Dadaab | |
---|---|
Ulice v centru Dadaabu. | |
Poloha | |
Souřadnice | 0°3′4″ s. š., 40°18′50″ v. d. |
Časové pásmo | UTC+3 |
Stát | Keňa |
provincie | Severovýchodní |
Dadaab | |
Správa | |
Vznik | 1991 |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Dadaab je keňské město v polovyprahlé (semiaridní) oblasti, ležící v Severovýchodní provincii. K roku 2011, kdy zde našli útočiště lidé postižení hladomorem v Africkém rohu, bylo uváděno jako největší uprchlický tábor na světě.[1][2]
Dadaab se nachází v distriktu Garissa přibližně 100 kilometrů západně od keňsko-somálské státní hranice.
Před zřízením refugia pro uprchlíky zde tradičně žilo obyvatelstvo tvořené somálskými kočovnými pastevci velbloudů a koz. Nejbližším městem je Garissa, centrální sídlo Severovýchodní keňské provincie.
Ve městě zřídil základnu Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR), která spravuje další uprchlické tábory okolo měst Hagadera, Ifo a Dagahaley. Mezinárodní humanitární organizace CARE byla zodpovědná za realizaci pomoci a správu kampu, jenž se rozkládá na celkové ploše 50 km2 s poloměrem 18 km od Dadaabu.
Místní populace je tvořena lidmi, kteří sem uprchli před válečnými konflikty ve východoafrickém regionu. Většina z nich – Somálci, stejně jako národnostní menšiny včetně Bantuů –, odešla během občanské války v Somálsku.[3] Následná vlna imigrace směřovala z jižně položeného údolí řeky Džuba a oblasti Gedo, zatímco jiní sem dorazili z měst Kismaayo, Mogadišu a Bardera. V roce 1999 se Spojené státy rozhodly prioritně řešit otázku bantuských uprchlíků ze Somálska v rámci projektu amerického ministerstva zahraničí, označovaného za nejambicióznější plán přesídlení v Africe. Tisíce Bantuů se usídlilo v Dadaabu, jakožto přechodném útočišti před plánovaným přesídlením do Ameriky.[4]
Základna byla vybudována na počátku devadesátých let 20. století. Vzhledem ke zvyšující se populaci UNHCR oslovila německého architekta Wernera Shellenberga, jenž navrhl základnu v Dagahaley, a Pera Iwansona, který ji měl uvést v život. Řadu let uprchlický tábor spravovala organizace CARE, od níž vedení převzala GTZ.
Roku 2011 se v důsledku hladomoru v Africkém rohu dramaticky zvýšila imigrace do místních táborů.[5] V červenci 2011 rostl počet příchozích o více než tisíc osob za den.[2] Základnu, jejíž kapacita byla plánována na přibližně 90 000 osob, obývalo v červenci 2011 podle údajů OSN 439 000 uprchlíků[6] s výhledem na půl miliónu Afričanů do konce téhož roku, což z dadaabského kampu učinilo největší uprchlický tábor na světě.[1]
Do února 2012 humanitární organizace směřovaly úsilí zejména do výstavby zavlažovacích kanálů a distribuce semen rostlin.[7]
V roce 2011 tábor Dadaab navštívila také americká herečka Kristin Davisová, jako velvyslankyně mezinárodní organizace Oxfam.
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Dadaab na anglické Wikipedii.