Daněk mezopotámský | |
---|---|
Daněk mezopotámský | |
Stupeň ohrožení podle IUCN | |
ohrožený[1] | |
Vědecká klasifikace | |
Říše | živočichové (Animalia) |
Kmen | strunatci (Chordata) |
Podkmen | obratlovci (Vertebrata) |
Třída | savci (Mammalia) |
Řád | sudokopytníci (Artiodactyla) |
Podřád | přežvýkaví (Ruminantia) |
Čeleď | jelenovití (Cervidae) |
Rod | daněk (Dama) |
Binomické jméno | |
Dama mesopotamica Brooke, 1885 | |
Synonyma | |
| |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Daněk mezopotámský (Dama mesopotamica) patří mezi nejvzácnější druhy savců. Ve své původní domovině (Izrael a Írán) čelil vyhynutí, avšak díky záchrannému programu realizovanému evropskými zoologickými zahradami od padesátých let 20. století jeho počty úspěšně rostou. Odhaduje se, že ve volné přírodě žije asi 600 až 700 jedinců, dalších cca 250 kusů je chováno v zoo. V České republice se jejich záchrannému chovu věnuje pouze Zoologická zahrada Ostrava. Jelikož ve volné přírodě žijí samci i samice odděleně a setkávají se pouze za účelem páření, rozhodla se ostravská zoo pro chov pouze samců, kteří budou tvořit genetický rezervoár tohoto druhu. Dle rozhodnutí koordinátora chovu pak bude zahrada poskytovat geneticky nejvhodnější samce zahradám chovajícím samičí skupiny.[2] Na Slovensku jsou daňci chováni v Zoo Bojnice.
Tento východní daněk preferuje tamaryškové, pistáciové a dubové lesy. Silnicím se vyhýbá i přes slabý provoz. Toto opatrné chování zároveň omezuje jeho rozšíření.
Daněk mezopotámský v době pleistocénu obýval oblasti Levanty (dnešní Sýrie, Izrael, Libanon), Mezopotámie (dnešní Iráku) a pravděpodobně také Anatolie (dnešní Turecko). Existuje teorie, podle které již anatolská populace koexistovala s daňkem evropským.
Byl popsán v roce 1875 Sirem Victorem Alexandrem Brookem na základě jednoho exempláře, který byl zastřelen u řeky Karún v jihozápadním Iránu. Ve 40. letech 20. století byl pokládán za vyhynulého. V roce 1955 americký výzkumník Lee Merriam Talbot podnikl cestu do Iránu a do záznamu uvedl, že v husté zalesněné oblasti v provincii Chúzistán žije skupina jelenů, pravděpodobně tentýž druh, který byl pokládán za vyhynulého. Později jeho IUCN výzkum potvrdil německý lovec Werner Trense, který v roce 1957 uviděl stádo mezi řekami Dez a Kerche v Iránu.
Krátce po objevu byla zorganizována ochrana tohoto druhů. Iránské ministerstvo zorganizovalo pro perské daňky rezervace Dez Wildlife Refuge a Karkeh Wildlife Refuge, kde jsou stále chráněny domorodé populace. V evropských zoo dorazili exempláře také do německé zoologické zahrady Opel ZOO pod vedením tehdejšího zakladatele a ředitele George von Opela.
Daněk mezotopámský se také objevil v dokumentárním pořadu pro zoologické zahrady Přežili rok 2000.