Constantina

Constantina
Pietro da Cortona - Vize svaté Konstancie před hrobem svaté Anežky a Emerentiany - Google Art Project
Pietro da Cortona - Vize svaté Konstancie před hrobem svaté Anežky a Emerentiany - Google Art Project
Narození315
Řím
Úmrtí354 (ve věku 38–39 let)
Římská říše nebo Řím
Místo pohřbeníSanta Costanza
Povoláníspolečník
Nábož. vyznáníkatolická církev
ChoťFlavius Hannibalianus
Constantius Gallus
DětiConstantia
Anastasia
RodičeKonstantin I. Veliký a Fausta
RodKonstantinovská dynastie
PříbuzníHelena (manželka Juliana), Constans, Constantius II., Konstantin II. a Crispus (sourozenci)
Rusticiana a Memmia (vnoučata)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Flavia Valeria Constantina[pozn. 1] také Constantia či Constantiana později známá jako Svatá Konstancie[2] (307/317 – 354) byla nejstarší dcerou římského císaře Konstantina I. Velikého a jeho druhé manželky Fausty, dcery císaře Maximiana. Je uctívána jako svatá, protože ve středověku se stala legendou, která se podstatně rozcházela s tím, co je známo o jejím skutečném životě.

Život

[editovat | editovat zdroj]

Narodila se ve 20. letech 3. století, jejím otcem byl císař Konstantin Veliký a matkou císařovna Fausta. Byla sestrou Konstantina II., Constanse, Constantia II., Heleny a nevlastní sestrou Crispa. V roce 335 se Constantina provdala za svého bratrance Hannibaliana, syna Flavia Dalmatia, kterého Konstantin I. jmenoval Rex Regum et Ponticarum Gentium („Králem králů a pontského lidu“).[3][4] Z prvního manželství měla Constantina dceru Constantii, která se později provdala za Memmia Vitrasia Orfita a stala se matkou Rusticiany, manželky Quinta Aurelia Symmacha.[5] Když její otec Konstantin zemřel, došlo v císařské rodině k velkým čistkám, během nichž byl její manžel Hannibalianus v roce 337 popraven.[6]

Podruhé dal Constantius II. svou sestru Constantinu Hannibalianovu bratranci a jejímu nevlastnímu bratranci Gallusovi. Gallus byl jmenován caesarem Východu, přičemž si změnil jméno na Constantius Gallus, aby se spojil s konstantinovskou dynastii a podpořil svou legitimitu na trůn. Gallusovi bylo v té době pětadvacet nebo dvacet šest let, zatímco Constantina byl v podstatě starší. Z jejího druhého manželství se narodila dcera Anastasia, jejíž celé jméno ani osud nejsou známy.[7][8]

Constantina a Constantius Gallus byli poté posláni z Říma do Antiochie, aby spravovali tuto část Východořímské říše.[9] Až do své smrti se do Říma již nevrátila. V roce 354 byla Constantina vyslána ke svému bratrovi. Na své cestě za Constantiem II. zemřela v Caeni Gallicani v Bithýnii. Příčinou její smrti byla náhlá vysoká horečka neznámé příčiny.[10] Její tělo bylo posláno zpět do Říma a pohřbeno v mauzoleu poblíž Via Nomentana, které pro ni začal stavět její otec, císař Konstantin I. Veliký. Toto mauzoleum se později stalo známým jako kostel Santa Costanza. Její porfyrový sarkofág je vystaven ve Vatikánských muzeích.[11]

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Poznámky

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ Celé jméno doloženo nápisem[1]

Reference

[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Constantina na anglické Wikipedii.

  1. ↑ Mémoires de la Société archéologique de Touraine: Série in-80. [s.l.]: Société archéologique de Touraine., 1855. Dostupné online. S. 19. (francouzsky) 
  2. ↑ HILLNER, Julia. Constantina, daughter of Constantine, wife of Gallus Caesar, and patron of St. Agnes at Rome. Oxford Research Encyclopedia of Classics [online]. 2018-05-24 [cit. 2024-06-21]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. ↑ AMMIANUS MARCELLINUS. A Dictionary of Greek and Roman biography and mythology, chapter - Constantina, Flavia Julia. www.perseus.tufts.edu [online]. [cit. 2024-06-18]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. ↑ BAKER-BRIAN, Nicholas; TOUGHER, Shaun. The Sons of Constantine, AD 337-361: In the Shadows of Constantine and Julian. [s.l.]: Springer Nature, 2020. 466 s. Dostupné online. ISBN 978-3-030-39898-9. Kapitola Division od the Empire at the End of the Reign of Constantine Great, s. 260. (anglicky) 
  5. ↑ HUGHES, Ian. A Military Life of Constantine the Great. [s.l.]: Pen and Sword Military, 2021. 389 s. Dostupné online. ISBN 978-1-5267-2424-3. (anglicky) 
  6. ↑ Ammianus Marcellinus, Roman History. Book 14.. London: Bohn, 1862. Dostupné online. S. 1–45. (anglicky) 
  7. ↑ Flavius Claudius Julianus, Epistola ad Athenienses, 272 D.
  8. ↑ JONES, A. H. M.; MARTINDALE, J. R.; MORRIS, J. The Prosopography of the Later Roman Empire: Volume 1, AD 260-395. [s.l.]: Cambridge University Press Dostupné online. ISBN 978-0-521-07233-5. 
  9. ↑ HILLNER, Julia. Constantina, daughter of Constantine, wife of Gallus Caesar, and patron of St. Agnes at Rome. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. ISBN 978-0-19-938113-5. (anglicky) 
  10. ↑ HAMILTON, Walter; AMMIANUS MARCELLINUS. The later Roman Empire (A.D. 354-378) [online]. Harmondsworth, Middlesex, England ; New York, N.Y., U.S.A. : Penguin Books, 1986 [cit. 2024-06-21]. Dostupné online. ISBN 978-0-14-044406-3. (anglicky) 
  11. ↑ WEBB, Matilda. The Churches and Catacombs of Early Christian Rome: A Comprehensive Guide. [s.l.]: Sussex Academic Press Dostupné online. ISBN 978-1-902210-58-2. S. 2. (anglicky) 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
  • Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Constantina na Wikimedia Commons