Deportace

Deportace je původně trest nuceného a doživotního vystěhování na vzdálené a odlehlé místo, například na ostrov. Ve starém Římě byl spojen se ztrátou majetku a občanských práv. V novověku se například z Anglie od roku 1619 deportovali odsouzenci do Severní Ameriky, od roku 1788 do Austrálie, ale v 19. století se tento trest přestal užívat. Ve Francii se trestanci za politické zločiny deportovali od roku 1873 do roku 1914 na Île des Pins v Nové Kaledonii v Tichém oceánu. V obou případech sloužila deportace také ke kolonizaci zámořských držav.[1]

Když se deportace jako specifický druh trestu přestala používat, význam slova se postupně rozšiřoval, takže může znamenat jakékoli nucené vystěhování, vysídlení, přesídlení, odvlečení, zavlečení jedné či více osob zpravidla z politických, náboženských, etnických či jiných společenských příčin.[2] Mezi pojmy deportace, vysídlování nebo etnické čistky je častokrát velmi tenká linie, případně se používají ve stejném smyslu. Vystěhováváním a deportacemi z etnických, rasových či náboženských důvodů byly a jsou postiženy miliony lidí na celém světě. Obzvlášť to platí v první polovině 20. století v národnostně různorodé Evropě, kde opakovaně docházelo k masovým deportacím menšinových skupin obyvatelstva.[2]

Na počátku dvacátého století neexistoval snad ani jeden evropský stát s homogenním obyvatelstvem. Pohyby osob různých národností se dotýkaly téměř každého státu, v němž žily národnostní menšiny. Samozřejmě, že největší vliv na navrácení, repatriace či deportace měly zejména válečné události a jejich konečné výsledky. Obvykle se jednalo o politické rozhodnutí (jako např. nařízení o vysídlení osob německé národnosti přijaté na konferenci v Postupimi).[3]

Příklady deportací

[editovat | editovat zdroj]

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ Ottův sklovník, heslo Deportace.
  2. ↑ a b Ján Štefanica: Odsuny a výmeny skupín obyvateľstva európskych štátov v prvej polovici 20. storočia, Historia et theoria iuris, Roč. 2, č. 4 (2010), s. 78-93 Dostupné online. Archivováno 18. 5. 2015 na Wayback Machine.
  3. ↑ Ján Štefanica: Problematika právneho postavenia národnostných menšín v európskom priestore po ukončení II. svetovej vojny a riešenie tejto otázky, Historické právne systémy a integrácia Európy, Bratislava : Univerzita Komenského v Bratislave, Právnická fakulta, 2011 S. 155-161
  4. ↑ Deportation to the Death Camps, Jad vašem (anglicky)
  5. ↑ Database of deportations during the Holocaust - The International Institute for Holocaust Research, Jad vašem (anglicky)
  6. ↑ Britský parlament přijal zákon umožňující deportace migrantů do Rwandy. Seznam Zprávy [online]. Seznam.cz, a.s., 2024-04-23 [cit. 2024-04-24]. Dostupné online. 

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • Ottův slovník naučný, heslo Deportace. Sv. 7, str. 315.

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]