Grafické znázornění reakčních křivek Cournotova modelu v závislosti na množství. Body A a B zobrazují monopolní pozici každé firmy. Bod C určuje rovnovážné množství pro obě firmy a bod D představuje množství kdy jsou zákazníci ochotni zaplatit více, než MC
Hlavní součást Cournotova modelu jsou reakční křivky, které jsou odvozené z funkce zisku. Reakční křivky jsou lineární funkce a protínají vrcholy parabol – funkcí zisku firem.
V průsečíku reakčních křivek firem nastává tzv. Cournotova rovnováha. Je to bod, kdy každá firma správně odhadla výstup konkurenta, a tudíž nabídka a poptávka po daném zboží jsou v rovnováze. Protože obě firmy jsou identické, vyrábějí totéž množství výrobků.
Přestože tyto dva modely mají podobné předpoklady chování firem, tak mají jeden zásadní rozdíl. V Bertrandově modelu předpokládáme, že firmy soutěžení s cenou, nikoliv množstvím. Předpokládá to tedy, že Bertrandův model duopolu spustí cenovou válku a stlačí ceny na uroveň dokonalé konkurence. Když se počet firem v Cournotově modelu přiblíží nekonečnu, tak modely budou totožné.[2]