Decretum laudis | |
---|---|
Předpis státu | |
Druh předpisu | výnos |
Oblast úpravy | |
Kanonické právo |
Decretum laudis (neboli deklarace chvály) je úřední listina, jíž Svatý stolec schvaluje existenci institutu zasvěceného života a uděluje mu moc vykonávat apoštolát v celé církvi (univerzální církev). Tento institut se pak nazývá institutem „papežského práva“ (iuris Pontificii).
Pro vytvoření nové náboženské kongregace je nutné získat nihil obstat kompetentní církevní autority (Kongregace pro instituty zasvěceného života a společnosti apoštolského života) a schválení místa (tj. diecézní biskup). Kongregace je pak určena diecézním právem .
Když kongregace nabývá na významu a je možné uznat její duchovní a apoštolskou zralost, může být formálně schválena papežem, který ji pak přeměňuje v shromáždění papežského práva. Poté podléhá přímo pravomoci Svatého stolce. Není-li dalších překážek, následuje po několika letech po dočasném schválení schválení konečné.
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Decretum laudis na francouzské Wikipedii.