Dietrich von Hildebrand | |
---|---|
Narození | 12. října 1889 Florencie |
Úmrtí | 26. ledna 1977 (ve věku 87 let) New Rochelle nebo New York |
Alma mater | Univerzita v Göttingenu Mnichovská univerzita |
Povolání | spisovatel, teolog, vysokoškolský učitel, filozof, odbojář, sociolog a etik |
Zaměstnavatelé | Mnichovská univerzita Fordhamská univerzita |
Nábož. vyznání | katolicismus |
Choť | Alice von Hildebrandová (od 1959) |
Rodiče | Adolf von Hildebrand |
Příbuzní | Martín von Hildebrand (vnuk) |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Dietrich von Hildebrand (12. října 1889, Florencie - 26. ledna 1977, New Rochelle) byl německý katolický filosof a teolog.
Dietrich von Hildebrand byl synem slavného německého sochaře Adolfa von Hildebranda. Vyrůstal ve Florencii. Studoval filosofii v Mnichově a Göttingenu. Promoval u Edmunda Husserla, který hodnotil Hildebrandovu disertaci známkou opus eximium.[1] Byl také blízkým přítelem jiného německého filosofa, Maxe Schelera. Ten měl mimo jiné podíl i na tom, že Hildebrand roku 1914 konvertoval ke katolicismu. V letech 1918-1933 působil jako profesor filosofie na univerzitě v Mnichově. Pod vlivem Adolfa Reinacha a Maxe Schelera rozvinul přístup, který bývá označován jako fenomenologická filosofie hodnot. Byl dvakrát ženatý, jeho druhou manželkou byla filosofka Alice von Hildebrand.