Clara Tausonová

Clara Tausonová
Clara Tausonová na French Open 2023
Clara Tausonová na French Open 2023
StátDánskoDánsko Dánsko
Datum narození21. prosince 2002 (21 let)
Místo narozeníKodaň, Dánsko
Výška182 cm
Držení raketypravou rukou, bekhend obouruč
Výdělek2 076 281 USD
Dvouhra
Poměr zápasů220–99
Tituly2 WTA, 1 WTA 125, 11 ITF
Nejvyšší umístění33. místo (7. února 2022)
Dvouhra na Grand Slamu
Australian Open3. kolo (2022)
French Open4. kolo (2024)
Wimbledon1. kolo (2021, 2022, 2024)
US Open2. kolo (2021, 2023, 2024)
Velké turnaje ve dvouhře
Olympijské hry1. kolo (2024)
Čtyřhra
Poměr zápasů7–18
Nejvyšší umístění432. místo (21. únoru 2022)
Čtyřhra na Grand Slamu
Australian Open1. kolo (2022)
Wimbledon1. kolo (2021, 2024)
US Open1. kolo (2022, 2024)
Údaje v infoboxu aktualizovány dne 20240831a31. srpna 2024
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Clara Tausonová (* 21. prosince 2002 Kodaň) je dánská profesionální tenistka a vítězka juniorské dvouhry na Australian Open 2019. Ve své dosavadní kariéře vyhrála na okruhu WTA Tour dva turnaje ve dvouhře, když bez ztráty setu triumfovala při své třetí účasti v hlavní soutěži na Lyon Open 2021 a následně na BGL Luxembourg Open 2021. Jednu singlovou trofej přidala v sérii WTA 125. V rámci nižšího okruhu ITF získala jedenáct titulů ve dvouhře.

Na žebříčku WTA byla ve dvouhře nejvýše klasifikována v únoru 2022 na 33. místě a ve čtyřhře v témže měsíci na 432. místě. Trénuje ji Olivier Jeunehomme.[1] Na kombinovaném juniorském žebříčku ITF se v roce 2019 stala první dánskou světovou jedničkou.

V dánském fedcupovém týmu debutovala v roce 2017 litevským základním blokem 2. skupiny zóny Evropy a Afriky proti Egyptu, v němž prohrála s Mai Grageovou čtyřhru. Dánky přesto zvítězily 2:1 na zápasy. Do září 2023 v soutěži nastoupila ke čtrnácti mezistátním utkáním s bilancí 9–4 ve dvouhře a 1–1 ve čtyřhře.[2]

Tenisová kariéra

[editovat | editovat zdroj]

Na Australian Open 2019 triumfovala ve dvouhře juniorek. Do soutěže vstupovala jako nejvýše nasazená hráčka. Jediný set jí odebrala domácí Anastasia Berezová v prvním kole. Ve finále přehrála čtvrtou nasazenou Leylah Annie Fernandezovou z Kanady a stala se první dívkou z Dánska, která triumfovala na Australian Open v juniorské dvouhře a druhou dánskou šampiónkou dívčího grandslamu vůbec, když navázala na triumf Caroline Woznické ve Wimbledonu 2006.[3][4]

Na okruhu WTA debutovala porážkou v prvním kole båstadského Swedish Open 2019, kam obdržela divokou kartu. V prvním kole skončila na raketě sedmé nasazené Jeleny Rybakinové. Premiérovou účast v kvalifikaci turnaje z kategorie Premier 5 zaznamenala na čínském Wuhan Open 2019. Nad její síla byla hned v prvním zápase Kazaška Zarina Dijasová, na kterou nestačila po třísetovém boji.

Na vítězném Meitar Open 2019

Na srpnovém Prague Open 2020 ze série WTA 125K, hraného jako náhrada za zrušenou kvalifikaci US Open porazila v prvním kole patnáctiletou Češku Lindu Fruhvirtovou, bývalou hráčku první desítky Saru Erraniovou a Polku Maju Chwalińskou. Ve čtvrtém kole ji zastavila pozdější vítězka Slovenka Kristína Kučová.

Do kvalifikace majoru zasáhla poprvé na French Open 2020, hraném v netradičním podzimním termínu, a se ztrátou pouze jednoho setu prošla tříkolovým kvalifikačním sítem. V prvním kole hlavní soutěže pak překvapivě porazila 21. nasazenou tenistku a čerstvou semifinalistku US Open Jennifer Bradyovou poměrem 9–7 ve třetí rozhodující sadě, když v jejím průběhu odvrátila dva mečboly soupeřky.[5] Ve druhém kole ji zastavila další Američanka Danielle Collinsová.

Sezónu 2021 zahájila prohrou v prvním kole kvalifikace Australian Open hrané v Dubaji. Pro nízký žebříček a omezený počet turnajů se v druhé půlce ledna a února zúčastnila celkem čtyř turnajů nižší kategorie ITF, přičemž dva z nich – v Fudžajře a Altenkirchenu, získala osmý, resp. devátý titul z tohoto okruhu. Jako 139. hráčka světa prošla dvoukolovou kvalifikací na lyonském turnaji a zajistila si třetí účast v hlavní soutěži turnaje WTA. Postupně zdolala turnajovou jedničku Rusku Alexandrovovou, Maďarku Babosovou, Italku Giorgiová a Španělku Badosovou, aby postoupila do finále. V něm porazila další kvalifikantku Viktoriji Golubicovou a získala první kariérní titul z hlavní okruhu. Cestou turnajem neztratila v sedmi zápasech ani jeden set. Díky bodovému zisku si zajistila posun do první světového stovky žebříčku WTA na 96. příčku.[6]

Finále na okruhu WTA Tour

[editovat | editovat zdroj]
Legenda
D – dvouhra; Č – čtyřhra
Grand Slam (0)
WTA Finals (0)
WTA 1000 (0)
WTA 500 (0)
WTA 250 (2–1 D)

Dvouhra: 3 (2–1)

[editovat | editovat zdroj]
Stav Č. Datum Turnaj kategorie Povrch Soupeřka ve finále Výsledek
Vítězka 1. 7. března 2021 Lyon, Francie WTA 250 tvrdý (h) Švýcarsko Viktorija Golubicová 6–4, 6–1
Vítězka 2. 19. září 2021 Lucemburk, Lucembursko WTA 250 tvrdý (h) Lotyšsko Jeļena Ostapenková 6–3, 4–6, 6–4
Finalistka 1. 31. října 2021 Courmayeur, Itálie WTA 250 tvrdý (h) Chorvatsko Donna Vekićová 6–7(3–7), 2–6

Finále série WTA 125

[editovat | editovat zdroj]
Legenda
D – dvouhra; Č – čtyřhra
WTA 125 (1–2 D)

Dvouhra: 3 (1–2)

[editovat | editovat zdroj]
Stav č. datum turnaj povrch soupeřka ve finále výsledek
Vítězka 1. srpen 2021 Chicago, Spojené státy tvrdý Spojené království Emma Raducanuová 6–1, 2–6, 6–4
Finalistka 1. prosinec 2022 Limoges, Francie tvrdý (h) Ukrajina Anhelina Kalininová 3–6, 7–5, 4–6
Finalistka 2. duben 2024 Oeiras, Portugalsko antuka Nizozemsko Suzan Lamensová 4–6, 7–5, 4–6

Tituly na okruhu ITF

[editovat | editovat zdroj]
Legenda
Turnaje W100 Turnaje W80
Turnaje W75/W60 Turnaje W50
Turnaje W35/W25 Turnaje W15/W10

Dvouhra (11 titulů)

[editovat | editovat zdroj]
č. datum turnaj kategorie povrch soupeřka ve finále výsledek
1. říjen 2017 Stockholm, Švédsko W15 tvrdý (h) Rusko Jekatěrina Jašinová 6–3, 6–2
2. květen 2019 Monastir, Tunisko W15 tvrdý Nizozemsko Arianne Hartonová 6–2, 6–1
3. březen 2019 Ping-šan, Čína W60 tvrdý Čína Liou Fang-čou 6–4, 6–3
4. březen 2019 Sia-men, Čína W15 tvrdý Čína Kuo Mej-čchi 2–6, 6–3, 6–2
5. září 2019 Meitar, Izrael W60 tvrdý Německo Katharina Hobgarská 4–6, 6–3, 6–1
6. únor 2020 Glasgow, Velká Británie W25 tvrdý (h) Bulharsko Viktorija Tomovová 6–4, 6–0
7. srpen 2020 Oeiras, Portugalsko W15 antuka Španělsko María Gutiérrezová-Carrascová 6–3, 6–2
8. leden 2021 Fudžajra, Spojené arabské emiráty W25 tvrdý Švýcarsko Viktorija Golubicová 6–0, 4–6, 6–3
9. únor 2021 Altenkirchen, Německo W25 koberec (h) Švýcarsko Simona Waltertová 3–6, 6–1, 6–3
10. prosinec 2022 Sëlva, Itálie W25 tvrdý (h) USA Emina Bektasová 6–3, 7–5
11. únor 2023 Altenkirchen, Německo W60 koberec (h) Belgie Greet Minnenová 7–6(5), 4–6, 6–2

Finále na juniorském Grand Slamu

[editovat | editovat zdroj]

Dvouhra juniorek: 1 (1–0)

[editovat | editovat zdroj]
Stav rok turnaj povrch soupeřka ve finále výsledek
Vítězka 2019 Australian Open tvrdý Kanada Leylah Annie Fernandezová 6–4, 6–3

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Clara Tauson na anglické Wikipedii.

  1. ↑ Clara Tausonová na stránkách Ženské tenisové asociace (anglicky), přístup: 20230615a15. června 2023
  2. ↑ Clara Tausonová na stránkách Billie Jean King Cupu (anglicky), přístup: 20230615a15. června 2023
  3. ↑ Luboš Zabloudil, TenisPortal.cz. Soutěže juniorů na Australian Open vyhráli poprvé Dánka a Ital [online]. TenisPortal.cz, 2019-01-26 [cit. 2019-01-28]. Dostupné online. 
  4. ↑ Top seed Tauson takes junior glory in Melbourne [online]. 26-01-2019 [cit. 2019-01-26]. Dostupné online. 
  5. ↑ S.R.O, LiveSport. Sedmnáctiletá Tausonová při své premiéře v hlavní soutěži grandslamů po dvou odvrácených mečbolech vyřadila rozjetou Bradyovou. TenisPortal.cz [online]. 2020-09-29 [cit. 2020-10-05]. Dostupné online. 
  6. ↑ ZABLOUDIL, Luboš. Tausonová si v 18 letech došla z kvalifikace až pro první titul. V Lyonu vyhrála všech 14 setů. TenisPortal.cz [online]. 2021-03-07 [cit. 2021-03-07]. Dostupné online. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]