Courgenay
| Courgenay | |
|---|---|
 | |
 znak | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 47°24′15″ s. š., 7°7′30″ v. d. |
| Nadmořská výška | 488 m n. m. |
| Stát |  Švýcarsko |
| Kanton | Jura |
| Okres | Porrentruy |
  Courgenay Courgenay, Švýcarsko | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 18,44 km² |
| Počet obyvatel | 2 329 (2018)[1] |
| Hustota zalidnění | 126,3 obyv./km² |
| Správa | |
| Oficiální web | www |
| PSČ | 2950 |
| Označení vozidel | JU |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Courgenay je obec ve švýcarském kantonu Jura. Žije zde přibližně 2 300[1] obyvatel.
Geografie
[editovat | editovat zdroj]
Courgenay leží v nadmořské výšce 488 m, vzdušnou čarou 4 km východo-jihovýchodně od okresního města Porrentruy. Obec se seskupenou zástavbou se rozkládá v široké nížině jižně od řeky Allaine, v oblasti Ajoie, na severním úpatí pohoří Faltenjura.
Severní část území obce o rozloze 18,4 km² tvoří rovina, která se mírně svažuje k severu směrem k Allaine. Severozápadní hranici tvoří pohoří Cras d’Hermont (až 537 m n. m.). Na jihu zasahuje území obce až k hřebenu Jura v masivu Lomont, který odděluje Ajoie od údolí řeky Doubs. S nadmořskou výškou 910 metrů se jedná o nejvyšší bod obce. Severní svah tohoto řetězce je hustě zalesněný (včetně pohoří Montagne d’Alle) a je rozdělen několika erozními údolími, z nichž většina dnes nemá žádné trvalé toky. Západní hranice leží v suchém údolí Combe de Secroux, zatímco na východě oblast zasahuje až k Mont Terri. Území obce je odvodňováno řekou Pichou do Allaine. V roce 1997 tvořila 8 % rozlohy obce zastavěná plocha, 43 % lesy a lesní porosty a 49 % zemědělské plochy.
Součástí Courgenay je také vesnice Courtemautruy, ležící v nadmořské výšce 541 m n. m. na severním úpatí Lomontu, a četné jednotlivé farmy. Sousedními obcemi Courgenay jsou Porrentruy, Alle, Cornol, Clos du Doubs a Fontenais.
Historie
[editovat | editovat zdroj]
Courgenay má velmi dlouhou tradici osídlení. Oblast byla osídlena již v neolitu a některé stopy jsou i z doby římské. První zmínka o obci pochází z roku 1139 z listiny papeže Inocence II., který potvrdil, že klášter Lucelle vlastní pozemky v Corgennartu. Později se objevuje řada dalších zápisů: Corginard, Corguinard, Corginay, Curgenard, Corgenne a Curgener, stejně jako německý název Gennisdorf z roku 1291, který se později změnil na Jennsdorf. Výklad místního jména je sporný a může sahat k burgundskému osobnímu jménu Gennard i ke germánskému Gaginhard.[2]
Obec patřila hrabatům z Pfirtu a koncem 13. století připadla basilejskému knížecímu biskupství. Byla těžce postižena třicetiletou válkou. Tato válka znamenala také zánik dvou vesnic Courtemblin a Courtary u Courgenay, z nichž některé byly opuštěny již během burgundských válek a po zpustošení třicetiletou válkou byly definitivně opuštěny. Od 16. do 18. století patřilo Courgenay k panství Alle. Během nepokojů v letech 1730–1740 se obyvatelé vzbouřili proti knížecím biskupům pod vedením Pierra Péquignata (1669–1740), místního rodáka. V letech 1793–1815 patřilo Courgenay k Francii a zpočátku bylo součástí départementu du Mont-Terrible, od roku 1800 bylo součástí départementu Haut-Rhin. Na základě rozhodnutí Vídeňského kongresu se obec v roce 1815 stala součástí kantonu Bern. Od 1. ledna 1979 je součástí nově založeného kantonu Jura.[2]
Courgenay se během první světové války proslavilo po celém Švýcarsku díky Gilberte de Courgenay. Byla dcerou hostinského v Hôtel de la Gare a k vojákům umístěným v Ajoie se chovala obzvlášť vřele a okouzleně. Dva vojenští hudebníci Entlebuch Robert Lustenberger a Oskar Portmann jí vytvořili památník s písní Gilberte de Courgenay. Díky sběrateli lidových písní a vojenskému zpěvákovi Hannsu In der Gandovi (pseudonym Ladislaus Krupski) se píseň i Gilberte staly známými po celém Švýcarsku.[3]
Obyvatelstvo
[editovat | editovat zdroj]
| Vývoj počtu obyvatel[2] | |||||||||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Rok | 1850 | 1900 | 1910 | 1930 | 1950 | 1960 | 1970 | 1980 | 1990 | 2000 | 2022 | ||||||
| Počet obyvatel | 1098 | 1568 | 1498 | 1444 | 1511 | 1666 | 1954 | 2014 | 2088 | 2062 | 2435 | ||||||
Z celkového počtu obyvatel je 92,7 % francouzsky mluvících, 3,7 % italsky mluvících a 1,3 % italsky mluvících (k roku 2000). Počet obyvatel obce od poloviny 20. století pozvolna roste, zejména díky blízkosti okresního města Porrentruy.
Hospodářství
[editovat | editovat zdroj]Courgenay se v druhé polovině 19. století vyvinulo ze zemědělské v průmyslovou obec. Významným průmyslovým odvětvím byla zpočátku výroba hodinek, doutníků a dresů. V roce 1983 byla na východním okraji obce vytvořena průmyslová a obchodní zóna. Většinu pracovních míst dnes zajišťuje strojírenství a také dílny přesného strojírenství a obráběcích strojů. Díky úrodné půdě v okolí má dosud velký význam zemědělství.
Doprava
[editovat | editovat zdroj]Obec má dobré dopravní spojení. Leží na hlavní silnici z Porrentruy přes průsmyk Les Rangiers do Delémontu. Východně od obce vede úsek dálnice A16 z Delémontu do Porrentruy, který byl otevřen v roce 1998 a je napojen na švýcarskou i francouzskou dálniční síť. Dálniční sjezd Courgenay a severní portál 4 km dlouhého tunelu Mont Terri se však nachází v katastru obce Cornol. Od otevření dálnice se tranzitní doprava obcí výrazně snížila.
Dne 30. března 1877 byla otevřena železniční trať Glovelier–Porrentruy se stanicí v Courgenay. Jižně od obce se nachází severní portál téměř 3 km dlouhého tunelu Mont Terri do Saint-Ursanne. Courgenay je také napojeno na veřejnou dopravu prostřednictvím autobusové linky Postauto z Porrentruy do Asuelu.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Courgenay JU na německé Wikipedii.
- ↑ a b Ständige Wohnbevölkerung nach Staatsangehörigkeitskategorie Geschlecht und Gemeinde; Provisorische Jahresergebnisse; 2018. Federal Statistical Office. 9. dubna 2019. Dostupné online. [cit. 2019-04-11].
- ↑ a b c PRONGUÉ, Dominique. Courgenay [online]. Historisches Lexikon der Schweiz, 2020-05-18 [cit. 2024-01-26]. Dostupné online. (německy)
- ↑ BURGERT, Franz. Das Lied von Courgenay: die wahre Entstehungsgeschichte ; das wundersamste Liederschicksal. Schlüpfheim: Das Entlebucher Medienhaus, 2016. ISBN 978-3-906832-02-9. (německy)
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Courgenay na Wikimedia Commons - (francouzsky) Oficiální stránky
