Deštné v Orlických horách

Deštné v Orlických horách
Horní náměstí v Deštném
znakvlajka
Lokalita
Status	obec
Pověřená obec	Dobruška
Obec s rozšířenou působností	Dobruška (správní obvod)
Okres	Rychnov nad Kněžnou
Kraj	Královéhradecký
Historická země	Čechy
Stát	Česko Česko
Zeměpisné souřadnice	50°18′17″ s. š., 16°21′3″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	567 (2024)[1]
Rozloha	32,12 km²[2]
Nadmořská výška	649 m n. m.
PSČ	517 91
Počet domů	244 (2021)[3]
Počet částí obce	1
Počet k. ú.	2
Počet ZSJ	6
Kontakt
Adresa obecního úřadu	Deštné v Orlických horách 61 517 91 Deštné v Orlických horách [e-mail]
Starostka	Simona Vlková
Oficiální web: www.obec-destne.cz
Deštné v Orlických horách
Další údaje
Kód obce	576247
Kód části obce	410683
Geodata (OSM)	OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky.

Deštné v Orlických horách (německy Deschnei im Adlergebirge) je obec, která se nachází v okrese Rychnov nad Kněžnou v Královéhradeckém kraji. Leží 18 km severně od Rychnova nad Kněžnou a 40 km východně od Hradce Králové. Žije zde 567^[1] obyvatel (v roce 2006 jich bylo 625). Průměrná nadmořská výška obce je 650 m n. m. Součástí obce je i osada a základní sídelní jednotka Jedlová v Orlických horách.

Jedná se o největší turistické středisko Orlických hor. Obec je hojně navštěvována především v zimě, kdy je lyžařům k dispozici zdejší lyžařský areál.

Historie

Deštné v Orlických horách, založené cisterciáckým svatopolským klášterem, který ovládal majetky v okolí Opočna, v podhůří a v Orlických horách. V roce 1362 je obec poprvé písemně zmíněna a později také v soupisu far pod dobrušským diakonátem dřevěný kostel v obci. Za husitských válek byl klášter Svaté Pole vypálen a jeho majetku se zmocnil Aleš Vřešťovský z Rýzemburka.

V roce 1494 koupil majitel opočenského panství Mikuláš mladší Trčka z Lípy od Jana Jince z Janovic a Petrsburku Osečnici se čtrnácti usedlostmi. Opočenské panství drželi Trčkovští až do třicetileté války, kdy panství připadlo hraběti a polnímu maršálovi Rudolfu Colloredovi a jeho bratru plukovníku Jeronýmovi. Císař ale z panství vyňal Osečnici, Lomy, Hlinné, Dobré, Deštné a Mnichovou, které připojil k černíkovickému panství v majetku Jindřicha Krajty z Lammensdorfu. V roce 1676 vydělené obce odkoupil hrabě František Karel Libštejnský z Kolovrat, vlastník rychnovského panství. Mezi významná průmyslová odvětví patřilo v orlické oblasti již od sklonku středověku sklářství, kdy je také někdy do 14. až počátku 15. století datován předpokládaný vznik první sklářské huti v Deštném.^[4]

Během tzv. divokého odsunu německého obyvatelstva mělo být v obci 21 německých civilistů internováno ve zdejší škole, následně byly tyto osoby partyzány odvedeny a v polích zastřeleny.^[5] V roce 1949 zde byl zřízen Státní statek Deštné a při něm zřízena Zemědělská mistrovská škola (1953–1956).^[6]

Sklářská huť v Deštném

Sklářská huť v Deštném byla založena před rokem 1595. K tomuto datu potvrdil Jan Trčka z Lípy koupi sklárny mistru Jiřímu Kellerovi. Změnou držitelů panství a po spotřebování dřeva v okolí sklárny, se postupně huť přesunovala směrem ke hřebenu Orlických hor. Nakonec zakotvila na úbočí Malé Deštné ve výšce 940 m n. m., kde působila plných sto let (1660–1760). Byla to jediná sklárna, kde se vyrábělo barokní luxusní sklo, tzv. kolowratský křišťál. Nádherné výrobky se dostávaly do celé Evropy a důstojně prezentovaly české sklo. Působil zde také proslulý malíř skla a porcelánu, osobní malíř hraběte z Kolowratů, Ignác Preissler. Patřil do rozvětveného sklářského rodu Preisslerů, který působil také v Deštném.^[7]

Rekreace

Obec je nejvýznamnějším rekreačním střediskem Orlických hor. Je zde několik lyžařských areálů a množství ubytovacích a stravovacích zařízení.

Dopravní dostupnost

Obec je velmi dobře dopravně dostupná: vedou sem silnice II/321 z Rychnova nad Kněžnou nebo II/309 z Dobrušky. Kromě místních autobusových linek existuje i spojení do Hradce Králové. Autobusem lze dojet až do sedla pod Šerlichem (v létě i cyklobusem).

Skicentrum Deštné v Orlických horách

V Deštném naleznete skicentrum, které je vhodné jak pro začínající lyžaře, tak i pro ty pokročilé a zdatné. V hlavním lyžařském areálu můžete využít dvě lanovky (dvousedačkovou a čtyřsedačkovou) a čtyři vleky. Propojené areály Zákoutí, Marta I a Marta II nabízí šest sjezdových tratí všech obtížností, Your Park a dětskou dráhu s nenáročnými sněhovými vlnami a klopenými zatáčkami. Pro začínající lyžaře je zde lyžařská škola. Její součástí je vlastní rozsáhlé Yettiho hřiště s dvěma provazovými vleky, pojízdným pásem SunKid, herními prvky, kolotočem a dětským koutkem ve tvaru iglú.^[8] K areálu patří také půjčovna a servis veškerého vybavení. Pro zkušené lyžaře je zde připraven větší areál s černou „Závodní“, červenou „Sportovní“ a modrou „Turistickou“ sjezdovkou. Skiareál nabízí i večerní lyžování, které v sezóně probíhá každý den od 18:00 do 21:00. V okolí naleznete i velkou řadu běžeckých tratí.^[9] V roce 2020 se zde konalo finále osmého ročníku lyžařského freeski závodu Soldiers v disciplíně Big Air.^[10]

Památky

• Kostel sv. Máří Magdaleny
• Křížová cesta na Dříši
• Kaple na Dříši – poutní místo
• Velké množství staveb drobné sakrální architektury
• Jiráskova horská chata
• Kačenčina zahrádka – přírodní památka u sjezdovek
• Kaple svaté Rodiny – sakrální stavba
• Sloup s barokní sochou sv. Jana Nepomuckého z roku 1749, obnoven roku 1860.^[11]

Muzea

• Muzeum turistiky, zimních sportů a řemesel – č. p. 133

Další fotografie

• 
  Kostel sv. Máří Magdalény
• 
  Interiér kostela
• 
  Lanovky na Studený vrch
• 
  Pieta z dob německého osídlení
• 
  Socha Ecce Homo
• 
  Základní škola
• 
  Chráněný jasan
• 
  Horní stanice lanovky na Martě II

Reference

1. Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
2. Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
3. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
4. JANEČKOVÁ, Dominika. Vývoj osídlení na horním toku řeky Bělé z pohledu archeologie [online]. Hradec Králové: Univerzita Hradec Králové, 2015. Dostupné online. 
5. WIEDEMANN, Andreas. Deutsche als Opfer? Zur tschechischen Debatte über Vertreibung und Gewalttaten nach dem Zweiten Weltkrieg, s. 144-145 [online]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-06-06. 
6. Badatelna.eu, Státní okresní archiv Rychnov nad Kněžnou – Zemědělská mistrovská škola Deštné v Orlických horách, Jedlová v Orlických horách. www.badatelna.eu [online]. [cit. 2020-01-24]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-02-15. 
7. Archivovaná kopie. www.obec-destne.cz [online]. [cit. 2014-10-03]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2014-10-06. 
8. Skicentrum Deštné v Orlických horách. skicentrumdestne.cz [online]. [cit. 2022-03-20]. Dostupné online. 
9. SKICENTRUM Deštné v Orlických horách. www.ceskehory.cz [online]. [cit. 2022-03-20]. Dostupné online. 
10. BENEŠ, Autor článku-Ondra. Soldiers 2K20. Freeskier.cz [online]. 2020-02-26 [cit. 2022-03-20]. Dostupné online. 
11. Maxová Ivana, Nejedlý Vratislav a Zahradník Pavel: Mariánské, trojiční a další světecké sloupy a pilíře v okrese Rychnov nad Kněžnou. SÚPPOP Praha 1999, s. 19, ISBN 80-86234-04-5

Související články

• Jedlová v Orlických horách – základní sídelní jednotka
• Zákoutí – základní sídelní jednotka
• Plasnice – základní sídelní jednotka

Externí odkazy

• Encyklopedické heslo Deštná 2) v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
• Encyklopedické heslo Deštné v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
• Encyklopedické heslo Paseka (obce) v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
• Deštné v Orlických horách v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
• Oficiální stránky
• Infocentrum obce
• Stránky Skicentra v Deštném

Autoritní data	Biblio: d3118804-5c7d-434c-bfbe-f8ca34201aa4, 922ceb4c-0bb2-40fb-a236-1e23adbe7557 NKC: ge129004 VIAF: 158761982