Dětřichov nad Bystřicí

Dětřichov nad Bystřicí
Kostel sv. Jiří
Kostel sv. Jiří
Znak obce Dětřichov nad BystřicíVlajka obce Dětřichov nad Bystřicí
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
Pověřená obecBruntál
Obec s rozšířenou působnostíBruntál
(správní obvod)
OkresBruntál
KrajMoravskoslezský
Historická zeměMorava
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel403 (2024)[1]
Rozloha28,29 km²[2]
Nadmořská výška608 m n. m.
PSČ793 03, 793 05
Počet domů175 (2021)[3]
Počet částí obce2
Počet k. ú.2
Počet ZSJ2
Kontakt
Adresa obecního úřaduDětřichov nad Bystřicí 58
793 03 Dětřichov nad Bystřicí
mistostarosta@obec-detrichov.cz
StarostaJaroslav Vandas
Oficiální web: www.obec-detrichov.cz
Dětřichov nad Bystřicí
Dětřichov nad Bystřicí
Další údaje
Kód obce597252
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Dětřichov nad Bystřicí (německy Dittersdorf nebo Dittersdorf an der Feistritz) je obec ležící v okrese Bruntál. Žije zde 403[1] obyvatel a její katastrální území má rozlohu 2 831 ha. Obcí prochází železniční trať Olomouc–Opava.

Části obce

[editovat | editovat zdroj]

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1317. Historie obce se datuje přibližně k letům 1317–1318 jako lenní ves spadající pod správu olomouckého biskupa Bruna ze Schauenburgu, rádce českého krále Přemysla Otakara II. Před rokem 1410 připadl Dětřichov ke šternberskému panství až do zrušení vrchnostenské správy v polovině 19. století. V latinském originálu se uvádí jako Ditrichowa Lhota, německy Dittersdorf.

Dětřichovem nad Bystřicí ležícím v nadmořské výšce 628 m protéká říčka Bystřice, která pramení severozápadně od obce (mimo katastr obce) a dosahuje rozhraní mezi Dunajem a Odrou, hlavním evropským rozvodím. Dětřichov byl původně uhlířskou a dřevařskou osadou. Lesy poskytovaly kromě otopu též stavební materiál a materiál pro výrobu dřevěného uhlí. Vykácené dřevo se splavovalo ke zpracování. Do dnešní doby se zachovala jedna z pil, která zabezpečovala obživu místním obyvatelům. Do roku 1948 bylo v obci rovněž několik živností např. pekařství, zámečnictví, holičství a kovárna. V roce 1770 byla založena první zemědělská společnost a prosazovalo se pěstování nových plodin, zejména brambor, jetelovin, krmné a cukrové řepy.

K historickým budovám patří kostel, zasvěcený sv. Jiří, původně dřevěný, nahrazen 1766–1767 kamennou stavbou s oltářním obrazem od Jana Amlera ze Šternberka, vybaven pozdně barokními varhany v šesti mutacích, které postavil A. Steinunger z Andělské Hory počátkem 19. století. Narodil se zde teolog Josef Malý. Ostatní materiály a podklady, jež by mohly sloužit pro zdokumentování poměrů byly zničeny požárem na počátku 20. století, kdy lehl popelem celý obecní archiv.

V letech 1954–1996 byla severně od obce dislokována vojenská posádka. Dne 25. dubna 2018 bylo schváleno usnesením výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu Poslanecké sněmovny udělení vlajky obce.[4]

Vývoj počtu obyvatel

[editovat | editovat zdroj]

Počet obyvatel celé obce Dětřichov nad Bystřicí podle sčítání nebo jiných úředních záznamů:[5][6]

Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011
Počet obyvatel 789 821 825 828 866 921 835[pozn. 1] 596 715 700 562 474 512[pozn. 2] 429

V celé obci Dětřichov nad Bystřicí je evidováno 190 adres: 189 čísel popisných (trvalé objekty) a 1 číslo evidenční (dočasné či rekreační objekty).[7] Při sčítání lidu roku 2001 zde bylo napočteno 164 domů, z toho 102 trvale obydlených.

Počet obyvatel samotného Dětřichova nad Bystřicí podle sčítání nebo jiných úředních záznamů:[5][6]

Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011
Počet obyvatel 625 678 692 712 743 814 743[pozn. 3] 518 642 648 540 470 509 422

V samotném Dětřichově nad Bystřicí je evidováno 166 adres, vesměs čísla popisná.[8] Při sčítání lidu roku 2001 zde bylo napočteno 144 domů, z toho 100 trvale obydlených.

Geografie a příroda

[editovat | editovat zdroj]

Lokalita Dětřichov-Krahulčí je zejména zajímavá svými přírodními krásami Nízkého Jeseníku, viz také Přírodní park Údolí Bystřice, a hojně využívána pro pěší turistiku i cykloturistiku a v zimním období pro běhy na lyžích.

Nejvyšším bodem katastru obce je kopec Slunečná (802 m n. m.).[9]

Pověst o čarodějnici Barbaře

[editovat | editovat zdroj]

Z šedesátých let 17. stol. je v obci dochovaný příběh o kořenářce Barbaře Springerové. Byla to dle legendy úspěšná léčitelka, byla však nařčena ze spolku s ďáblem a soudem v Břidličné odsouzena k upálení. Rozsudek byl vykonán na louce nad Rýžovištěm, které se říkalo „louka u Barbary“.

Podle tradované pověsti dokázala zmařit sušení prádla přivoláním deště, proto se v kraji při dešti říkávalo „Barbara věší prádlo“.

Pamětihodnosti

[editovat | editovat zdroj]
  1. Z toho: 55 Čechoslováků, 773 Němců; 793 řím. kat., 17 evang., 21 čsl.
  2. Z toho: 459 Čechů, Moravanů a Slezanů, 30 Slováků, 1 Němec, 3 Poláci; 106 řím. kat., 3 čsl. hus., 3 evang., 4 pravosl., 339 bez vyzn.
  3. Z toho: 55 Čechoslováků, 683 Němců; 703 řím. kat., 16 evang., 21 čsl.
  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
  2. Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
  3. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
  4. Usnesení výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu z 6. schůze ze dne 25. dubna 2018 k návrhu na udělení znaků a vlajek [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2018-05-12]. Dostupné online. 
  5. a b Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 2 svazky (760 s.). ISBN 80-250-1311-1.  Statistický lexikon obcí v zemi Moravskoslezské. Praha: Ministerstvo vnitra a Státní úřad statistický, 1935. S. 99.  Český statistický úřad. Sčítání lidu, domů a bytů 2001 [online]. 2010-03-16 [cit. 2010-03-16]. Dostupné online.  Český statistický úřad. Statistický lexikon obcí České republiky 2005. Příprava vydání Růžková, Jiřina; Morávková, Štěpánka; Škrabal, Josef; Jungová, Galina; Pavlíková, Marie. Svazek 1. Praha: Ottovo nakladatelství s.r.o., 2005. 1360 s. ISBN 80-7360-287-3. S. 1074–1075. 
  6. a b Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, Ministerstvo vnitra České republiky, 2013. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 547.  Archivováno 18. 5. 2019 na Wayback Machine.
  7. Ministerstvo vnitra ČR. Adresy v České republice [online]. 2010-03-19 [cit. 2010-03-19]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-01-25. 
  8. Ministerstvo vnitra ČR. Adresy v České republice [online]. 2010-03-19 [cit. 2010-03-19]. Dostupné online. 
  9. Základní mapa ČR 1 : 50 000 [online]. Zeměměřický úřad [cit. 2022-03-16]. Dostupné online. 
  10. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2017-01-10]. Identifikátor záznamu 1000141069 : Kostel svatého Jiří. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]