Dehydratační reakce, zkráceně dehydratace, je chemická reakce, při které se z reagující molekuly nebo iontu odštěpí molekula vody, jde o opak hydratační reakce, kdy se naopak připojuje molekula vody. K provádění takových reakcí se nejběžněji používají kyselina sírová a oxid hlinitý, často se reagující látka zahřívá.
Příkladem dehydratační reakce je Fischerova–Speierova esterifikace, při které reaguje karboxylová kyselina s alkoholem za přítomnosti dehydratačního činidla:
Dva monosacharidy, například glukóza a fruktóza, se mohou spojit do jedné molekuly, disacharidu (zde se jedná o sacharózu), za odštěpení molekuly vody.
Podobná je kondenzační reakce, kdy se voda odštěpuje z dvou různých reaktantů.
Opačnou reakcí je hydrolýza, kdy molekula vody u disacharidu vytvoří dvě hydroxylové skupiny a vzniknou zpět monosacharidy.
V organické syntéze se využívá řada dehydratačních reakcí, například při dehydrataci alkoholů a sacharidů.
Reakce | Obecná rovnice | Příklady |
---|---|---|
Přeměna dvou alkoholů na ether (substituce) | 2 R–OH → R–O–R + H2O | |
Přeměna kyseliny a alkoholu na ester (Fischerova–Speierova esterifikace) | R−COOH + R'−OH → R−COO−R' + H2O | |
Přeměna alkoholu na alken (eliminace) | R–CH2−CHOH–R → R–CH=CH–R + H2O | například glycerol na akrolein:[1]
nebo dehydratace 2-methyl-cyklohexan-1-olu na (převážně) 1-methylcyklohexen[2] za použití Martinova sulfuranu[3]: Přeměna ethanolu na ethen[4]
|
Přeměna dvou karboxylových kyselin na anhydrid | 2 RCOOH → (RCO)2O + H2O | |
Přeměna amidu na nitril | RCONH2 → R–CN + H2O | |
Dienolový–benzenový přesmyk | [5][6] |
Dalšími synteticky využívanými dehydratačními reakcemi jsou tvorba triglyceridů z mastných kyselin a glycerolu a vznik glykosidové vazby při vzniku disacharidů z monosacharidů, například maltózy z dvou molekul glukózy.
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Dehydration reaction na anglické Wikipedii.