Daniel arap Moi
| Daniel arap Moi | |
|---|---|
 Daniel arap Moi v roce 1979 | |
| 2. Prezident Keni | |
| Ve funkci: 22. srpna 1978 – 30. prosince 2002 | |
| Viceprezident | Mwai Kibaki Josephat Karanja George Saitoti Musalia Mudavadi |
| Předchůdce | Jomo Kenyatta |
| Nástupce | Mwai Kibaki |
| Stranická příslušnost | |
| Členství | Kenya African Democratic Union (1960–1964) Kenya African National Union (od 1964) |
| Narození | 2. září 1924 Sacho |
| Úmrtí | 4. února 2020 (ve věku 95 let) Nairobi |
| Příčina úmrtí | syndrom multiorgánové dysfunkce |
| Národnost | Tugen people |
| Choť | Helena Bomett (1950–1974) |
| Děti | 8 |
| Alma mater | Tambach Teachers Training College Kapsabet High School |
| Profese | politik |
| Náboženství | křesťanství |
| Ocenění | Řád zlatého srdce Keni |
| Podpis |  |
| Commons | Daniel Arap Moi |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Daniel Toroitich arap Moi (2. září 1924 – 4. února 2020 Nairobi)[1] byl keňský politik, v letech 1978 až 2002 druhým prezidentem Keni. Je dosud nejdéle sloužícím prezidentem země. Předtím působil jako viceprezident v letech 1967 až 1978 za prezidenta Jomo Kenyatty, prezidentem se stal po jeho smrti.[2]
Životopis
[editovat | editovat zdroj]Mládí
[editovat | editovat zdroj]Narodil se skupině Tugenů, která spadají do kmene Kalendžinů v keňském údolí Rift Valley. Jako dítě studoval v organizaci Africa Inland Mission a poté se vyučil učitelem na pedagogické škole v Tambachu, kde pracoval až do roku 1955.[3]
Politická kariéra
[editovat | editovat zdroj]Následně vstoupil do politiky. Byl zvolen členem zákonodárné rady za Rift Valley. S blížící se nezávislostí se připojil ke keňské delegaci, která odcestovala do Londýna na konferenci v Lancaster House, kde byla vypracována první ústava země po získání nezávislosti Keni.
V roce 1960 založil Keňskou africkou demokratickou unii (KADU) jako konkurenční stranu ke Kenyattově Africké národní unii (KANU). Po získání nezávislosti v roce 1963 se obě strany sloučily. V roce 1964 ho prezident Kenyatta jmenoval do své vlády a v roce 1967 ho povýšil na svého viceprezidenta. Tomuto jmenování vzdorovala kikujská elita, složená ze členů místní mafie.[4]
V roce 1978 převzal úřad prezidenta po smrti současného prezidenta Kenyatta.[5]
Na počátku své vlády byl v zemi populární. Západní země jeho režim považovaly za protiklad vlád Etiopie a Tanzanie, které byly spojeny s východním blokem. Kolem roku 1990 jeho popularita začala klesat, protože stagnovala ekonomika po skončení studené války. V důsledku agitace a tlaku zvenčí byl v roce 1991 nucen povolit volby s účastí více stran. Svou stranu KANU pak dovedl k vítězství ve volbách v letech 1992 a 1997, které však nezávislými pozorovateli nebyly obecně považovány za svobodné a spravedlivé.[6] Podle ústavy nemohl usilovat o třetí prezidentské funkční období a za svého nástupce si vybral Uhuru Kenyattu, který byl ve volbách v roce 2002 poražen vůdcem opozice Mwaiem Kibakim.[7]
Po prohraných volbách odešel do důchodu, ale stále si udržoval určitou popularitu. V roce 2005 se vyslovil proti návrhu nové ústavy, která podle něj byla v rozporu s touhami keňského lidu.
V roce 2005 pracoval jako velvyslanec v Súdánu. Na konci roku 2007 podpořil kandidaturu do dalších voleb současného prezidenta Kibakiho.[8][9]
Osobní život
[editovat | editovat zdroj]Od roku 1950 do roku 1974 byl ženatý s Helenou Bomettovou.[10] Měl pět synů a tři dcery.[11]
Smrt
[editovat | editovat zdroj]V říjnu 2019 byl v kritickém stavu hospitalizován v nairobské nemocnici kvůli komplikacím fluidothoraxu. V listopadu byl propuštěn, ale za několik dní byl znovu hospitalizován kvůli operaci kolena. Vyskytly se u něj respirační komplikace a podstoupil tracheotomii. O měsíc později utrpěl krvácení do gastrointestinálního traktu, které vedlo k selhání mnoha orgánů, a byl napojen na podporu životních funkcí.[12][13]
Zemřel brzo ráno 4. února 2020 v nairobské nemocnici ve věku 95 let.[14]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Daniel arap Moi na anglické Wikipedii.
- ↑ EAST, Roger; THOMAS, Richard J. Profiles of People in Power: The World's Government Leaders. [s.l.]: Routledge 656 s. Dostupné online. ISBN 978-1-317-63940-4. (anglicky) Google-Books-ID: 5VO4AwAAQBAJ.
- ↑ Live updates and photos: Mzee Moi's remains at Parliament Buildings. The Standard [online]. [cit. 2024-12-03]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ How Daniel arap Moi became Kenya’s “big man” president. Quartz [online]. 2020-02-04 [cit. 2024-12-03]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ African Successes. publishing.cdlib.org [online]. [cit. 2024-12-03]. Dostupné online.
- ↑ WANDIBBA, Simiyu. Masinde Muliro: A Biography. [s.l.]: East African Publishers 78 s. Dostupné online. ISBN 978-9966-46-765-2. (anglicky) Google-Books-ID: Mp3bhYdaW7cC.
- ↑ COWEN, Michael; LAAKSO, Liisa. Multi-party Elections in Africa. [s.l.]: James Currey 404 s. Dostupné online. ISBN 978-0-85255-843-0. (anglicky) Google-Books-ID: kLvSYzHNTHcC.
- ↑ STAFF. Kibaki sworn in as Kenyan president. The Guardian. 2002-12-30. Dostupné online [cit. 2024-12-03]. ISSN 0261-3077. (anglicky)
- ↑ Headlines | Moi supports Kibaki’s re-election. The Standard [online]. 2007-10-07 [cit. 2024-12-03]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2007-10-07.
- ↑ allafrica.com [online]. Dostupné online.
- ↑ The First Lady Kenya never had. The EastAfrican [online]. 2020-07-05 [cit. 2024-12-03]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ allafrica.com [online]. Dostupné online.
- ↑ How former President Daniel Moi fought for life. The EastAfrican [online]. 2020-07-05 [cit. 2024-12-03]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ All about the condition former President Moi is being treated for in ICU. web.archive.org [online]. 2020-02-04 [cit. 2024-12-03]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-02-04.
- ↑ www.nytimes.com [online]. Dostupné online.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Daniel arap Moi na Wikimedia Commons
