Comăna

Comăna de Jos Alsókomána
Comăna, řeckokatolický kostel
znak
Poloha
Souřadnice	45°54′49″ s. š., 25°13′53″ v. d.
Stát	Rumunsko Rumunsko
Župa	Brašov
Historické území	Sedmihradsko
Comăna
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha	99,38 km²
Počet obyvatel	2 803 (2021)
Hustota zalidnění	28,2 obyv./km²
Správa
Status	Obec
Oficiální web	www.primariacomana.ro
E-mail	[e-mail]
PSČ	507105
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Comăna či Comăna de Jos (maďarsky Alsókomána, německy Kumanen, Unterkumanen, nářečně Komondjen) je obec v Rumunsku (Sedmihradsku), v Brašovské župě. Patří k ní části Comăna de Sus (Felsőkomána), Crihalma (Királyhalma) a Ticușu Nou (Felsőtyukos).

Poloha

Comăna se nachází na stejnojmenném horském potoce u soutoku s řekou Olt; 18 km jižně od města Rupea (Kőhalom).

Historie

V místě nynější obce byly objeveny doklady osídlení v době bronzové z 2. až 1. století př. n. l. Laténská kultura je zastoupena halštatským sídlištěm z 8. a 9. století; raně středověké osídlení je doloženo v 11. až 13. století.

V 16. století byla Comăna de Jos významným správním centrem východní části Țara Făgărașului v době, kdy Sedmihradsku vládl Ștefan Mailat (který se v Comăně v roce 1502 narodil). Pod jurisdikci tohoto střediska spadaly: Comăna de Sus, Veneția de Jos, Veneția de Jos, Crihalma, Ticușu Nou, Cuciulata a Lupșa.

První písemná zmínka o obci Kwmana, nazvané podle kmene Kumánů, pochází z roku 1469. Od konce 15. století odtud odvozoval svůj přídomek de Komana šlechtický rod Majláth (Maylád) původem z východního Banátu (Szörénység). V 17. až 19. století byla Comăna panským sídlem. V roce 1632 zde měli panské sídlo a majorát Rákócziové; též rod Boérů tu měl panský dům. V roce 1722 zde žilo 90 vrchnostenských rodin a 70 rodin poddaných.

V roce 1851 spotřeboval zdejší lihovar brašovského obchodníka Rudolfa Orghidana 13 000 kg surovin (žito, kukuřice, ječmen) ročně.^[1] Po roce 1876 patřila Comăna k župě Făgăraș. Na počátku 20. století se zde pálilo vápno. V letech 1909–1918 byla zřízena maďarská státní škola, původně pro děti Maďarů pracujících na státním statku.^[2] Budova školy dnes slouží jako obecní úřad.^[3]

Obyvatelstvo

V roce 2011 žilo v Comăně 2 556 obyvatel.

Počet obyvatel mezi lety 1850 a 2011 podle maďarského a rumunského sčítání lidu:

Sčítání lidu		Národnost
Rok	Počet obyvatel	Rumuni	Maďaři	Romové	Němci
1850	3 437	3 311	9	117	–
1857	3 578
1880	3 419	3 140	124	147	10
1890	3 383	3 164	158	52	9
1900	3 435	3 223	145	33	34
1910	3 580	3 315	177	63	25
1920	3 620	3 569	37	14	–
1930	3 519	3 442	38	32	7
1941	3 312	3 069	18	225	–
1956	3 254	2 956	20	276	2
1966	3 135	2 867	23	245	–
1977	2 822	2 351	9	459	3
1992	2 619	1 575	11	1 032	1
2002	2 635	2 005	11	616	–
2011	2 556	2 083	3	375	–

Pamětihodnosti

• Dva památkově chráněné kostely – řeckokatolický ze 17. století a pravoslavný z 18. století.
• Výstava lidového umění a místní historie

Osobnosti

• Ștefan Mailat (István Majláth) (1502–1550) – purkrabí hradu Făgăraș a sedmihradský kníže

Partnerské město

• Nassenfels, Německo

Odkazy

Reference

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Alsókomána na maďarské Wikipedii a Comăna na anglické Wikipedii.

1. N. G. V. Gologan: Cercetări privitoare la trecutul comerțului românesc din Brașov. București, 1928, s. 28.
2. Constantin Stan: Școala poporană din Făgăraș și depe Târnave, díl 1. V roce 1909 zde byla zřízena státní škola, Făgărașul. Sibiu, 1928, s. 209–10.
3. Cornel Comșa – Lucian Comșa: Monografia satelor Comăna de Jos și Comăna de Sus. Brașov: Aldus, 2021, s. 44.

Související články

• Jan Amos Komenský
• Rákocziové

Externí odkazy

• Neoficiální blog obce (rumunsky)
• Obrázky obce (anglicky)

Autoritní data	VIAF: 130192690

Portály: Geografie