Dřišťál Thunbergův | |
---|---|
Dřišťál Thunbergův | |
Vědecká klasifikace | |
Říše | rostliny (Plantae) |
Podříše | cévnaté rostliny (Tracheobionta) |
Oddělení | krytosemenné (Magnoliophyta) |
Třída | vyšší dvouděložné (Rosopsida) |
Řád | pryskyřníkotvaré (Ranunculales) |
Čeleď | dřišťálovité (Berberidaceae) |
Rod | dřišťál (Berberis) |
Binomické jméno | |
Berberis thunbergii DC., 1821 | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Dřišťál Thunbergův (Berberis thunbergii) je okrasný opadavý keř z čeledi dřišťálovitých. Je původní v Japonsku, pěstuje se ale na celém světě a mnohde zplaněl či zdomácněl.
Dřištál se velmi hustě větví a dorůstá výšky až 1,5 m. Na větvích jsou trny. Listy jsou jednoduché, vejčité až kopisťovité. Čepel je celokrajná. Listy rostou ve svazečcích po 2–6, v úžlabí (paždí) trnů a na podzim dostávají červený až fialový odstín.
Květy jsou bleděžluté (či mírně do červena), souměrné, mají 5–8 mm v průměru, rostou v převislých hroznovitých květenstvích po 2–5. Doba kvetení je od jara do časného léta (květen, červen). Opylovány jsou hmyzem, častá je též autogamie. Plod je červená, elipsoidní, až 1 cm dlouhá bobule, obsahující jediné semeno. Bobule dozrávají v pozdním létě.
Existuje mnoho kultivarů, které se navzájem liší zejména barvou listů (žluté až fialové).
Dřišťálům se daří v propustné humózní půdě, která však není podmáčená. Preferuje světlo či polostín, jinak je spíše nenáročný.
Dá se množit vegetativně (řízky) nebo pohlavně (semena). Semena se sází přímo do půdy na podzim, vyklíčí na jaře.
Dřišťál je vhodný jako půdní kryt, do živých plotů a v protihlukových stěnách.
V České republice má dřišťál Thunbergův status přechodně zavlečeného neofyta. Na řadě míst je nalezán zplanělý mimo kulturu.[1]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Berberis thunbergii na anglické Wikipedii.