DVB-T

DVB-T set-top boxy umožňovaly příjem DVB-T vysílání na starších televizorech. Televizory vyráběné po roce 2000 měly přijímač DVB-T zabudovaný.

DVB-T (z anglického Digital Video Broadcasting – Terrestrial) je starší standard digitálního televizního vysílání pozemními vysílači, který se používal, případně ještě používá, v Evropě, Austrálii, větší části Afriky a v části Asie. V některých případech se pod DVB-T zahrnuje i DVB-T2. V České republice se DVB-T používalo v letech 2000–2020, od roku 2020 se pro pozemní vysílání televize používá pouze DVB-T2.

Popis technologie

[editovat | editovat zdroj]
Schéma přenosového řetězce DVB-T

Na rozdíl od analogového vysílání se programy v reálném čase převádějí do datového toku a komprimovány – pro komprimaci obrazu se pro starší verzi DVB-T používala komprese MPEG-2 Video (MPEG-2 část 2, H.262) a MPEG-4 AVC (H.264), pro DVB-T2 komprese MPEG-H část 2 (HEVC, H.265) v některých zemích H.264 – což umožňuje daleko lepší využití kmitočtového pásma. Prakticky to znamená, že na jednom kanále místo jednoho televizního programu vysílá celý multiplex, který obsahuje několik televizních stanic, rozhlasových stanic a doplňkových služeb, ke kterým patří zejména EPG (Electronic Program Guide, Elektronický programový průvodce), superteletext, popř. další interaktivní služby (on-line nákupy, hlasování, e-mail, jednoduché hry).

Pro ukládání českých znaků v EPG a titulcích se používá znaková sada ISO/IEC 6937

Technologicky velmi příbuzné jsou formáty:

  • DVB-S (Digital Video Broadcasting – Satellite) pro digitální vysílání ze satelitu
  • DVB-C (Digital Video Broadcasting – Cable) pro digitální vysílání v kabelových sítích
  • DVB-H (Digital Video Broadcasting – Handheld) pro digitální vysílání v mobilních (telefonních) sítích

Nasazení DVB-T

[editovat | editovat zdroj]
Rozšíření standardů digitálního pozemního televizního vysílání

V letech 1998–2025 bylo digitální televizní vysílání zavedeno téměř ve všech zemích světa, ne ve všech zemích se však používá standard DVB-T/DVB-T2. Většina zemí, kde se používalo DVB-T, již přešla na standard DVB-T2. Některé země od pozemního vysílání televize zcela ustupují, DVB-T/T2 bylo kompletně vypnuto ve Švýcarsku (2019, regionální DVB-T2 vysílání zůstává aktivní v okolí Ženevy) a ve Vlámské části Belgie (nekódované v roce 2018, šifrované v roce 2024).

DVB-T v Česku

[editovat | editovat zdroj]
Podrobnější informace naleznete v článku DVB-T v Česku.

V Česku byly vysílány 4 celoplošné multiplexy, několik regionálních a také přechodové DVB-T2 multiplexy. S příchodem nového televizního standardu DVB-T2 byly postupně vypínány, vysílání DVB-T bylo v České republice (až na drobné výjimky) ukončeno 30. září 2020.[1]

Podrobnější informace naleznete v článku Kanál (televize).

Následující převodní tabulka zobrazuje číslo kanálu a jeho kmitočet v megahertzech (MHz).

Kanál (K) Frekvence Kanál (K) Frekvence
21 474 MHz 41 634 MHz
22 482 MHz 42 642 MHz
23 490 MHz 43 650 MHz
24 498 MHz 44 658 MHz
25 506 MHz 45 666 MHz
26 514 MHz 46 674 MHz
27 522 MHz 47 682 MHz
28 530 MHz 48 690 MHz
29 538 MHz 49 698 MHz
30 546 MHz 50 706 MHz
31 554 MHz 51 714 MHz
32 562 MHz 52 722 MHz
33 570 MHz 53 730 MHz
34 578 MHz 54 738 MHz
35 586 MHz 55 746 MHz
36 594 MHz 56 754 MHz
37 602 MHz 57 762 MHz
38 610 MHz 58 770 MHz
39 618 MHz 59 778 MHz
40 626 MHz 60 786 MHz

kde:

  • odstup kanálů je vždy 8 MHz.
  • dříve se využívaly i kanály 61 až 69, ale poté kmitočtové pásmo převzaly mobilní sítě LTE.
  • po kompletním přechodu na DVB-T2 se pro TV vysílání přestanou používat kanály 49 až 60.[2]

DVB-T využívá COFDM na rozdělení datového toku multiplexu na dílčí datové toky vysílané na několika tisících subnosných v rámci jednoho kanálu.

Z tabulky vyplývá, že uvedené kanály (21.–69.) využívají celé novější UHF pásmo analogové televize: Celý jeho definiční rozsah 470–862 MHz (IV.–V. pásmo) pokrývají beze zbytku.

  1. POTŮČEK, Jan. Nejzásadnější milníky terestrické televize v roce 2020: dokončení přechodu na DVB-T2 a regionální sítě [online]. 2020-12-31 [cit. 2025-06-11]. Dostupné online. 
  2. Televizniweb.cz [online]. 2019-11-25 [cit. 2020-04-14]. Dostupné online. 

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]