Narodila se v rodině hudebního skladatele Karla Veškrny (30. prosince 1919 – 15. července 1998) a jeho ženy Markéty (15. dubna 1922 – 30. prosince 2013) v domě své babičky v Brně-Husovicích. Rodina žila v bytovém domě v Brně-Židenicích naproti židenickým kasárnám. Starší sestra Eva Veškrnová (* 1948) působila jako operetní herečka v Brně.[1] Roku 1971 ukončila maturitou studia na státní konzervatoři v Brně, následně studovala činoherní herectví na Janáčkově akademii múzických umění v Brně, které absolvovala v roce 1975.[2][3]
Ve filmu si zahrála poprvé v roce 1974, a to v komedii Juraje HerzeHolky z porcelánu. Pro její filmovou kariéru jsou charakteristické vážné, komediální a tragikomické role, celkem natočila více než 60 filmů a 350 televizních inscenací. V roce 2011 ztvárnila Irenu, přítelkyni odcházejícího kancléře Riegera, v komediálním dramatu Odcházení, který se stal režijním debutem Václava Havla. Objevila se také ve snímcích Normal a Šťastný nový rok 2: Dobro došli. Hlavní ženskou roli si zahrála v televizních filmech Kanadská noc a Případu Roubal. V roce 2013 také televize uvedla pokračování seriálu Sanitka 2, ve kterém ztvárnila jednu z hlavních postav.
Za Václava Havla se provdala 4. ledna 1997[7] na žižkovské radnici,[9] necelý rok po smrti jeho předchozí choti Olgy Havlové. Jako první dáma mimo jiné doprovázela manžela při jeho pracovních povinnostech a začala se věnovat charitě. Společně založili Nadaci Dagmar a Václava Havlových VIZE 97.
V roce 2001 se stala jedinou majitelkou památkově chráněné vyhlídkové restaurace Terasy na pražském Barrandově.[10] Nemovitost vložila do společnosti Barrandovské terasy, a.s.[11] Roku 2003 prodala akcie společnosti libereckému podnikateli s řeckými kořeny Michalisi Dzikosovi.[12][13]
V roce 1997 založila nadaci Vize 97, která se o rok později sloučila s Nadací pro rozvoj Pražského hradu a přijala nový název Nadace Dagmar a Václava Havlových VIZE 97, kde je předsedkyní Správní rady.[16] Nadace působí ve čtyřech oblastech, v oblasti sociální, zdravotnické, vzdělávací a kulturní.
V roce 1997 uspořádala sedm nadačních představení Královny Kristiny. Výtěžek v hodnotě téměř 5 milionů Kč věnovala na výstavbu domova pro staré lidi v povodněmi postižených oblastech Moravy.
V rámci nadace se od roku 1997 podílela mimo jiné na celoplošném pokrytí prevencerakoviny tlustého střeva, jehož výsledkem je bezplatné preventivní vyšetření pro všechny občany České republiky nad 45 let věku. V den narozenin manžela Václava Havla zavedla tradiční předávání Ceny Nadace VIZE 97 významným domácím i zahraničním osobnostem.
V rámci projektu Fond porozumění dlouhodobě podporuje Domov sv. Rodiny pro mentálně postižené a Domov sv. Karla Boromejského pro seniory.
Je členkou Femmes d’Europe a čestnou předsedkyní českého výboru UNICEF. Je aktivní členkou řady dalších českých i mezinárodních charitativních organizací.
Dne 5. prosince 2005 založila Mikulášský charitativní bazar a přizvala ke spolupráci deset neziskových organizací z celé České republiky.
Založila také botanickou zahradu na zámku v Lánech. Vzácné dřeviny věnovaly do arboreta osobnosti z České republiky i ze zahraničí. Expozice je situovaná v areálu firmy Botanicus v Ostré u Lysé nad Labem. Zapojila se do boje proti rasové nesnášenlivosti a diskriminaci.[17]
Získala celou řadu ocenění za herecké výkony a charitativní činnost.
1975 – Zlaté slunce, cena za nejlepší ženský herecký výkon – Holky z porcelánu
1976 – Zlaté slunce, cena za nejlepší ženský herecký výkon – Holka na zabití
1982 – Ocenění pro nejlepší herečku, MFF v Bratislavě
1997 – Velká stuha Řádu renesance (Grand Cordon of Al Nahda Decoration), udělená během státní návštěvy Jordánska v září 1997, jako druhé nejvyšší státní vyznamenání
2013 – American Friends of the Czech Republic (Američtí přátelé České republiky) za vynikající vedení Nadace VIZE 97 a významné přínosy pro zlepšení občanské společnosti
2014 – Cena TýTý, nejoblíbenější Herečka a Absolutní vítěz všech kategorií
2014 – Cena vinohradského diváka August za nejlepší ženský herecký výkon sezony za Ibsenovu Rebeku
2016 – Cena vinohradského diváka August za nejlepší ženský herecký výkon sezony za Krležovu baronku Glembayovou-Castelli
2016 – Zlatý střevíček Zlín Film Festivalu za mimořádný přínos kinematografii pro děti a mládež
2018 – Cena vinohradského diváka August za nejlepší ženský herecký výkon sezony za roli Kostelničky v Její pastorkyniGabriely Preissové
2020 – Přítel míru mezinárodního projektu "Strom pokoja" (anglicky: Tree of Peace) a také patronka pro Českou republiku. Zakladatelem ocenění je spolek Servare et Manere[18][19]
↑MALECKÝ, Robert. Válková odeslala na Hrad jména 30 nových soudců, je mezi nimi i dcera bývalé první dámy. Česká justice [online]. 2015-02-20 [cit. 2015-02-23]. Dostupné online.
↑ČTK. Prezident Zeman jmenoval 30 nových soudců, převažovaly ženy [online]. 2015-03-18 [cit. 2024-11-12]. Dostupné online.
↑ Vize 97: Správní rada. www.vize.cz [online]. [cit. 2010-02-25]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-02-23.
↑ 𝑻𝑹𝑬𝑬 𝑶𝑭 𝑷𝑬𝑨𝑪𝑬 na Instagramu: „Mgr. Dagmar Havlová Veškrnová @dagmarhavlova_official, former First Lady of the Czech Republic, actress and founder of the VIZE 97…“. Instagram [online]. [cit. 2020-03-27]. Dostupné online.
↑SERVARE ET MANERE. Tree of peace / Strom pokoja: Awards [online]. [cit. 2020-03-27]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-04-09. (anglicky)
↑ ČLK / Rady a komise ČLK / Etická komise. Česká lékařská komora [online]. [cit. 2022-12-30]. Dostupné online.[nedostupný zdroj]
↑ Knihovna Václava Havla. www.vaclavhavel.cz [online]. [cit. 2022-12-30]. Dostupné online.
Kdo je kdo = Who is who : osobnosti české současnosti : 5000 životopisů / (Michael Třeštík editor). 5. vyd. Praha: Agentura Kdo je kdo, 2005. 775 s. ISBN80-902586-9-7. S. 185.
KOSATÍK, Pavel. Manželky prezidentů: deset žen z Hradu. 3., dopl. a rozš. vyd. Praha: Mladá fronta, 2009. 411 s., [40] obr. příl. s. ISBN978-80-204-2077-0. Kapitola Dagmar Havlová (1953): Prezidentkou v mediální době, s. 349–368.
TOMEŠ, Josef, a kol. Český biografický slovník XX. století : III. díl : Q–Ž. Praha ; Litomyšl: Paseka ; Petr Meissner, 1999. 587 s. ISBN80-7185-247-3. S. 434.
ZÍDEK, Petr. Po boku : třiatřicet manželek našich premiérů (1918–2012). Praha: Universum, 2012. 416 s. ISBN978-80-242-3694-0.