Cordenons | |
---|---|
Městský úřad | |
Poloha | |
Souřadnice | 45°59′ s. š., 12°42′ v. d. |
Nadmořská výška | 44 m n. m. |
Časové pásmo | UTC+01:00 (standardní čas) UTC+02:00 (letní čas) |
Stát | Itálie |
Autonomní region | Furlansko-Julské Benátsko |
Územní spolek obcí | Noncello |
Cordenons | |
Rozloha a obyvatelstvo | |
Rozloha | 38,21 km² |
Počet obyvatel | 17 732 (10.6.2023) |
Správa | |
Starosta | Andrea Delle Vedove |
Oficiální web | www |
Telefonní předvolba | 0434 |
PSČ | 33084 |
Označení vozidel | PN |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Pordenone je italské město antického původu v decentralizované provincii Pordenone regionu Furlansko-Julské Benátsko. V roce 2022 zde žilo přes 17 000 obyvatel.
Město leží v severozápadní části provincie, v údolí Benátska, jižně od benátských Alp a severně od Pordenone. Kromě historického centra jsou k němu připojeny obce Nogaredo, Pasch, Tramit, Sclavons, Piazza a Villa d’Arco.
Sousední obce jsou: Pordenone, San Giorgio della Richinvelda, San Quirino, Vivaro a Zoppola.
Lokalita byla osídlena kolem roku 1000 př. n. l., kdy se sem přistěhovali Venetové a mezi léty 800-700 př. n. l. následovali Keltové, spojení komunit obou etnik vytvořilo první obyvatelstvo oblasti. S příchodem Římanů se oblast stala římskou provincií. Ti vybudovali pro obchodní účely silnici Postumia a na její obranu několik strážních stanic: Cordenons se vyvinulo z jedné z nich. V následujících stoletích byla oblast vystavena nájezdům Vizigótů (401-408 n. l.), Hunů (452 n. l.) a Langobardů (568 n. l.), za langobardských králů cordenonští přijali křesťanství.
Pojmenování obce Cordenons je zkratkou dvou slov, poprvé bylo písemně uvedeno 5. května 897 v diplomu italského krále Berengara I. jako Cortes Naonis, Dvory (u) řeky Naonis. Název neodkazuje na přesné místo, ale na větší území pod vládou Svaté říše římské. Nájezdy Maďarů v 10. století byly katastrofální, ale neznamenaly konec obce, protože se v roce 1029 stala panstvím Oty Bavorského (ze Scheyern) a později i Habsburků. V roce 1500 byla oblast dobyta Benátčany a začleněna do Benátské republiky.
S napoleonskými válkami Cordenons získalo autonomii a po zániku Benátské republiky se stalo územím Rakouské říše až do roku 1866, kdy bylo připojeno k Italskému království. Po druhé světové válce bylo Cordenons oceněno bronzovou vojenskou medailí za podporu partyzánského odboje.
Město je také transitní ubytovnou dělníků přicházejících za prací do Pordenone a dalších měst severní Itálie. K 31. prosinci 2015 to byli hlavně Rumuni (404), Albánci (156), Afričané z Ghany (96) a Maroka (69), Moldavané (57), Makedonci (48) a Ukrajinci.
Vyyrábí se zde tiskový i umělecký papír (mezinárodní papírna MyCordenons), dále hedvábí a bavlna (Mako). Na rozvoji turistického ruchu se podílí proslulé vinice v okolí, pořádají se do nich okružní výlety.
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Cordenons na anglické Wikipedii.