Cypřišek Lawsonův | |
---|---|
Nešlechtěný cypřišek Lawsonův v přírodním prostředí | |
Stupeň ohrožení podle IUCN | |
téměř ohrožený[1] | |
Vědecká klasifikace | |
Říše | rostliny (Plantae) |
Podříše | cévnaté rostliny (Tracheobionta) |
Oddělení | nahosemenné (Pinophyta) |
Třída | jehličnany (Pinopsida) |
Řád | borovicotvaré (Pinales) |
Čeleď | cypřišovité (Cupressaceae) |
Rod | cypřišek (Chamaecyparis) |
Binomické jméno | |
Chamaecyparis lawsoniana (A. Murray) Parl., 1864 | |
Synonyma | |
Cupressus lawsoniana [2] | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Cypřišek Lawsonův (Chamaecyparis lawsoniana) je severoamerický jehličnatý strom z čeledě cypřišovitých.
Je původem ze Spojených států severoamerických z oblastí států Kalifornie a Oregon. Roste většinou v izolovaných populacích v jehličnatých lesích, nejčastěji s borovicemi a jedlemi, do nadmořské výšky asi 1700 m a hlavně na hadcových podložích. Snáší sušší prostředí, znečištěné ovzduší i polostín, má rád zásaditou půdu. Při extrémních mrazech namrzá. V roce 1854 byl dovezen do Edinburghu ve Skotsku a o pět let později i do Čech (Nové Hrady?).[3][4]
Je to stálezelený strom dorůstající ve své domovině do výšky 50 metrů, v našich podmínkách jen 25 metrů. Má tvar úzce kuželovitý až válcovitý, kmen mívá výčetní tloušťku až 3 m. Jeho větve jsou husté s kratšími a většinou vodorovnými větvičkami. Konce větví i terminálu jsou obvykle převislé. Borka je hnědá s červenavým nádechem, u nejstarších stromů je tlustá 15 až 25 cm (u stromu do 100 let stáří asi jen 2 cm). Hladké špičaté až zašpičatělé modrozelené šupinovité listy jsou přitisklé k ose, zespodu mají šedý lem ve tvaru písmene X, jsou dlouhé od 2 do 3 mm. Po rozetření vydávají příjemné aroma, stejně jako mladá kůra.
Žlutozelené samčí šištice, mající v průměru 2 až 3 mm, jsou v období zralosti načervenalé až purpurové, mají červená prašná pouzdra s pylem. Samičí šištice jsou kulovité nebo mírně kuželovité, 8 až 12 mm v průměru, skládají se z 5 až 10 šupin, zralá jsou červeno hnědá. Po opylení dozrávají ještě téhož roku na podzim, pod každým plodolistem vyrostou 2 až 4 semena dlouhá od 2 do 5 mm se zhruba stejně velkým křídlem.[3][5][6]
Dříve v době přirozené hojnosti bylo jeho bílé, vonné dřevo velmi ceněno a z Ameriky i vyváženo, např. do Japonska na stavbu chrámů, nebo se používalo na stavbu lodí. Nyní jsou přirozené zdroje vydrancovány.
Dřevo obsahuje olej používaný jako léčivá droga, vnitřně i inhalací, Olej se nyní získává destilací pilin a jiného dřevěného odpadu. Dlouhodobé vdechování naopak je spojováno s onemocněním ledvin.
Cypřišek Lawsonův je velice variabilní druh. Šlechtí se intenzivně co do výšky, vzhledu, tvaru i barvy jehličí a je známo okolo 500 kultivarů. Toho se využívá v parkové a zahradní výsadbě, kde je jeden z nejvýznamnějších jehličnanů.[3][6][7]
Zhoubná patogenní plíseň Phytophthora lateralis se rozšířila v některých místech výskytu cypřišku Lawsonova, hlavně ve vnitrozemí Kalifornie, a ničí stromy bez ohledu na jejích věk. Není znám způsob jak toto šíření zastavit chemicky, ani nejsou odolné klony stromů. Soudí se, že plíseň je rozšiřována vodou, zvířaty a lidmi.[6]
Stromy dosahují ve své domovině úctyhodných rozměrů i stáří.