Disponibilní důchod (anglicky Disposable income) tvoří částku, kterou domácnosti mohou využít na finální spotřebu, úspory jako finanční aktiva nebo na investice do hmotných a nehmotných aktiv nebo k jiným než výrobním účelům.[1]Disponibilní důchod je částka důchodu, která zůstane po odečtení daní a dalších povinných poplatků.[2] Je to základní ukazatel, který vysvětluje spotřební chování domácností.[3]
Disponibilní důchod představuje součet hrubých mezd, platů důchodů z podnikání a z vlastnictví. Také je tam zahrnuta salda sociálních a ostatních důchodů. Kdy saldo sociálních důchodů je roven rozdílu hodnoty peněžitých sociálních dávek. Ty domácnosti získávají od státu, pojišťoven a od zaměstnavatelů, povinných a dobrovolných sociálních příspěvků, které domácnosti platí. Dále ostatní důchody neboli ostatní běžné transfery, do kterých řadíme čisté pojistné, příspěvky neziskovým organizacím, pokuty, penále, sázky, výhry i jiné důchody. [4]
Disponibilní důchod lze definovat jako hrubý příjem jednotlivce nebo domácnosti po odečtení povinných plateb, jakou jsou daně z příjmů, zdravotní a sociální pojištění, a po přičtení případných transferů, jako jsou sociální dávky, příspěvky a jiné příjmy od státu.[5]
Disponibilní důchod (YD) se vypočítá sečtením spotřeby (C – consumption) a úspor (S – savings) nebo sečtením osobního důchodu (Y) a transferů (T – transfers) a odečtením daní (TA – taxes).
Disponibilní důchod hraje klíčovou roli v makroekonomické analýze, protože ovlivňuje celkovou poptávku v ekonomice. Je to indikátor ekonomického zdraví domácností a celkové ekonomiky.
Disponibilní důchod přímo ovlivňuje spotřebitelskou poptávku. Zvýšení disponibilního příjmu vede k vyšším nákladům na zboží a služby, které povzbuzují ekonomický růst. Při poklesu nastává omezení spotřeby, jenž negativně působí na podniky a celkovou ekonomickou aktivitu.[8]
Při vysoké inflaci se reálný disponibilní důchod snižuje, což má za následek pokles kupní síly domácností.[9] V roce 2022 se reálný disponibilní důchod českých domácností snížil o 3,3 %, což vedlo k omezení spotřeby. Tímto snížením byly nejvíce zasaženy domácnosti s nižšími příjmy, zatímco podnikatelé vykazovali růst příjmů.[8]
Centrální banky mohou zvyšovat úrokové sazby, které zapříčiní zpomalení růst disponibilního důchodu tím, že omezí mzdový růst a zvýší náklady na úvěry. Tento akt pak může vést k nižší spotřebě a investicím, což dále zpomaluje ekonomický růst.[9]
Přerozdělování prostřednictvím transferu může pomoci zmírnit negativní dopady na domácnosti s nízkými příjmy, avšak pokud není dostatečné, může to vést k většímu sociálnímu napětí a ekonomické nerovnosti.[8]
Národní disponibilní důchod – Národní disponibilní důchod (NDD) se vztahuje na příjmy, které jsou k dispozici pro spotřebu a investice v celé ekonomice daného státu. Zahrnuje tedy příjmy všech rezidentů, bez ohledu na to, kde byly tyto příjmy generovány.[10] Vypočítá se jako hrubý národní důchod (HND) po odečtení daní (T) a přičtení transferu (TR). Vzorec pro výpočet je:
Domácí disponibilní důchod – Domácí disponibilní důchod (DDD) se zaměřuje pouze na příjmy domácností v rámci jednoho státu. Tento ukazatel zahrnuje osobní příjmy domácností (PI) po zdanění (T) a přičtení transferu (TR). Je to částka, kterou domácnosti mohou utratit nebo ušetřit. Vzorec pro výpočet je:
Výzkum disponibilního důchodu českých domácností identifikuje několik klíčových dopadů. Nerovnost příjmů narůstá, přičemž nerovnost disponibilním důchodu převyšuje nerovnost ve výdajích.[11] Zvýšení minimální mzdy má za následek nárůst spotřeby v domácnostech, přičemž tyto výdaje jsou zaměřeny především na základní potřeby. Výdaje na návykové látky, zdravotní péči a vzdělání jsou u rodin s dětmi citlivé na změny v příjmech.[12] Nekonzumní výdaje, zejména investice do nemovitostí, představují významný faktor, který ovlivňuje příjmovou nerovnost.[11] Sociální politika zmírňuje chudobu, ale nezabraňuje nespravedlivému vývoji příjmů napříč různými skupinami domácností.[13] Regionální rozdíly v příjmech jsou výrazné a zásadně ovlivňují životní styl a priority domácností.[14] V období ekonomického růstu byla nerovnost ve výdajích propojena s nerovností v příjmech, avšak během ekonomického poklesu se tento vztah rozcházel.[11] Přestože příjmy domácností v průběhu času rostou, meziroční přírůstky vykazují postupné zpomalování.[13]