Dmitrij Něljubin

Dmitrij Vladislavovič Něljubin
Osobní informace
Datum narození8. února 1971
Místo narozeníPetrohrad
Datum úmrtí1. ledna 2005 (ve věku 33 let)
Místo úmrtíPetrohrad
StátRuskoRusko Rusko
Výška177 cm
Hmotnost70 kg
RodičeVladislav Nelyubin
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Přehled medailí
Olympijské kruhy Cyklistika na LOH
zlato OH 1988 stíhací závod družstev

Dmitrij Vladislavovič Něljubin (rusky Дмитрий Владиславович Нелюбин; 8. února 1971 Leningrad1. ledna 2001 Petrohrad)[1] byl sovětský a ruský cyklista. V sedmnácti letech zvítězil spolu s Vjačeslavem Jekimovem, Artūrasem Kasputisem a Gintautasem Umarasem ve stíhacím závodě družstev na LOH 1998 v Soulu.[2] Byl zabit v pouliční bitce během silvestrovské noci 1. ledna 2005. Podezřelí pocházející z Kabardsko-Balkarska byli zatčeni o čtyři roky později, v prosinci 2008. Soud začal v květnu 2009 a v září 2009 byl jeden z podezřelých odsouzen za vraždu.

Byl synem cyklistického závodníka Vladislava Viktoroviče Něljubina (* 1947), účastníka LOH 1968 v Mexiku. Chodil do sportovní školy olympijských nadějí, kde byly za každého počasí čtyři tréninkové dávky denně.[3] Později absolvoval Státní univerzitu tělesné kultury, sportu a zdraví P. F. Lesgafta.

Největšího úspěchu dosáhl v sedmnácti letech, kdy získal zlatou medaili na ve stíhacím závodě družstev na olympiádě v roce 1988 v Soulu. Stal se tak nejmladším olympijským vítězem v cyklistice. Na LOH 1992 v Barceloně soutěžil ve stíhačce družstev za Sjednocený tým rozpadlého Sovětského svazu a obsadil s ním šesté místo. Až do roku 1997 závodil mezi profesionály, aniž dosáhl výraznějšího výsledku.

Smrt a vyšetřování

[editovat | editovat zdroj]

Okolo páté hodiny nad ránem 1. ledna 2005 vyšel Něljubin spolu s kamarády na roh ulic Rentgena a Lva Tolstého v centru Petrohradu, aby zapálili ohňostroj. Při tom se střetli se skupinou agresivních mladíků. Když Něljubina bodli do břicha, zhroutil se do sněhu a útočníci utekli. Záchranka přijela po hodině a půl, po čtyřhodinové operaci Něljubin zemřel v 11:40[4] na vykrvácení.[5]

Policie jako součást vyšetřování prohledala okolní ubytovny a vytipovala dva podezřelé studenty medicíny, kteří však již z města zmizeli.[6] K prvnímu zatčení došlo v květnu 2008 v Dagestánu.[4] Na začátku prosince 2008 vyšetřovatelé oznámili, že mají čtyři podezřelé „původem z Kabardsko-Balkarska“, jak je zpočátku označovali. Později byla zveřejněna jména tří podezřelých. Podle úvodního sdělení vyšetřovatelů z prosince 2008 si podezřelý „spletl Něljubina se skinheadem“ a „připustil, že byl na místě činu a že měl nůž, ale nepamatuje si, jak potyčka probíhala a jak skončila“.

Vyšetřování podezřelých skončilo v květnu 20009, oba byli předáni soudu, jeden byl obviněn z vraždy.[4] Vyšetřovatelé nezjistili žádný přímý motiv,[4][6] takže nebyly uplatněny klauzule trestající zločiny z nenávisti. Podle tvrzení podezřelých, mysleli si, že Něljubin je nácek. Podle nich o novoroční noci byl jeden z jejich přátel ztlučen skinhedy a prosil o pomoc. Vyběhli z hostelu a vrhli se na Něljubinovu společnost, protože si mysleli, že to je parta skinů, která napadla jejich přítele.[6] Soud s bratry Ažagojevými skončil v září 2009. Především na základě výpovědí očitých svědků byl jeden z nich odsouzen za vraždu k osmnácti letům. Druhý z bratrů dostal tři roky za výtržnost.[7][8]

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Нелюбин, Дмитрий Владиславович na ruské Wikipedii a Dmitry Nelyubin na anglické Wikipedii.

  1. Velká ruská encyklopedie [online]. Ruská akademie věd [cit. 2020-04-15]. Heslo НЕЛЮ́БИН. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-06-06. (rusky) 
  2. Dmitry Nelyubin Olympic Results [online]. [cit. 2020-04-16]. Dostupné v archivu. 
  3. Volkov, V. Ye (editor). Локомотиву - 50 [online]. Moscow: Fizkultura i sport, 1988 [cit. 2020-04-17]. Dostupné online. (rusky) 
  4. a b c d Убил без видимого повода. Взгляд [online]. 2009-05-08 [cit. 2020-04-19]. Dostupné online. (rusky) 
  5. Dmitry Nelyubin was the youngest Olympic champion among male cyclists [online]. Pravda, January 11, 2005 [cit. 2020-04-17]. Dostupné online. 
  6. a b c Зея, Никита. Убийство чемпиона передано в суд. gazeta.ru [online]. 2009-05-08 [cit. 2020-04-17]. Dostupné online. (rusky) 
  7. Убийство чемпиона обошлось без вещественных доказательств. Kommersant [online]. 2009-11-17 [cit. 2020-09-17]. Dostupné online. (rusky) 
  8. Алексей Даничев. Суд приговорил убийцу олимпийского чемпиона Нелюбина к 18 годам [online]. РИАНовости [cit. 2009-09-25]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2012-02-26. (Russian) 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]