Deneb | |
---|---|
Souhvězdí Labutě | |
Astrometrická data (Ekvinokcium J2000.0) | |
Souhvězdí | Labuť (Cygnus) |
Rektascenze | 20h41m25,9s |
Deklinace | +45° 16′ 49″ |
Paralaxa | 0,00229" |
Vzdálenost | 3000±200 ly (802±66 pc) |
Barevný index (U-B) | −0,23 |
Barevný index (B-V) | 0,09 |
Barevný index (V-R) | 0,11 |
Barevný index (R-I) | 0,10 |
Zdánlivá hvězdná velikost | +1,25 |
Absolutní hvězdná velikost | −8,4 |
Vlastní pohyb v rektascenzi | 2,01 mas/rok |
Vlastní pohyb v deklinaci | 1,85 mas/rok |
Fyzikální charakteristiky | |
Hmotnost | 21 M☉ |
Poloměr | 203 R☉ |
Zářivý výkon (V) | 210 000 L☉ |
Povrchová teplota | 8 700 K |
Další označení | |
Henry Draper Catalogue | HD 197345 |
Bonner Durchmusterung | BD +44°3541 |
Bright Star katalog | HR 7924 |
2MASS | 2MASS J20412592+4516491 |
SAO katalog | SAO 49941 |
Katalog Hipparcos | HIP 102098 |
Tychův katalog | TYC 3574-3347-1 |
General Catalogue | GC 28846 |
Bayerovo označení | α Cyg |
Flamsteedovo označení | 50 Cyg |
Synonyma | ADS 14172 A, CCDM J20415+4517A, CEL 5144, FK5 777, GCRV 12971, 2MASS J20412592+4516491, PLX 4935, PPM 60323, ROT 3019, UBV 17953, WDS J20414+4517A |
(V) – měření provedena ve viditelném světle Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Deneb (α Cygni) je nejjasnější hvězda souhvězdí Labutě a jedna z nejvýraznějších hvězd na noční obloze. Nachází se přibližně 3000 světelných let od Země, přesto je viditelná pouhým okem díky své mimořádné jasnosti.[1] Deneb má zdanlivou hvězdnou velikost +1,25 a patří mezi nejzářivější známé hvězdy v naší Galaxii.[2]
Hvězda je bílým veleobrem spektrální třídy A2 Ia.[3] Její Absolutní hvězdná velikost je kolem −8,4, což značí, že její Svítivost je více než stotisíckrát větší než svítivost Slunce. Moderní studie uvádějí svítivost v rozmezí (1,6–2,0)×10^5 L_☉ a hmotnost přibližně 20–25 M_☉.[4] Deneb je jedním z vrcholů nápadného asterismu letního trojúhelníku, který tvoří společně s hvězdami Vega a Altair.[5]
Deneb má poloměr asi 200krát větší než Slunce.[6] Povrchová teplota hvězdy se pohybuje kolem 8500 K, což jí dává bílou až lehce namodralou barvu. Deneb je mírně proměnnou hvězdou typu Alfa Cygni. To znamená, že vykazuje drobné, nepravidelné změny jasnosti, způsobené nestabilitami a pulzacemi v jejích vnějších vrstvách.
Díky velké vzdálenosti (asi 3000 světelných let) je Deneb jednou z nejvzdálenějších hvězd, které lze vidět pouhým okem. Pokud by byla stejně blízko jako Sirius (8,6 světelných let), její jas by byl srovnatelný s Měsícem v úplňku.[7]
Deneb je v pokročilém stádiu vývoje veleobra. Vyčerpala zásoby vodíku v jádře a nyní spaluje těžší prvky. Očekává se, že svůj život ukončí jako supernova typu II, po níž zůstane buď neutronová hvězda nebo černá díra.[8]
Hvězda ztrácí značné množství hmoty prostřednictvím hvězdného větru. Tyto hmotnostní ztráty ovlivňují její další vývoj i okolní mezihvězdné prostředí. Struktura hvězdného větru Denebu je předmětem důkladného výzkumu, prováděného spektroskopickými a interferometrickými metodami.[9]
Deneb je prototypem hvězd typu Alfa Cygni, a tím významným objektem pro studium konečných fází vývoje hmotných hvězd. Zkoumání její atmosféry, větru a variabilit pomáhá vědcům lépe pochopit procesy formování těžších prvků, chemické obohacování mezihvězdného prostoru a evoluci galaxií.
Deneb je snadno viditelný během letních měsíců na severní polokouli. Patří k vrcholům letního trojúhelníku, snadno rozpoznatelného i při mírném světelném znečištění.
Parametr | Hodnota |
---|---|
Hvězdná velikost (Zdánlivá) | +1,25 mag |
Absolutní hvězdná velikost | ~−8,4 mag |
Rektascenze (RA) | 20h41m25,9s |
Deklinace (DEC) | +45° 16′ 49″ |
Spektrální klasifikace | A2 Ia |
Barvy hvězdy (B-V) | +0,09 |
Vzdálenost od Země | ~3000 ± 200 ly (~802 ± 66 pc) |
Hmotnost | 20–25 M_☉ |
Svítivost | (1,6–2,0)×10^5 L_☉ |
Teplota povrchu | ~8500 K |
Poloměr | ~200 R_☉ |
Název „Deneb“ pochází z arabského slova ذنب (Dhanab), což znamená „ocas“, neboť představuje ocas Labutě v tradičním vyobrazení souhvězdí Labutě.[2]
V čínské astronomii je Deneb znám jako Tchien-ťin (天津, „Nebeský brod“) a byl součástí obrazce představujícího most přes Mléčnou dráhu.[10]