Diana Damrauová

Diana Damrauová
Narození31. května 1971 (53 let)
Günzburg
Povoláníoperní pěvkyně
Manžel(ka)Nicolas Testé
OceněníBavorská kulturní cena (2007)
Kulturní cena města Würzburku (2010)
Maxmiliánův řád pro vědu a umění (2010)
Cena Echo Klassik za klasiku bez hranic (2014)
Kříž Řádu za zásluhy Spolkové republiky Německo (2021)
Bavorský řád za zásluhy
Webová stránkawww.diana-damrau.com
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Diana Damrauová (nepřechýleně Diana Damrau, * 31. května 1971 Günzburg, Německo) je německá sopranistka. Je nositelkou čestného titulu komorní pěvkyně v Bavorské státní opeře.

Původ a mládí

[editovat | editovat zdroj]

Damrauová se narodila v bavorském Günzburgu. Zpěv začala studovat pod vedením rumunsko-německé sopranistky a profesorky Carmen Hanganu na Vysoké hudební škole ve Würzburgu. Během studií trpěla otoky hlasivek.[1][2] Po konzultaci s několika lékaři se rozhodla podstoupit alternativní léčbu bez operace. Léčba trvala asi rok a půl.[3] Po absolvování vysoké školy studovala v Salcburku u Hanny Ludwigové.

Kariéra

[editovat | editovat zdroj]

První operní angažmá získala ve Würzburgu a následně pokračovala v Národním divadle v Mannheimu a Frankfurtské opeře. Od té doby zpívala po celém světě na nejslavnějších scénách, jako jsou Vídeňská státní opera, Metropolitní opera v New Yorku, Královská opera v Londýně nebo v Bavorské státní opeře, stejně jako na Salcburském festivalu. Byla pozvána, aby zpívala titulní roli v Salieriho opeře Europa riconosciuta při znovuotevření Teatro alla Scala v Miláně v roce 2004 pod taktovkou Riccarda Mutiho.

Velmi často hrála roli Královny noci z Mozartovy Kouzelné Flétny. Angažována byla k jejímu nastudování ve více než 15 inscenacích v Londýně, Salcburku, Vídni, Frankfurtu nebo Mnichově. V Metropolitní opeře se zapsala do historie, když v sezoně 2007/08 vystoupila ve dvou různých inscenacích této opery, přičemž v jedné jako Pamina a ve druhé jako Královna noci. Pozoruhodné bylo i její angažmá ke ztvárnění všech čtyř hrdinek v Offenbachových Hoffmannových povídkách v nové inscenaci Bavorské státní opery v říjnu 2011. Mezi rolemi v jejím repertoáru jsou časté koloraturní party; zpívala např. Zerbinettu (Ariadna na Naxu), Lucii (Lucie z Lammermooru), Elvíru (Don Giovanni), Rosinu (Lazebník sevillský), Gilda (Rigoletto), Adinu (Nápoj lásky), Marii (Dcera pluku), Lindu (Linda di Chamounix) nebo Amintu (Král pastýř). V lyrickém oboru patří do jejího repertoáru Manon (Massenetova Manon), Donna Anna (Don Giovanni), Mařenka (Jeníček a Mařenka) nebo Pamina (Kouzelná flétna).

Po narození druhého dítěte na podzim roku 2012 se vrátila na scénu s novou inscenací Verdiho opery Rigoletto v Metropolitní opeře v únoru 2013. Následoval její debut v titulní roli Verdiho Traviaty na stejné scéně. V říjnu 2013 vytvořila v Divadle na Vídeňce titulní koloraturní sopránovou roli ve světové premiéře opery A Harlot's Progress, kterou přímo pro ni napsal mladý britský skladatel Iain Bell podle leptů Williama Hogartha. V březnu 2014 zpívala v Belliniho opeře Náměsíčná v newyorské Metropolitní opeře.

Damrau také pravidelně koncertuje. S písňovým repertoárem vystupovala ve Vídni(Musikverein), v Carnegie Hall, ve Wigmore Hall, v Teatro alla Scala, na festivalech jako jsou Schubertiáda ve Schwarzenbergu, Kissingerské jaro, a na Salcburském festivalu. Její koncertní repertoár zahrnuje Orffovu skladbu Carmina Burana, Mozartovy Velkou mši C moll, Requiem a Exsultate, jubilate nebo Händelova Mesiáše. Několikrát zpívala také operní árie při koncertech v Mnichově na náměstí Gärtnerplatz.

Vystupovala s nejvýznačnějšími dirigenty, např. s Jamesem Levinem, Zubinem Mehtou, Lorinem Maazelem, Colinem Davisem, Christophem von Dohnányim, Leonardem Slatkinem, Pierrem Boulezem, Nikolausem Harnoncourtem a dalšími.

Osobní život

[editovat | editovat zdroj]

Diana Damrau je vdaná za francouzského basbarytonistu Nicolase Testého. Mají spolu dva syny, narozené v letech 2010 a 2012.

Diskografie

[editovat | editovat zdroj]

Rané nahrávky Damrauové pořízené společností Telos zahrnují Verdiho canzoni, Mahlerův Chlapcův kouzelný roh a Schumannovy Myrty, op. 25, s Telos štítek. Vydavatelství Orfeo vydalo živé nahrávky jejích písňových recitálů na Salcburském festivalu 2005 a Schubertiádě 2006.

Damrauová se objevuje také v titulní roli na nahrávce Mozartovy Zaidy, vydané společností Deutsche Harmonia Mundi.

Od roku 2007 má Damrauová exkluzivní nahrávací smlouvu s EMI/Virgin. Jejím výsledkem jsou tato alba:

Videonahrávky

[editovat | editovat zdroj]

Na DVD byly vydány nahrávky následujících oper s Damrauovou:

  • Rossini: Hrabě Ory (Metropolitní opera)
  • Verdi: Rigoletto (Semperoper v Drážďanech)
  • Verdi: Rigoletto (Metropolitní opera)
  • Strauss: Růžový kavalír (Baden Baden)
  • Humperdinck: Jeníček a Mařenka (Covent Garden)
  • Mozart: Kouzelná flétna (Covent Garden)
  • Mozart: Kouzelná flétna (Salcburský festival)
  • Mozart: Ascanio in Alba (Salcburský festival)
  • Mozart: Únos ze serailu (Frankfurt)
  • Mozart: Únos ze serailu (Teatro Liceu Barcelona)
  • Mozart: Figarova svatba (La Scala)
  • Maazel: 1984 (Covent Garden)

Ocenění

[editovat | editovat zdroj]
  • 1999: Laureátka 7. mezinárodní Mozartovy soutěže, Salcburk
  • 1999: zvolena vítězkou ankety kritiků Mladý pěvec roku časopisu Opernwelt
  • 2004: nositel ceny Hvězda roku mnichovského deníku Abendzeitung
  • 2005: nositelka ceny Růže roku mnichov deníku Tageszeitung
  • 2006: vystoupení po boku Plácida Dominga na mnichovském galakoncertu Tři orchestry při příležitosti zahájení mistrovství světa ve fotbalu 2006 v Německu
  • 2006: vyhlášena Bavorkou roku v anketě Bavorského rozhlasu
  • 2007: nositelka E.ON Bavorské kulturní ceny
  • 2007: titul bavorská komorní pěvkyně
  • 2008: jmenována Pěvkyní roku 2008 časopisu Opernwelt
    2008: Cena německých hudebních kritiků pro její album Arie di Bravura
  • 2010: bavorský Řád Maxmiliánův pro vědu a umění – nejvyšší vyznamenání udělované spolkovou zemí Bavorsko za umělecké úspěchy. Počet žijících držitelů ocenění je omezen na 100.
  • 2011: Cena Echo Klassik za album Poesie
  • 2014: jmenována Zpěvačkou roku na International Opera Awards.[4]
  • 2014: Cena Echo Klassik ohne Grenzen[5]

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Diana Damrau na anglické Wikipedii.

  1. ↑ Diana Damrau: Weltstar, Mutter, Managerin. Augsburger Allgemeine. 2011-11-18. Dostupné online [cit. 2017-05-15]. (německy) 
  2. ↑ Diana Damrau, ein Weltstar aus Schwaben: Musik. Die Welt [online]. 2007-12-22 [cit. 2017-05-15]. Dostupné online. (německy) 
  3. ↑ „Boing, fliegt mir die Krone runter“. Der Tagesspiegel. Dostupné online [cit. 2017-05-15]. (německy) 
  4. ↑ 2014 - Opera Awards. Opera Awards. Dostupné online [cit. 2017-05-15]. (anglicky) 
  5. ↑ ECHO Klassik | Award Winners. echoklassik.de [online]. [cit. 2017-05-15]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-03-28. (anglicky) 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]