Dalpe | |
---|---|
Poloha | |
Souřadnice | 46°28′21″ s. š., 8°46′28″ v. d. |
Nadmořská výška | 1192 m n. m. |
Časové pásmo | UTC+01:00 (standardní čas) UTC+02:00 (letní čas) |
Stát | Švýcarsko |
Kanton | Ticino |
Okres | Leventina |
Dalpe | |
Rozloha a obyvatelstvo | |
Rozloha | 14,55 km² |
Počet obyvatel | 174 (31.12.2020) |
Hustota zalidnění | 12 obyv./km² |
Správa | |
Oficiální web | www |
PSČ | 6774 |
Označení vozidel | TI |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Dalpe je obec na jihu Švýcarska v kantonu Ticino, okrese Leventina. Nachází se v severní části kantonu, v údolí Valle Leventina. Žije zde necelých 200 obyvatel.
Dalpe je nejjižnější obcí Horní Leventiny (Alta Leventina) a spolu s obcemi Prato (Leventina) a Quinto patří do okrsku Quinto. V roce 1866 se Dalpe a Cornone oddělily od Prata.
Díky své poloze na náhorní plošině není Dalpe ovlivněno průjezdnou dopravou z Gotthardské osy. Obec se v průběhu 20. století vylidňovala a dnes má necelých 200 obyvatel obyvatel. Většina z nich dojíždí za prací nebo pracuje ve stavebnictví. Zemědělství dnes zaměstnává jen několik rodin. Od 50. let 20. století bylo v Dalpe a zejména v Cornone postaveno mnoho rekreačních domů, takže obec může v letních měsících čítat až okolo 800 obyvatel.
Na území obce leží údolí Val Piumogna. V horní části tohoto údolí se nachází chata Capanna Campo Tencia Švýcarského alpského klubu.[1] Údolím protéká řeka Piumogna, která pramení nad horským jezerem Lago di Morghirolo na horním konci údolí. Jižně od Dalpe vytváří Piumogna první impozantní vodopád, který je vidět i z obce.
První zmínka o obci pochází z roku 1217 jako Albe.[2] Ve 13. století vedla z Faido přes Cornone do Prata cesta pro mezky v Gotthardském průsmyku. V roce 1866 se Dalpe oddělilo od Prata a vytvořilo samostatnou civilní farnost. Původní kostel v Dalpe pochází z roku 1338, kostel v Cornone byl postaven v 15. století. Současný farní kostel Santi Carlo e Bernardo pochází z roku 1661. Farnost byla založena v roce 1640, kdy byla oddělena od farnosti Prato. V roce 1904 byla otevřena silnice sjízdná pro automobily. V důsledku vystěhovalectví do Francie počet obyvatel ve druhé polovině 19. století prudce poklesl. Teprve v letech 1941–1960 se opět mírně zvýšil. V roce 1957 byla provedena meliorace, která urychlila výstavbu rekreačních domů a z Dalpe učinila atraktivní rekreační obec v Leventině. V roce 1940 byl otevřen lom na mramor, který byl však brzy uzavřen v důsledku válečných událostí. V roce 1998 byla zahájena výstavba malé vodní elektrárny, využívající síly říčky Piumogna.[2]
Vývoj počtu obyvatel[2] | |||||||||||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Rok | 1602 | 1745 | 1850 | 1900 | 1941 | 1950 | 1960 | 1970 | 1980 | 2000 | 2010 | 2020 | |||
Počet obyvatel | 227 | 254 | 481 | 196 | 129 | 147 | 202 | 156 | 174 | 158 | 174 | 174 |
Údolí Leventina je jednou z italsky mluvících oblastí Švýcarska. Převážná většina obyvatel obce tak hovoří italsky.
V minulosti se obyvatelé Dalpe zabývali téměř výhradně zemědělstvím. V 19. století počet obyvatel prudce klesl, protože velká část obyvatel emigrovala. V současnosti se kromě zemědělství zaměřuje především na stavebnictví. Obec je v létě i v zimě také oblíbeným turistickým cílem.
Dálniční spojení poskytuje dálnice A2 (Basilej – Lucern – Gotthard – Lugano – Chiasso) s nejbližším sjezdem v Rodi-Fiesso.
Nejbližší železniční stanicí je Faido na Gotthardské dráze, významné železniční trati, spojující střední Švýcarsko s kantonem Ticino.
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Dalpe na německé Wikipedii.