Divergentní syntéza je jedním ze způsobů vylepšování účinnosti chemické syntézy, často alternativa konvergentní syntézy.
Jednou možností je začít přípravou skupiny chemických sloučenin reakcemi několika výchozích látek. Dalšími reakcemi každé z těchto sloučenin se vytvoří nová generace. Tímto způsobem rychle vzniká řada dalších sloučenin:
Velká skupina nových sloučenin, například sacharidů, se poté prozkoumá a hledají se požadované vlastnosti.
Další možností je využít jednu sloučeninu jako jádro, na které se navazují další, příkladem je divergentní syntéza dendrimerů, kde se v každé generaci navazují další monomery.
Syntéza zaměřená na diverzitu je druh divergentní syntézy zaměřený na diverzitu molekulového řetězce.[1]
V jednom z případů byl produkt Petasisovy reakce (1) funkcionalizován propargylbromidem za tvorby výchozí sloučeniny (2) s 5 funkčními skupinami.[2] Tato molekula byla vystavena řadě různých činidel, čímž vznikaly v první generaci různé řetězce.
b-3: cykloizomerizace pomocí Pd(PPh3)2(OAc)2. c-4: enynová metateze s využitím Hoveydova–Grubbsova katalyzátoru d-5: cykloadice spouštěná CpRu(CH3CN)3PF6 e-6: hydrolýza alkynu pomocí NaAuCl4 v MeOH. f-7: Pausonova–Khandova reakce s Co2(CO)8. g-8: esterifikace hydridem sodným. h-9: oxidace kyselinou m-chlorperoxybenzoovou
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Divergent synthesis na anglické Wikipedii.