Cynric

Cynric
král Wessexu (král saského kmenového uskupení Gewisů)
Doba vládyasi 534–560
Úplné jménoCynric Cerdicing
Narození5. století
Úmrtí560
PředchůdceCerdic, možná Creoda
NástupceCeawlin
PotomciCeawlin
Cuthwulf (zemřel 571)
Cutha (zabit 584)
Cwichelm (zabit 593)
DynastieCerdikovci
OtecCerdic nebo Cerdikův záhadný syn Creoda
Matkaneznámá
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Británie kolem roku 540

Cynric († asi roku 560) byl anglosaský král Wessexu[pozn. 1] z rodu Cerdikovců (od roku 534.[pozn. 2][1]

Vše, o co je tomto králi známo, pochází z Anglosaské kroniky. Zde je uvedeno, že byl synem krále Cerdika, který je považován za zakladatele království Wessex.[2] Nicméně ale Západosaský genealogický královský seznam,[pozn. 3] jehož kopie tvoří předmluvu některých rukopisů Anglosaské kroniky, místo toho uvádí, že Cynric byl synem Cerdikova syna Creody.[3] Podobně patrilineární genealogie wessexského krále Alfréda Velikého uvedená v jeho životopisu Vita Alfredi sepsaném sherbornským biskupem Asserem obsahuje jméno Creoda, zatímco ve stejném díle výčet králových předků z matčiny strany nazývá Cynrika synem Cerdikovým.

Původ a rodina

[editovat | editovat zdroj]

Podle Anglosaské kroniky pochází Cynric z královského rodu Wessexu a je považován za syna Cerdika[4] nebo Creody.[5][6] Podle souboru anglosaských královských rodokmenů Genealogiæ regum Anglorum byl Cynric synem jinak neznámého Creody,[7] jehož linie mytických předků sahá přes Cerdika, Aluku, Giwise, Branda, Bældæga, Wodena až po Frealafinga.[8] Autor životopisu krále Alfréda Vita Alfredi, biskup Asser, vkložil ještě Frithowalda mezi Wodena a Frealafinga a prodloužil rodokmen zpět až po Adama a Evu.[9]

Podle Anglosaské kroniky jeho synové byli: Ceawlin,[4][8] Cutha,[10] Ceolwulf[10] a Celm.[6]

Podrobení země

[editovat | editovat zdroj]

Anglosaská kronika popisuje, jak Cerdic a Cynric přistáli s pěti loděmi u Cerdicesory v oblasti kolem Southamptonu roku 495[pozn. 4][11] a se svými lidmi se usadili na pobřeží.[6] V roce 508 zvítězili u Natanleaga (moderní Netley Marsh v hrabství Hampshire) nad britonským králem Natanleodem.[12] Roku 514 přistáli Cerdikovy a Cynrikovy příbuzní (nefum: „synovec“, často obecně používaný výraz pro „příbuzní“)[13] Stuf a Wihtgar u Cerdicesory se třemi loděmi jako posily.

Podle Anglosaské kroniky jsou oba popisováni jako aristokraté s titulem ealdorman, kteří ale převzali vládu nad Gewisy (jak byli Západní Sasové nazýváni do konce 7. století) až v roce 519.[14] Z toho vyplývá, že Cynric nebyl vůdcem z královského rodu a on a jeho otec získali královský titul, až když údajně dobyli srdce budoucího Wessexu.

Vláda

[editovat | editovat zdroj]
Barbury Castle, hradiště ze 6. století nedaleko Swindonu, v jihozápadní Anglii

Cerdic a Cynric získali královskou korunu v roce 519. Tento rok byl považován za začátek wessexského království.

Bojovali proti Britonům v Cerdicesfordu (moderní Charford v hrabství Hampshire).[15] Další boje proti Britonům následovaly v roce 527 u Cerdicesleagy (místo neznámé), jejichž výsledek není znám.[16] V roce 530 měli králové Cerdic a Cynric dobýt ostrov Wight v bitvě u Wihtgarabyrgu (moderní Carisbrooke Castle).[17] Na ostrově Wight dosadili potom své příbuzné Stufa a Wihtgara jako vládce.[13] Cerdic zemřel v roce 534 a Cynric se stal jeho nástupcem.[13]

Během Cynrikovy vlády prý Sasové pronikli do současného hrabství Wiltshire, kde se setkali se silným odporem, a dobyli Searobyrig (Old Sarum, poblíž Salisbury) v roce 552.[18] V roce 556 Cynric a jeho syn Ceawlin zvítězili v bitvě proti Britonům u Beranburh, nyní ztotožněného s hradištěm Barbury Castle.[19][20]

Po Cynrikově smrti v roce 560 ho na trůnu následoval jeho syn Ceawlin.[21]

Pokud jsou všechny tyto údaje přesné, potom je nepravděpodobné, že předchozí záznamy v Anglosaské kronice počínaje Cynrikovým příjezdem do Británie spolu s jeho otcem Cerdikem v roce 495 jsou správné. Současný britský historik David Dumville (* 1949) klade skutečnou dobu Cynrikovy vlády do let 554–581. Někteří historici poukazují na to, že Ceawlinův původ a jeho příbuzenský vztah s Cynrikem jsou nejasné a že kronikáři pouze naznačovali, že jsou příbuzní nebo že je Cynrikův syn, aby legitimizovali pozdější wessexský královský rodokmen.[11]

Etymologie

[editovat | editovat zdroj]

Staroanglické jméno Cynric má přímý etymologický ekvivalent v moderní angličtině coby „Kin-ruler“, tedy „příbuzný vládce“. Avšak vzhledem k tomu, že někteří vědci považují jména Cynrikova předchůdce Cerdika i jeho nástupce Ceawlina za keltská,[14] byla formulována alternativní etymologie, odvozující jméno Cynric od brythonského „Cunorix“, znamenající „Hound-king“, tedy „Král honicí pes“. Z toho se vyvinul Cinir ve starovelštině, a posléze Kynyr ve středovelštině.[22][23][24]

Tyto hypotézy podporuje nález tzv. Wroxeterského kamene, vykopaného v roce 1967, z období římské Británie datovaného do let asi 460–475,[25] s nápisem tradičně čteným coby CUNORIX MACUS MAQVI COLINE, v překladu „Cunorix („Hound-king“, tj. „Král honicí pes“) syn Maqui-Coline („Son-of-Holly“, tj. „Syn cesmíny“).[25][26]

Kritika historických pramenů

[editovat | editovat zdroj]

Primární prameny působí několik neřešitelných problémů. Anglosaská kronika byla napsána téměř 400 let po skutečných událostech a mnoho podrobností, které jsou v ní uvedeny, musí být považováno za vybájené. Možné historické jádro bylo zkresleno ústní tradicí a zobrazeno spíše jako představy 9. století o původu království Wessex než jako historická fakta.[27]

Chronologie je zcela určitě nesprávná a zdá se, že některé události jsou během 19 let uvedeny dvakrát. Kupříkladu vylodění Cerdika a Cynrika v roce 495 a vylodění Stufa a Wihtgara v roce 514 byla interpretována buď jako pozdější chyby při přepisování nebo nedorozumění kvůli velikonočnímu výpočtu římského mnicha Dionysia Exiguua, který seskupoval události do 19letých cyklů. Cerdikovo panování v letech 519–534 se sice shoduje s 16 lety jeho vlády uvedenými v Západosaském genealogickém královském seznamu, ale odchylky mezi Anglosaskou kronikou a jinými královskými seznamy naznačují, že jeho panování je datováno příliš brzy. Současná britská historička Barbara Yorke (* 1951) navrhla alternativní datování Cerdikova a Cynrikova „příchodu“ zhruba na rok 532[27] a Cynrikova panování na leta 554–581.[28]

Příchod zakladatelského páru s aliteračními jmény a na několika málo lodích se podobá jiným anglosaským mýtům o původu (kupříkladu legendární zakladatelé jutského království Kent Hengest a Horsa) a je součástí indoevropské tradice.

Mýtus dále připomínají toponyma údajně odvozená od jmen osob, kupříkladu jako je Natanleaga (po králi Natanleodovi), které ale s větší pravděpodobností znamená „mokrý les“.[pozn. 5][29] Opačný postup, to znamená jména osob pojmenovaných podle stávajících míst, je pravděpodobně správný.[27]

Protichůdná tvrzení o Cynrikově otci (Cerdic nebo Creoda) nemohla být s konečnou platností výzkumem vyřešena. Možným vysvětlením by mohlo být, že Cynrikova nebo Ceawlinova linie nepocházela z Cerdikovců, ale byla až následně spojena se zakladatelem dynastie Cerdikem.[30] Cynric, který byl podle Anglosaské kroniky roku 495 již „dospělý“ a zemřel v roce 560, by v tomto případě dosáhl mimořádného věku nad 80 let. Zdá se tedy, že jeho „raná léta“ patří k legendě a pravděpodobnější coby jeho otec se zdá být Creoda.[31] Za zmínku také stojí údaj, že Cynric vládl s Cerdikem od roku 519, zatímco počítání 26 nebo 27 let jeho vlády začalo až Cerdikovou smrtí roku 534.

Dobytí ostrova Wight je očividně také pozdějším dodatkem, který měl legitimizovat západosaskou expanzi na jih.[32] Cynric nebo nějaký jeho následník pravděpodobně rozšířil svou oblast vlivu na současné hrabství Wiltshire ve druhé polovině 6. století. Tato oblast byla osídlena Anglosasy od 5. století. Bitvy z let 552 (podle Anglosaské kroniky) u Searobyrigu (Old Sarum) a spolu s Ceawlinem v roce 556 (podle Anglosaské kroniky) u Beranburhu (Barbury Castle), obě místa s hradišti z doby železné, nebyly nutně bojovány proti Britonům. Přiřazení archeologických nálezů je spojeno s pochybnostmi, protože Gewisy lze jen těžko odlišit od ostatních soudobých saských skupin.[7] Po Cynrikově smrti ho následoval na trůnu jeho syn Ceawlin.

Poznámky

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ Pro toto období je termín Wessex ahistorický; ve skutečnosti byl králem saského kmenového uskupení Gewisů s titulem GEVVISSÆ CYNING, latinsky REX GEVVISSÆ, ze kterého se království Wessex vyvinulo.
  2. ↑ Data, osobní vazby a události z období raných králů Wessexu až po krále Ecgberhta jsou nejisté a mnohdy předmětem diskuze mezi historiky.
  3. ↑ V článku používané termíny západosaský a wessexský jsou synonyma.
  4. ↑ Jedna teorie konkrétně identifikuje místo přistání v Cerdicesora jako Christchurch Harbour, takže osa pronikání do vnitrozemí byla podél řeky Avon.
  5. ↑ Ve staroangličtině naet znamená vlhký.

Reference

[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Cynric of Wessex na anglické Wikipedii a Cynric na německé Wikipedii.

  1. ↑ Simon Keynes: Kings of the West Saxons. In: Lapidge et al. (Hrsg.): The Blackwell Encyclopaedia of Anglo-Saxon England. Wiley-Blackwell, Oxford u. a. 2001, ISBN 978-0-6312-2492-1, s. 511–514.
  2. ↑ BRADBURY, Jim. The Routledge Companion to Medieval Warfare. London: Routledge, 2004. ISBN 9781134598472. S. 20. 
  3. ↑ RENO, Frank. Arthurian Figures of History and Legend: A Biographical Dictionary. Jefferson, NC: McFarland, 2011. ISBN 9780786444205. S. 83. 
  4. ↑ a b Anglosaská kronika k roku 688.
  5. ↑ Anglosaská kronika k roku 854.
  6. ↑ a b c Anglosaská kronika k roku 495.
  7. ↑ a b Barbara Yorke: Kings and Kingdoms of early Anglo-Saxon England. Routledge, London-New York 2002, ISBN 978-0-415-16639-3, s. 131–132.
  8. ↑ a b Anglian Collection
  9. ↑ Asser: Vita Alfredi; The Life of King Alfred, Archivní kopie na Internet Archive. na Online Medieval and Classical Library (englisch)
  10. ↑ a b Anglosaská kronika k roku 597
  11. ↑ a b CUNLIFFE, Barry. Wessex to 1000 AD. Oxon: Routledge, 2014. ISBN 9780582492806. S. 279. 
  12. ↑ Anglosaská kronika k roku 508
  13. ↑ a b c Anglosaská kronika k roku 534
  14. ↑ a b KLEINSCHMIDT, Harald. People on the Move: Attitudes Toward and Perceptions of Migration in Medieval and Modern Europe. Westport, CT: Praeger Publishers, 2003. ISBN 0275974170. S. 92. 
  15. ↑ Anglosaská kronika k roku 519
  16. ↑ Anglosaská kronika k roku 527
  17. ↑ Anglosaská kronika k roku 530
  18. ↑ Anglosaská kronika k roku 552
  19. ↑ Anglosaská kronika k roku 556
  20. ↑ Myres 1989, s. 162.
  21. ↑ Anglosaská kronika k roku 560
  22. ↑ Clemoes 1981, s. 30.
  23. ↑ Whittock 1986, s. 193.
  24. ↑ Sims-Williams 1983, s. 30.
  25. ↑ a b Wright, R.P. and Jackson, K.H. (1968) `A Late Inscription from Wroxeter', The Antiquaries Journal, svazek 48, část 2: s. 296–300.
  26. ↑ Laing 1975, s. 114.
  27. ↑ a b c Barbara Yorke: Kings and Kingdoms of early Anglo-Saxon England. Routledge, London/ New York 2002, ISBN 0-415-16639-X, s. 3–4.
  28. ↑ Barbara Yorke: Kings and Kingdoms of early Anglo-Saxon England. Routledge, London-New York 2002, ISBN 978-0-415-16639-3, s. 133.
  29. ↑ Patrick Sims-Williams: The settlement of England in Bede and the Chronicle. Anglo-Saxon England 1983, svazek 11, Cambridge  University Press, ISBN 0-521-33202-8, s. 29; Barbara Yorke: Kings and Kingdoms of early Anglo-Saxon England. Routledge, London-New York 2002, ISBN 978-0-415-16639-3, s. 4.
  30. ↑ Barbara Yorke: Kings and Kingdoms of early Anglo-Saxon England. Routledge, London-New York 2002, ISBN 978-0-415-16639-3, s. 143.
  31. ↑ John Cannon, Anne Hargreaves: The Kings and Queens of Britain, Oxford University Press, 2009 (2. přepracované vydání), ISBN 978-0-19-955922-0, s. 54.
  32. ↑ Barbara Yorke: Kings and Kingdoms of early Anglo-Saxon England. Routledge, London-New York 2002, ISBN 978-0-415-16639-3, s. 155.

Primární prameny

[editovat | editovat zdroj]
  • anonym: Anglosaská kronika, online im Project Gutenberg (en)
  • Asser: Vita Alfredi; The Life of King Alfred online (en) na Online Medieval and Classical Library
  • Æthelweard: Chronica

Použitá literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • CLEMOES, Peter; KEYNES, Simon; LAPIDGE, Michael, 1981. 'Anglo-Saxon England. Cambridge: Cambridge University Press. ISBN 0-521-03834-0. (anglicky) 
  • LAING, L.R., 1975. The archaeology of late Celtic Britain and Ireland, c. 400-1200 AD. [s.l.]: Taylor & Francis. ISBN 0-416-82360-2. (anglicky) 
  • NOWELL, John; MYRES, Linton, 1989. The English Settlements. Cambridge: Oxford University Press. ISBN 0-19-282235-7. S. 1–41. (anglicky) 
  • SIMS-WILLIAMS, P. The settlement of England in Bede and the Chronicle. Anglo-Saxon England. Cambridge University Press. Roč. 1983, čís. 12, s. 1–41. (anglicky) 
  • WHITTOCK, M.J., 1986. The Origins of England 410-600. [s.l.]: Croom Helm. (anglicky) 

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Král Wessexu
Předchůdce:
Cerdic 		534–560
Cynric 		Nástupce:
Ceawlin
Králové Wessexu