Cockney Rejects založili v roce 1977 bratři Jeff a Micky Geggusové spolu se svým švagremChrisem Murrellem jako baskytaristou a Paulem Harveyem jako bubeníkem. Jejich první demo „Flares n' Slippers“ upoutalo pozornost majitele Small Wonder Records Pete Stennetta, který kapelu představil Bobu Sergeantovi, u něhož nahráli první singl.
Místo Murrella a Harveyho pak do Cockney Rejects nastoupili baskytarista Vince Riordan a bubeník Andy Scott, kteří hráli v The Tickets, další skupině z East Endu. Tím vznikla klasická sestava Cockney Rejests, jejíž debut v Bridge House v Canning Town v červnu 1979 je považován za zlomový pro kapelu. V září 1979 roku skupina podepsala smlouvu s EMI a v únoru 1980 vydala své první album Greatest Hits, Vol. 1.[5][6]
Jejich největším britským hitem osmdesátých let byl „The Greatest Cockney Rip-Off“, který byl parodií na „Hersham Boys“ od Sham 69's.[5] Jejich další skladby již byly méně komerční a zabývaly se tvrdšími tématy, jako je pouliční boj nebo fotbalové chuligánství. Jako další singly vydali v roce 1980 „Bad Man“, „We Can Do Anything“, „I'm Forever Blowing Bubbles“ a „We Are the Firm“.[7]
↑Cockney Rejects [online]. [cit. 2019-10-15]. Dostupné online.Je zde použita šablona {{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑Bushell, Garry. Oi! – The Truth [online]. [cit. 2020-08-03]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-07-31.Je zde použita šablona {{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑NEAL, Martin. Punk legend's tribute to much-missed former bandmate who died suddenly [online]. 2019-07-16 [cit. 2020-06-21]. Dostupné online.Je zde použita šablona {{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑'I'm forever blowing bubbles' - The story behind famous West Ham chant | Goal.com [online]. [cit. 2020-06-21]. Dostupné online.Je zde použita šablona {{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑ abCockney Rejects Lyrics, Music, News and Biography | MetroLyrics [online]. [cit. 2020-06-21]. Dostupné online.Je zde použita šablona {{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑ROBERTS, David. British Hit Singles & Albums. 19th. vyd. London: Guinness World Records Limited, 2006. ISBN1-904994-10-5. S. 112.Je zde použita šablona {{Cite book}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑Cockney Rejects - discography, line-up, biography, interviews, photos [online]. [cit. 2020-06-21]. Dostupné online.Je zde použita šablona {{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.