klimaticky příhodných oblastech světa, zvláště na Blízkém východě, v severní Africe, ale i v Mexiku. Mimo potraviny se pěstuje i ke krmným účelům.[3][6][7]

Celosvětová produkce

[editovat | editovat zdroj]

Dlouhodobě daleko největším producentem cizrny je Indie, její podíl každoročně přesahuje 70 procent celosvětové produkce. Ta v roce 2020 dle oficiálních statistik FAO činila přibližně 15,1 miliónu tun. Podíl Indie v tomto roce byl dokonce přes 73 procent (viz tabulka 1), na druhém místě (již s velkým odstupem) je Turecko, země na třetím až pátém místě (Pákistán, Myanmar a Etiopie) produkují přibližně stejný objem (v jednotlivých letech pochopitelně individuálně kolísá). Celkem podle statistik Organizace pro výživu a zemědělství vykazuje nějakou produkci cizrny na padesát zemí, z tabulky 1 je ale zřejmé, že podíl prvních sedmi zemí na celosvětové produkci je přes 90 procent, podíl 20 zemí je pak přes 99 procent. Produkce zbylých cca 30 zemí je tedy z globálního hlediska zanedbatelná.[8]

Tab. 1: Produkce cizrny v roce 2020 dle FAO[8]
Pořadí Země Tisíce tun Podíl [%] Kumulat.
podíl [%]
1 Indie 11 080 73,4 73,4
2 Turecko 630 4,2 77,5
3 Pákistán 498 3,3 80,8
4 Myanmar 482 3,2 84,0
5 Etiopie 457 3,0 87,1
6 Rusko 291 1,9 89,0
7 Austrálie 281 1,9 90,9
8 Írán 227 1,5 92,4
9 Kanada 214 1,4 93,8
10 USA 194 1,3 95,1
11 Argentina 177 1,2 96,2
12 Mexiko 126 0,8 97,1
13 Súdán 84 0,6 97,6
14 Sýrie 64 0,4 98,0
15 Maroko 50 0,3 98,4
16 Tanzanie 47 0,3 98,7
17 Jemen 42 0,3 99,0
18 Alžír 40 0,3 99,2
19 Čína 16 0,1 99,3
20 Uzbekistán 12 0,1 99,4
— Celkem svět 15 100 100,0 100,0

Systematika

[editovat | editovat zdroj]

Druhy tohoto rodu se dále rozřazují do čtyř podrodů[4] (někdy se volí poněkud jiný systém, 2 podrody a v rámci nich ještě sekce)[3]

  • Monocicer – např. pěstovaná cizrna beraní a některé jednoletky
  • Chamaecicer – cizrny horských asijských oblastí
  • Polycicer – 25 vytrvalých druhů cizrn
  • Acanthocicer – vytrvalé rostliny střední Asie

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Chickpea na anglické Wikipedii.

  1. ↑ a b c SLAVÍK, Bohumil (editor). Květena České republiky 4. Praha: Academia, 1995. ISBN 80-200-0384-3. 
  2. ↑ a b Flora of China: Cicer [online]. Dostupné online. 
  3. ↑ a b c Chickpea Taxonomy and Biosystematics [online]. Icrisat [cit. 2009-12-23]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2006-11-17. 
  4. ↑ a b F. Sharifnia, T. Farhani & F. Salimpour. Micro-macromorphological study of the genus Cicer L. (Fabaceae) in Iran. J. Bot.. Teherán: 2006, roč. 12 (2), s. 147–162. Tehran.. 
  5. ↑ Flora Europaea [online]. Royal Botanic Garden Edinburgh. Dostupné online. 
  6. ↑ VAUGHAN, J.G.; GEISSLER, C.A. The New Oxford Book of Food Plants. [s.l.]: Oxford University Press, 2009. ISBN 978-0-19-954946-7. 
  7. ↑ VALÍČEK, Pavel a kol. Užitkové rostliny tropů a subtropů. Praha: Academia, 2002. ISBN 80-200-0939-6. 
  8. ↑ a b FAOSTAT. Crops and livestock products: Chickpea production in 2020, Crops/Regions/World list/Production Quantity (pick lists) [online]. FAO, rev. 2022-02-17 [cit. 2022-05-07]. Dostupné online. (angličtina) 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]