Clavija

Jak číst taxoboxClavija
alternativní popis obrázku chybí
Clavija imatacae
Vědecká klasifikace
Říšerostliny (Plantae)
Podříšecévnaté rostliny (Tracheobionta)
Odděleníkrytosemenné (Magnoliophyta)
Třídavyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řádvřesovcotvaré (Ericales)
Čeleďprvosenkovité (Primulaceae)
PodčeleďTheophrastoideae
RodClavija
Ruiz & Pav., 1794
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Ilustrace Clavija ornata z roku 1856

Clavija je rod rostlin z čeledi prvosenkovité, kde je řazen do podčeledi Theophrastoideae. Jsou to málo větvené nebo nevětvené malé stromy a keře neobvyklého vzhledu s velkými jednoduchými listy a čtyř nebo pětičetnými květy. Plodem je bobule. Vyskytují se v počtu asi 55 druhů v podrostu tropických lesů Střední a Jižní Ameriky. Význam je spíše okrajový, některé druhy mají jedlé plody nebo jsou využívány v domorodé medicíně.

Popis

[editovat | editovat zdroj]

Rostliny rodu Clavija jsou stálezelené, málo větvené nebo i nevětvené pachykaulní stromy nebo keře. Listy jsou rozměrné, střídavé, jednoduché, řapíkaté, obvykle kožovité a nahloučené na koncích větví či na vrcholu stonku. Čepel je celokrajná nebo na okraji pilovitá. Květy jsou jednopohlavné nebo oboupohlavné, čtyř nebo pětičetné, často nápadné, uspořádané v hroznovitých květenstvích vyrůstajících kauliflorně mezi listy nebo pod nimi. Kalich je srostlý, vytrvalý. Koruna je bledě oranžová, oranžovočervená nebo červená, dužnatá, miskovitá, s krátkou korunní trubkou. Tyčinek je 4 nebo 5 a jsou srostlé do trubičky. Staminodia v samičích květech jsou srostlá pouze na bázi . Plodem je kulovitá, kožovitá bobule obsahující jedno nebo několik velkých semen. Dužnina obklopující semena je oranžová a sladká.[1][2][3]

  • Květy Clavija nutans
    Květy Clavija nutans
  • Clavija jelskii s plody
    Clavija jelskii s plody

Rozšíření

[editovat | editovat zdroj]

Rod Clavija zahrnuje asi 56 druhů.[4] Je rozšířen v tropické Americe od jižní Nikaraguy po jižní Brazílii a Paraguay. Druh Clavija domingensis je endemit Hispanioly. Největší počet druhů roste v západní Amazonii a severních Andách. Rostou v podrostu tropických deštných lesů, řidčeji i opadavých či poloopadavých tropických lesů v oblastech s periodickým obdobím sucha. Většina druhů roste v nadmořských výškách do 1000 metrů, některé však vystupují v montánních lesích až do výšek 2500 metrů.[2]

Ekologické interakce

[editovat | editovat zdroj]

O opylování květů nejsou dostupné žádné informace. Plody mají sladkou dužninu a jsou šířeny zvířaty.[5]

Taxonomie

[editovat | editovat zdroj]

Rod Clavija je v rámci čeledi Primulaceae řazen do podčeledi Theophrastoideae a tribu Theophrasteae. V minulosti byl součástí samostatné čeledi Theophrastaceae, která však byla v systému APG III, publikovaném v roce 2009, vřazena do čeledi Primulaceae.[6][7] Nejblíže příbuzné rody jsou dle výsledků fylogenetických studií rody Neomezia (1 druh na západní Kubě) a Theophrasta (2 druhy v Dominikánské republice a na Haiti), které společně tvoří sesterskou vývojovou větev rodu Clavija.[8]

Význam

[editovat | editovat zdroj]

Význam rostlin rodu Clavija je okrajový. Sladká dužnina plodů některých druhů (např. Clavija mezii, Clavija procera) je jedlá a některé domorodé kmeny ji konzumují.[9][10] Druh Clavija mezii je v Panamě používán domorodci při léčbě hadího uštknutí.[11] Indiáni kmene Wayapi ve Francouzské Guyaně používají Clavija lancifolia na obklady při bolestech v krku.[12] Druh Clavija nutans je v tropech pěstován jako zajímavě vyhlížející, málo větvený stromek. Lze jej pěstovat i v nádobách.[13]

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ BERRY, P.E. et al. Flora of the Venezuelan Guayana (vol. IX). Missouri: Timber Press, 2005. ISBN 1-930723-47-4. (anglicky) 
  2. ↑ a b STÅHL, Bertil. A revision of Clavija (Theophrastaceae). Opera Botanica. 1991, čís. 107. 
  3. ↑ D'ARCY, W.G. Flora of Panama: Theophrastaceae. Annals of Missouri Botanical Garden. 1980, čís. 67. 
  4. ↑ Plants of the world online [online]. Royal Botanic Gardens, Kew. Dostupné online. (anglicky) 
  5. ↑ FLEMING, T.H.; ESTRADA, A. Frugivory and seed dispersal: Ecological and evolutionary aspects.. [s.l.]: Springer, 1993. ISBN 978-94-010-4767-8. (anglicky) 
  6. ↑ BREMER, B. et al. An update of the Angiosperm Phylogeny Group classification for the orders and families of flowering plants: APG III. Botanical Journal of the Linnean Society. Říjen 2009, roč. 161, čís. 2. ISSN 1095-8339. 
  7. ↑ STEVENS, P.F. Angiosperm Phylogeny Website [online]. Missouri Botanical Garden: Dostupné online. (anglicky) 
  8. ↑ KÄLLERSJÖ, M.; STÅHL, B. Phylogeny of Theophrastaceae (Ericales s. lat.). International Journal of Plant Sciences. 2003, čís. 164(4). 
  9. ↑ GRANDTNER, M.M.; CHEVRETTE, Julien. Dictionary of trees. Volume 2. South America. [s.l.]: Elsevier, 2014. ISBN 978-0-12-396490-8. (anglicky) 
  10. ↑ HEDRICK, U.P. (ed.). Sturtevant's edible plants of the world. [s.l.]: [s.n.], 1919. (anglicky) 
  11. ↑ QUATTROCCHI, Umberto. World dictionary of medicinal and poisonous plants. [s.l.]: CRC Press, 2012. ISBN 978-1-4822-5064-0. (anglicky) 
  12. ↑ DE FILIPPS, Robert A.; MAINA, Shirley L.; CREPIN, Juliette. Medicinal plants of the Guianas (Guyana, Surinam, French Guiana). [s.l.]: Smithsonian National Museum of Natural History, 2004. Dostupné online. (anglicky) 
  13. ↑ LLAMAS, Kirsten Albrecht. Tropical Flowering Plants. Cambridge: Timber Press, 2003. Dostupné online. ISBN 0-88192-585-3. (anglicky) 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]