Desátkový chrám | |
---|---|
Ruiny Desátkového chrámu na kresbách Westerfelda, 17. století | |
Základní informace | |
Sloh | Architektura Kyjevské Rusi |
Výstavba | 986–996 (starý kostel) 1828–1842 (nový kostel) |
Zánik | 1240 (starý kostel) 1935 (nový kostel) |
Pojmenováno po | Nanebevzetí Panny Marie |
Poloha | |
Adresa | Kyjev, Ukrajina |
Souřadnice | 50°27′28″ s. š., 30°31′3″ v. d. |
Další informace | |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Desátkový chrám neboli chrám Zesnutí Přesvaté Bohorodice (rusky Десяти́нная це́рковь, nebo церковь Успения Пресвятой Богородицы) v Kyjevě byl první kamenný kostel Kyjevské Rusi. První kostel vznikl v letech 986 až 996 v Kyjevě na počest přesvaté Bohorodice za vlády knížete Vladimíra Velikého, jenž na výstavbu a údržbu chrámu vyčlenil desetinu svých příjmů, odkud také pochází jeho název. Svatý Vladimír sem údajně dal z Chersonnesu přenést ostatky svatého Klementa Římského.
V ruinu kostel proměnil v roce 1240 vpád mongolského chána Bátú, jehož horda kostel zdevastovala při obléhaní Kyjeva.
Obnoven byl až v 19. století, a to díky iniciativě patriarchy Jevhenije Bolchovitinova, který nechal nový chrám stavět od roku 1828. Dostavěn byl v roce 1842, na stavbě se po celou dobu podílel ruský architekt Vasilij Stasov. Definitivní zánik kostela přinesla sovětská administrativa, který jej jako nepotřebný zbourala v roce 1935.
V chrámu měly svůj hrob tyto osoby:
Ostatky Anny Porfyrogennéty a Vladimíra I. byly po zániku kostela přemístěny do Kyjevskopečerské lávry. Osud dalších ostatků není znám.